Grantová agentura České republiky

Úvod: návaznost na předchozí projekty

Předkládaný návrh navazuje - v souladu s původně vytčeným obecným cílem - na grant GA ČR č. 405/97/0824 (I. Mistr Křišťan z Prachatic, ediční grant GA AV ČR č. E 9062101) a grant GA ČR č. 405/00/1543 (II. Mistr Jan Ondřejův, zv. Šindel). Obecným cílem tohoto dlouhodobého projektu je zmapování odborného středolatinského písemnictví české provenience v oboru astronomie, zpřístupnění jeho základních děl formou edic s komentovanými překlady a zhodnocení jeho úrovně a významu v celoevropském kontextu.

V rámci prvého z těchto grantů jsme se zabývali Křišťanovým astronomickým dílem a dospěli jsme k nové klasifikaci rukopisů. Vedle jednoho drobného česko-latinského spisku[1] se ukázalo, že Křišťanovým nejdůležitějším astronomickým spisem jsou traktáty o stavbě a užití astrolábu, které napsal v návaznosti a pro potřeby svých univerzitních přednášek v roce 1407. Traktáty se velmi rychle rozšířily po celé Evropě; dnes je známo přes 80 opisů, uloženy jsou v řadě světových knihoven. Prozkoumali jsme z nich několik desítek textů a na základě jejich kolace pořídili edici vydanou spolu s podrobně komentovaným českým překladem a řadou doplňků v roce 2001 s podporou publikačního grantu GA AV ČR v nakl. Filosofia. V práci jsme dokázali, že první tištěný spis o astrolábu vůbec (Perugia 1477-1479) i jeho četné pozdější reedice (Kolín nad Rýnem 1478, Benátky 1497-1498 /1494 ?/, Benátky 1512, Benátky 1521 a Padova 1549), dosud ve světové literatuře mylně připisovaný Robertovi z Chesteru nebo Prosdocimovi de Beldomandis, je ve skutečnosti práce Křišťanova. Na Křišťanovy spisy navazovali i pozdější autoři - např. ve Vídni Peuerbachův a Regiomontanův předchůdce Iohannes von Gmunden vyšel ve svém spise o astrolábu právě z Křišťana (jak dokazuje orientační edice obsažená v naší publikaci); Křišťanova 'stopa' je rozeznatelná ještě i v proslulém tisku o astrolábu Johanna Stöfflera v 16. století. Tento výsledek je s uznáním přijat předními světovými historiky astronomie (viz např. recenze prof. J.D. Northa z Cambridge na české vydání) a posiluje zájem zahraničních badatelů o studium středoevropských vlivů na předkoperníkovskou astronomii. Ještě před tímto vydáním doporučil přední světový historik astronomie prof. Emmanuel Poulle z Paříže vydání spisu rovněž v ediční řadě Mezinárodní společnosti pro astroláb. Francouzský překlad proto v současnosti dokončuje Dr. Alain Ph. Segonds z Observatoire de Paris, ředitel nakladatelství Le Belles Lettres. (Závěrečnou kartu tohoto projektu GAČR přikládáme.)

Další, v současnosti dokončovanou etapou projektu je studium astronomického díla mistra Jana Šindela, konkrétně příprava

kritické prvoedice spisu Canones pro eclipsibus Solis et Lune per instrumentum ad hoc factum inveniendis Magistri

Iohannis Schindel ... („Pravidla pro vyhledávání zatmění Slunce a Měsíce pomocí přístroje, který k tomu zhotovil mistr Jan Šindel“)

do tisku. Doplněna bude opět komentovaným překladem, srovnávací edicí spisu o albionu Johanna von Gmunden a dalšími dodatky. Jan Šindel, který působil v Praze, Vídni a Norimberku, je znám jako duchovní otec pražského orloje z roku 1410.[2]

A. Hadravová C2/3

Šindelovy astronomické tabulky užíval a vysoce hodnotil Tycho Brahe: Tycho detailně posoudil výsledky Šindelových měření výšky Slunce a vyvodil z nich závěr, že Šindelova měření (téměř o dvě století starší) předčila přesností jeho vlastní.[3] O edici Šindelova spisu se zajímá opět prof. Poulle i editor Wallingfordova spisu o albionu, prof. J.D. North.[4] Existují však i další spisy, jejichž autorem by mohl být Šindel.[5] Ke spolupráci na studiu těchto otázek, které již přesahují středoevropský region a zahrnují i tématicky širší škálu astronomických spisů, nás vyzvalo několik zahraničních skupin, naposled např. prof. Bernard R. Goldstein (Univ. of Pittsburgh, USA), který se rovněž zabývá Šindelem. K astronomickému dílu Šindelovu jsme navázali dále spolupráci s Beatriz Porrés de Mateo z Bruselu a prof. Chabásem z univ. v Barceloně, kteří připravují edice některých Šindelových astronomických tabulek a zabývají se jeho tabulkami hvězd.[6] Tématika Šindelova astronomického díla v plné obecnosti tedy zdaleka není uzavřená, ba naopak, je o ni zájem i v zahraničí, a hodláme v ní pokračovat i nadále. Významného pokroku lze však dosáhnout až v širším kontextu dalších autorů i témat nevydaných spisů.

Výsledky obou předcházejících grantů ukazují, že astronomie na pražské univerzitě na přelomu 14. a 15. století měla světovou

úroveň a řada pozdějších významných center (především univerzity ve Vídni a Krakově) těžila z jejího vlivu.

Cíl a postupy navrhovaného projektu

Cílem zde předkládaného grantového návrhu je vydat oddíl o astronomii z encyklopedického díla Liber viginti arcium (`Kniha dvaceti umění') mladšího současníka obou předcházejících autorů, mistra Pavla Žídka (zvaného též Paulus, Paulus de Praga, Paulerinus, Paulirinus, asi 1413-1471). Žídkova astronomie svým určením nabízí v jistém smyslu reprezentativní průřez sumou znalostí této vědy v 15. stol. a může tak vytvořit rámec, do kterého bude možné zasadit ostatní spisy.[7] Postupy práce budou obdobné jako při zpracování předchozích témat a budou vycházet z nabytých zkušeností; přihlédnuto bude pouze ke specifikům zpracovávaného rukopisu.

Současné znalosti

Současné znalosti o unikátní encyklopedii čerpá navrhovatelka především z autopsie, podložené znalostí nepříliš rozsáhlé dosavadní literatury,[8] publikované na toto téma.

Žídkovou encyklopedií jsem se zabývala již v osmdesátých letech, podnikla jsem také několik cest do krakovské Jagellonské knihovny, kde je rukopis uložen (Krakov, BJ 257),[9] a studovala jej na místě (naposledy v dubnu 1997). Výsledkem první etapy mé práce s touto encyklopedií byla v roce 1997 edice latinského oddílu o řemeslnících, který je doplněn staročeským interlineárním

překladem a glosami.[10]

A. Hadravová C3/3

Edice této bilingvní (místy i trilingvní, se stopami staré němčiny) partie byla z větší části připravena v době mého působení ve Slovníku středověké latiny a byla zamýšlena jako jeden z pracovních výstupů tohoto oddělení: získaný a zpracovaný materiál byl určen i k využití v lexikografické a lexikologické práci.[11] Příprava edice byla původně (na začátku 80. let) zvažována jako jedna z možností témat mé disertace a i když se jí nakonec nestala, práci jsem dokončila a publikovala jako jeden z prvních výstupů odd. Clavis monumentorum litterarum v ÚKS AV ČR.

Důležitým a filologicky zajímavým zjištěním, které ze zpracování tohoto oddílu encyklopedie vyplynulo, bylo především to, že Žídkův text obsahuje desítky výrazů známých dosud pouze z Klaretových o sto let starších slovníků Bohemáře (před rokem 1360) a Glosáře (kolem roku 1365) a dále stovky pojmů doložených kromě Klareta ještě alespoň v jednom jiném prameni, nejčastěji některém z mladších, na Klaretovi závislých slovnících (ani v takových případech nelze ovšem vyloučit přímý, dalšími rukopisy nezprostředkovaný vliv Klareta). Shody mezi Žídkovým a Klaretovým textem jsou patrné i na vyšší úrovni, ve strukturách lemmat, kdy pořadí termínů je totéž v obou pramenech, shody jsou i v kompoziční úrovni, v řazení témat za sebou. Žídek se tak projevuje jako výrazný reprezentant klaretovské tradice.

V oblasti astronomie bylo dosud zjištěno (při práci na edici Křišťanova astrolábu) silné ovlivnění některých pasáží z Žídkova oddílu o astronomii právě Křišťanovými spisy, místy jde o doslovné citace.[12]

Astronomie (jako součást sedmi svobodných umění) je zpracována na fol. 131ra-142vb, astronom. tabulky následují na fol. 143r-152v. Protože je kniha velkého formátu, je oddíl o astronomii velmi rozsáhlý a zpracovává celkem více než 350 hesel (lemmat).[13] Rukopis je dochován pouze v originále, neexistují jeho opisy. Povaha ediční práce je proto jiná, než když je potřeba kolacionovat několik rukopisů a hledat archetyp. V případě unikátního rukopisu, jako je Žídkova rozsáhlá encyklopedie, považuji proto za důležitý i fakt, že možností postupně vydat celé dílo by se text uchoval pro budoucnost: svou roli hraje mj. to, že ač je rukopis psán z větší části kaligraficky a čtení znesnadňují především interlineární poznámky, na mnoha místech je již značně vybledlý a zčásti či zcela nečitelný, a tudíž všechny jeho reprodukce dosud dopadly špatně; dobrá reprodukce (mikrofilm, scann ...) neexistuje.[14]

Doposud byla Žídkovi věnována pozornost pouze v oblasti jeho výkladu o musice. Vedle prací Růženy Mužíkové[15] se jí v poslední době věnoval v rámci svého grantu Jiří Matl (rovněž ÚKS), spolu s kolegy muzikology.

Připravenost navrhovatele, spolunavrhovatele a jejich pracovišť

Navrhovatelka žádá o tento grant jako fyzická osoba, protože v současné době Ústav pro klasická studia AV ČR neumožňuje o granty žádat v rámci instituce.[16] Na pracovišti navrhovatelky je v současné době řešena řada problémů, navrhovatelka je však připravena v práci pokračovat i bez institucionální podpory. Morální i přiměřená materiální podpora projektu ze strany pracoviště spolunavrhovatele (AsÚ AV ČR) zůstává zachována.

Historie astronomie je průnikem oborů navrhovatelky (klasická filoložka) a spolunavrhovatele (astrofyzik). Naše spolupráce

v této oblasti vychází z vlivu PhDr. Zdeňka Horského, CSc. (1929-1988), a je vedena snahou o oživení české historie astronomie těžce poznamenané jeho smrtí. Východisko pro nás přitom vždy představují samy latinské nevydané texty. Těžiště a význam projektu tedy spočívá v oblasti humanitních věd; jeho astronomická složka pomáhá hlavně k pochopení a hodnocení textů, i když v principu nelze vyloučit ani možnost nalezení historických pozorování zajímavých i z hlediska moderní astrofyziky.[17] O odborné připravenosti navrhovatelů k řešení projektu vypovídají jejich publikace vztahující se k historii astronomie, i jejich další publikace z jiných oborů, uvedené v části D grantové přihlášky (viz též http://www.asu.cas.cz/~had/urania.html).

Pro dosažení profesionální úrovně práce jsme systematicky budovali materiální podmínky, a to na základě dohody s řešitelem projektu Clavis, do kterého byl náš projekt pod názvem Urania začleněn, především však s pomocí prostředků z našich předchozích grantů. Postupně je doplňována starší a shromážďována nová literatura (např. byl doplněn „Journal for the History of Astronomy" /Cambridge/, dříve existující v ČR jen zlomkovitě); narůstající sbírka kopií rukopisů a starých tisků z různých světových knihoven poskytuje stále větší možnosti pro jejich porovnávání. Rovněž byla pořízena potřebná výpočetní technika a vypracována metodika jejího využití. (Většina pořízené literatury je ve fondech knihovny ÚKS, výpočetní technika je přibližně rovnoměrně v inventáři ÚKS i AsÚ.)

Nový grantový projekt předpokládá věcné výdaje na spotřební materiál, další doplňování literatury a upgrade výpočetní techniky. V rámci položky služeb jsou plánovány náklady především na objednávání kopií textů souvisejících se studovaným rukopisem. Cestovní výdaje mají umožnit jednak kontrolu čtení Žídkovy encyklopedie na místě (Krakov), dále pak pokračování mezinárodní spolupráce.

[1] Cf. Edici Alena Hadravová, Alena Černá, Milada Homolková a Petr Hadrava: Replika M. Křišťana z Prachatic k proroctví M. Jana Pařížského - The Reply of M. Cristannus of Prachatice to the Prophecy of M. Iohannes Parisiensis. (In honorem Anežka Vidmanová.) Listy filologické 123, 2000, str. 42-53.

[2] Cf. Zdeněk Horský - Emanuel Procházka, Pražský orloj, SDPVT 9, Praha, Nakl. ČSAV 1964, 83-146; Zdeněk Horský, Pražský orloj, Praha, Panorama 1988.

[3] Cf. A. Hadravová a P. Hadrava: Tycho Brahe and Iohannes Schindel. In: „Tycho Brahe and Prague. Crossroads of European Science.“ Sborník příspěvků z mezinárodního tychonovského sympozia, Praha, 22.-25. 10. 2001, Stuttgart, Harri Deutsch Verlag, v tisku. [Na organizaci sympozia se autoři významně podíleli a jsou též editory sborníku.]

[4] Richard of Wallingford. I-III. An edition of his writings with introductions, English translation and commentary by J.D. North. Oxford, Clarendon Press 1976.

[5] K nejasnostem v autorství přispívá i směšování Šindela s jeho spolupracovníkem, mistrem vídeňské univerzity Johannem von Gmunden. Oba profesoři, Šindel i Joh. von Gmunden, jsou např. autory dvou verzí traktátů o jiném astronomickém přístroji, cylindru; edici verze Joh. von Gmundena vydal před časem ve Vídni prof. Paul Uiblein, s nímž jsme také tyto otázky konzultovali: Der „Tractatus Cylindri“ des Johannes von Gmunden. Eingeleitet, editiert und űbersetzt von Konradin Ferrari d'Occhieppo und Paul Uiblein. In: Beiträge zur Kopernikusforschung. Katalog des Oberösterreichischen Landesmuseums Nr. 86, Hrsg. im Kopernikusjahr, Linz 1973, str. 25-85.

[6] Cf. Beatriz Porrés de Mateo a José Chabás: John of Murs's `Tabulae permanentes' for finding true syzygies, Journal for the History of Astronomy 32, 2001, str. 63-72; Beatriz Porrés de Mateo: Astronomy between Prague and Vienna in the 15th century: the case of John Šindel and John of Gmunden. In: „Tycho Brahe and Prague. Crossroads of European Science.“ Sborník příspěvků z mezinárodního tychonovského sympozia, Praha, 22.-25. 10. 2001, Stuttgart, Harri Deutsch Verlag, v tisku.

[7] Jedinou prací (u nás i ve světě), která si přímo všímá existence Žídkovy astronomie, je drobný příspěvek B. Hrudičky, Astronomie u Tomáše ze Štítného a u M. Pavla Židka, Říše hvězd XII, 1931, str. 160-164.

[8] Pro popis encyklopedie zůstává dosud základním dílem práce polského badatele J. Muczkowského Pauli Paulirini olim Paulus de Praga vocitati Viginti artium manuscriptum librum, cuius codex membranaceus in bibliotheca universitatis Jagellonicae Cracoviae asservatus Twardovio vulgo tribuitur, Cracoviae 1835.

[9] Cf. Catalogus codicum manuscriptorum medii aevi Latinorum, qui in bibliotheca Jagellonica Cracoviae asservantur, I. sv., compos. S. Włodek, G. Zathey, M. Zwiercan, Ossolineum, Wratislaviae etc. 1980, str. 289-293.

[10] Paulerinus (Pavel Žídek): Liber viginti arcium (ff. 185ra-190rb). K vydání připravila, úvodem, poznámkami a rejstříky opatřila Alena Hadravová. Staročeské glosy zrevidoval Jiří Cejnar. Clavis monumentorum litterarum (Regnum Bohemiae) 3, Fontes 2. Praha, KLP 1997. [Práce byla dokončena v rámci grantu AV ČR 962402 Latinská terminologie středověké odborné literatury české provenience a vydána za podpory grantu E9-062-601 GA AV.]

[11] Cf. A. Hadravová-Dohnalová, K řemeslnické terminologii v encyklopedii Pavla Žídka Liber viginti arcium a jejímu využití ve středolatinské lexikografii, Listy filologické 113, 1990, 135-143.

[12] Cf. Křišťan z Prachatic, Stavba a Užití astrolábu. Ed. A. a P. Hadravovi, Praha, Filosofia 2001, str. 433-436.

[13] Celý rkp. má 359 folií značných rozměrů: 60 ´ 40 cm.

[14] Ověřit všechna sporná čtení v rukopise je třeba přímo na místě, v Jagellonské knihovně: se čtením nejasných míst navrhovatelce již v minulosti výrazně pomohly pracovnice rkp. oddělení knihovny (A. Sobańska a M. Kowalczykówna), a to prosvícením folií ultrafialovou lampou.

[15] R. Mužíková, Miscellanea musicologica 18, 1965; táž, AUC - PhH 2, 1965; táž, Miscellanea musicologica 32, 1988.

[16] Vedení ÚKS podmínilo svůj souhlas s přihláškou požadavkem, že návrh musí obsahovat žádost o přidělení grantových mzdových prostředků k pokrytí odpovídající části tarifní mzdy, vyplácené dosud z institucionálních prostředků.

[17] Cf. A. Hadravová a P. Hadrava: Jan Kepler, Braniboři v Čechách a Nova Geminorum 1283. Vesmír 70, 1991, str. 44-47.