ČESKÝ NÁRODNÍ KOMITÉT ASTRONOMICKÝ
(ČNKA)

Zpráva českých národních zástupců ze 24. Valného zasedání Mezinárodní astronomické unie v Manchesteru 7.-18.8.2000.

24. Valné zasedání Mezinárodní astronomické unie (GA IAU) se konalo ve dnech 7.-18. srpna 2000 v Manchesteru. Český národní komitét astronomický delegoval za národního zástupce svého předsedu J. Vondráka, za člena nominačního výboru Z. Pokorného a za člena finančního výboru J. Kubáta. Každý z těchto výborů se sešel v průběhu GA dvakrát. Zde následují některé podstatnější údaje, shrnující poznatky všech tří delegátů:

  • Úkolem národních zástupců bylo hlavně hlasování během obou částí GA jménem zemí které zastupovaly, a to v otázkách administrativních (každá země má jeden hlas) a finančních (jednotlivé země mají počet hlasů, úměrný jejich členské kategorii, a tedy výši placených příspěvků); o záležitostech vědeckého charakteru pak hlasují všichni přítomní členové. Na obou schůzích byli proto národní zástupci předem podrobně seznámeni se všemi otázkami, které byly k hlasování předloženy, včetně výsledků jednání nominačního a finančního výboru (viz níže).

  • Úkolem nominačního výboru bylo schválení nových členů IAU a volba čtyř členů speciálního nominačního výboru (tento celkem sedmičlenný výbor v příštích třech letech bude vybírat nové funkcionáře IAU, doporučuje konání sympozií, kolokvií?). Do seznamu návrhů na nové členy IAU byli zařazeni z ČR všichni, které navrhoval Český národní komitét astronomický (ČNKA) a J. Tichá, kterou navrhl předseda divize III. Celkem bylo navrženo 704 nových členů. K žádnému z 704 navržených členů nebyly z pléna komise námitky. Diskutovala se (či vyjasňovala) zejména skutečnost, že státní příslušnost členů IAU se odvozuje od místa pracoviště, nikoli snad místa původu, trvalého bydliště apod. Speciální nominační výbor je poměrně vlivný orgán IAU; za ČR byl do něj navrhován P. Harmanec. Celkem bylo navrženo 17 astronomů, členové nominačního výboru se měli snažit při volbě o vyváženost geografickou a oborovou (nakonec byli zvoleni astronomové z Chile, Brazílie, Austrálie a Švýcarska), tři členové jsou z moci úřední - minulý a současný prezident IAU a generální sekretář. P. Harmanec byl pátý v pořadí (volili se čtyři členové). Velkou chybou bylo, že dopředu nebyli známi (všichni) kandidáti a volba byla zcela ponechána na úvaze členů nominačního výboru. Příště je nutné o této záležitosti vědět dřív a vhodně lobovat!

  • Úkolem finančního výboru bylo hlavně projednat zprávu o hospodaření IAU za uplynulé období a rozpočet na období příští. Na první schůzi přednesl předseda finančního podvýboru 1997-2000 Donald Morton zprávu finančního podvýboru za roky 1997-2000. Hospodaření IAU skončilo se schodkem 5210 CHF při celkových příjmech 2 759 500 CHF a celkových výdajích 2 764 710 CHF. Schodek činí pouze 0.2% celkových výdajů, což je vynikající výsledek. Finančnímu výboru byly předloženy účetní audity za roky 1997, 1998 a 1999. Podrobnosti o hospodaření a struktura výdajů byly zveřejněny v Informačním Bulletinu IAU č.87. Stav účtů IAU ke konci roku 1999 byl 984 439 CHF, což odpovídá rezervě na roční provoz IAU. Peněžní prostředky jsou uloženy u Credit Lyonnaise (FRF), AMRO (NLG) a Union des Banques Suisses (CHF, USD, DEM, EURO). Největší část peněz je uložena ve švýcarských francích (CHF). Byl zvolen finanční podvýbor pro roky 2000-2003 ve složení Toshio Fukushima (Japonsko, předseda), Donald Morton (Kanada), Tonu Viik (Estonsko), Derek McNally (Velká Británie), Robert Milkey (USA). Od roku 2000 dochází ke změně schvalování rozpočtu IAU. Upouští se od praxe, kdy byl rozpočet na valném shromáždění schvalován zpětně na i pro rok konání valného shromáždění (např. v roce 1997 na roky 1997-1999). Na 24. valném shromáždění byl schvalován odděleně rozpočet na rok 2000 a rozpočet na roky 2001-2003. Na příštím valném shromáždění v roce 2003 bude schvalován rozpočet na roky 2004-2006. Na druhé schůzi byl schválen návrh rozpočtu pro rok 2000 a pro období 2001-2003. Základní kapitoly obou rozpočtů (v CHF) jsou uvedeny v následující tabulce.

 

2000

2001

2002

2003

2001-2003

Členské příspěvky

772 160

806 000

825 500

847 600

2 479 100

Ostatní příjmy

85 000

65 000

65 000

65 000

195 000

Příjmy celkem

857 160

871 000

890 500

912 600

2 674 100

Vědecké aktivity

572 100

291 100

291 100

526 100

1 108 300

Vzdělávací aktivity

55 000

100 000

100 000

70 000

270 000

Delegáti do jiných unií

10 000

10 000

10 000

10 000

30 000

Závazky do jiných unií

32 000

32 000

32 000

32 000

96 000

Výkonný výbor IAU

104 200

75 000

76 000

114 000

265 000

Publikace

53 000

40 000

52 000

40 000

132 000

Administrativa

251 000

256 500

258 500

258 500

773 500

Celkem výdaje

1 077 300

804 600

819 600

1 050 600

2 674 800

Příjmy - výdaje

-220 140

66 400

70 900

-138 000

-700

    Finanční výbor přijal zprávu zabývající se výsledkem hospodaření za roky 1997-1999, stavem hospodaření v roce 2000 a rozpočtem pro roky 2001-2003. Z této zprávy vyjímáme některé významnější body:

  1. Finanční výbor konstatoval, že deficit ve výši 0.2% výdajů je přijatelný a poděkoval generálnímu tajemníkovi IAU za úsilí, které věnoval kontrole výdajů. Největší část výdajů (42%) je vynakládána na vědecké aktivity. Postupně se zvyšuje i částka na vzdělávací aktivity. Celkové výdaje výkonného výboru byly překročeny o 57 000 CHF hlavně díky vysokým cestovním výdajům členů výkonného výboru. Finanční výbor požaduje od následujícího finančního výboru úsilí, které povede ke snížení těchto výdajů. Finanční výbor se domnívá, že celkové výdaje na administrativu IAU ve výši asi 27% rozpočtu jsou přiměřené. Finanční výbor vyjádřil uspokojení s čerpáním finančních prostředků v roce 2000.

  2. Od roku 2001 dochází ke zvýšení počtu příspěvkových jednotek z 254 na 260 (přijetí nových členů IAU). V souladu s očekávanou inflací dochází i ke zvýšení příspěvkové jednotky na 3100 CHF v roce 2001, 3175 CHF v roce 2002 a 3260 CHF v roce 2003. Pro roky 2001-2003 doporučuje finanční výbor s ohledem na fakt, že Informační Bulletin je vystaven na internetovských stránkách IAU zhodnotit možnosti snížení počtu Informačních Bulletinů IAU rozesílaných klasickou poštou. Náklady na rozesílání IB jsou v současnosti 102 000 CHF ročně. Finanční výbor doporučuje nadále zachovat finanční rezervu ekvivalentní jednoročnímu rozpočtu IAU. Finanční výbor dále konstatoval, že neexistují žádná pravidla, která by umožňovala kontrolu čerpání rozpočtu a nutné významné změny rozpočtu po jeho schválení valným shromážděním IAU, a vyzval výkonný výbor, aby taková pravidla vytvořil. Úplná zpráva finančního výboru je k dispozici u J. Kubáta.

Na obou zasedáních Valného shromáždění byly pak odhlasovány zejména následující body:

  • Byly přijaty čtyři nové členské státy IAU - Kubě a Maroku bylo po několikaleté přestávce obnoveno členství, nově byly přijaty Jordánsko a Filipiny; automaticky vznikl nárok na členství Uzbekistánu, vzhledem k nástupnictví po zaniklém SSSR.

  • Byly přijaty některé malé změny stanov IAU, přičemž hlavní změnou je možnost navrhovat nové individuální členy i pro presidenty pracovních skupin výkonného výboru (zatím měli toto právo pouze národní komitéty a presidenti divizí).

  • Byly přijaty rezoluce typu B (tj. bez finančních závazků pro IAU), z nichž naprostá většina byla předpřipravena na kolokviu IAU č. 180 ve Washingtonu v březnu t.r. a dopracována na Joint Discussion 2 na 24. Valném zasedání. Ty se týkají fundamentální astronomie, zejména pokud jde o referenční systémy v astronomii a vyjádření vnějšího potenciálu Země s přihlédnutím k teorii obecné relativity, přijetí nové teorie precese a nutace (platné od r. 2003), nové definice nebeského pólu, počátků nebeského a terestrického nerotujícího počátku a zřízení pracovní skupiny pro přípravu nové definice koordinovaného světového času. Kontroverzní byla resoluce, vyzývající k digitalizaci archivovaných fotografických desek. Její schválení nebylo doporučeno výkonným výborem, avšak po poměrně vzrušené diskusi byla nakonec nepříliš drtivou většinou přítomných schválena.

  • Valné zasedání zvolilo na své závěrečné schůzi nové vedení IAU a další funkcionáře. Presidentem IAU se stal Franco Pacini (Itálie), generálním sekretářem Hans Rickman (Švédsko). Z České republiky byl zvolen Marek Vandas presidentem 49. komise (Interplanetary plasma and heliosphere), Jan Vondrák byl potvrzen ve funkci představitele IAU v řídícím výboru Mezinárodní služby rotace Země, řada dalších členů z ČR je v organizačních výborech komisí IAU. Celkem bylo přijato 704 nových individuálních členů IAU, čímž se stav členstva těsně přiblížil 9 tisícům. Na základě návrhu našeho národního komitétu byli za nové členy přijati B. Jungwiert, E. Marková, Z. Moravec, P. Pravec, V. Šimon a P. Škoda, na základě návrhu presidenta III. divize IAU byla přijata J. Tichá.

    Výkonný výbor na závěrečném Valném zasedání rovněž oznámil své rozhodnutí pořádat 26. Valné zasedání IAU v r. 2006 v Praze, na základě pozvání ČNKA a Astronomického ústavu AV ČR.

     

Další osobní poznatky:

J.Vondrák: Zúčastnil jsem se zejména jednání Joint Discussion 2 Models and constants for sub-microarcsecond astrometry, kde jsem byl členem SOC a na kterém jsem presentoval náš poster (J. Vondrák, C. Ron: How present precession-nutation models agree with the observations by optical astrometry and VLBI?). Toto zasedání bylo hlavním předmětem zájmu všech komisí I. divize (Fundamental astronomy), neboť bylo soustředěno na otázky nových standardních modelů pro nadcházející období, charakterizované kosmickými astrometrickými projekty. To bylo odstartováno misí Hipparcos, a bude dále pokračovat se stále se zvyšující přesností zejména americkým projektem FAME (v r. 2004) a evropským GAIA (2009). Důraz byl proto kladen na otázky obecné teorie relativity a jejích aplikací v astrometrii, čase a nebeské mechanice, nové definice souřadnicových soustav a nový model precese a nutace. Jednání vyústilo v návrh řady resolucí, které byly na závěrečném zasedání Valného zasedání schváleny.

Dále jsem se zúčastnil zasedání komisí 4 Ephemerides a 19 Rotation of the Earth, jejichž jsem členem, a přednesl zde krátké sdělení o aktivitách Astronomického ústavu AV ČR v oblasti efemeridové astronomie, zvláště pokud jde o publikování našich národních efemerid ve Hvězdářské ročence. Zajímavé bylo též jednání Joint Discussion 6 Applied historical astronomy, kde se hovořilo hlavně o vědeckém využití starých historických záznamů astronomických úkazů (zatmění Slunce a Měsíce, nově objevených pozorování planet z doby před jejich oficiálním objevením, komet, nov a supernov, slunečních skvrn či polární záře) v moderní době.

Na základě pozvání výkonného výboru IAU jsem se zúčastnil jednoho jeho jednání, na kterém jsem zodpověděl doplňující dotazy, týkající se našeho pozvání uspořádat 26. Valné zasedání IAU v r. 2006 v Praze. K pohovoru byl (separátně) přizván též národní zástupce Kanady, která pozvala 26. Valné zasedání do Calgary. Po vyslechnutí obou zástupců poté výkonný výbor rozhodl na uzavřeném zasedání ve prospěch Prahy.

Z. Pokorný: Zúčastnil jsem se též jednání komise číslo 46. Ta od tohoto kongresu přibírá komisi 38 (výměna astronomů) a nově se jmenuje "Astronomy Education and Development". Jejími členy jsou nyní funkcionáři komise, národní reprezentanti (moc o ně stojí - za ČR je jím Martin Šolc) a členové pracovních skupin (např. ISYA - letní školy, vydávání zpravodaje, výměna astronomů?). Jiné členy tato komise nemá.

Jednáním komise jsem byl zklamán. Od začátku jsem tápal v organizační struktuře celé komise (a to ne z důvodů jazykových!). Které pracovní skupiny existují (a co dělají)? Jak vznikají a zanikají? Kdo jmenuje (volí) funkcionáře? Asi je to podáno v jiných materiálech, které nemám k dispozici, ale v této fázi jednání jsem si tam připadal obzvlášť zbytečný. Změny ve struktuře komise, podle mne zásadní, byly oznámeny jen ústně (údajně o změnách rozhodl výkonný výbor IAU).

Mám pocit, že v komisi pracují přinejmenším čtyři velmi erudovaní astronomové, zabývající se problematikou astronomického vzdělávání: D. Wentzel, J. Pasachoff, J. Percy a A. Batten. Přesto se nemohu ubránit dojmu, že při jednání byli bezradní často v základních postupech. Příklad: Proč tito (a další) přesvědčovali nás - národní reprezentanty či jejich zástupce - že právě rozvoj astronomie je důležitý, že se to pozitivně projeví v celém vědeckém potenciálu země atd. Vždyť my o tom nepochybujeme! Zato nikdo ani nehlesl, jak, kdy a zda vůbec tuto strategii prosadí u politiků, ve vládních organizacích a společenstvích. Jiný příklad: často se hovořilo o potřebě pomáhat rozvojovým zemím. Všichni se shodovali v tom, že pouhé přístroje nestačí, že je zapotřebí vyslat i živé "know-how" v podobě astronoma, technika, zkrátka experta. Zde obě strany hrály neupřímnou hru: rozvojové země by to pochopitelně chtěly zadarmo, ale experti "zadarmo" nejsou k mání. Cožpak z oblasti hospodářské nejsou známy postupy, jak se tento problém řeší? Komise by mohla přinejmenším shromažďovat a zájemcům oznamovat požadavky, podmínky plnění z obou stran?, mohla by mít pod kontrolou konkurzní řízení, pokud by je ovšem vypisovala a zveřejňovala. Jinak to vše bylo jen plané řečnění.

Zajímavé: téměř všichni řečníci byli posedlí myšlenkou "setting up a small telescope facility in a university department offering astronomy as part of the physics courses." Malým dalekohledem byl míněn reflektor tak asi 40 - 60 cm v průměru se CCD kamerou a počítačovým vybavením. Tuto v principu jistě dobrou myšlenku nikdo dál nerozebíral (co konkrétně pozorovat?); v tomto bodě jsem možná hlupák já, protože se to všeobecně ví, jenom já ne.

Zkrátka na jednání komise o strategii (a pak i na přidružené speciální schůzi "Astronomie pro rozvojové země") zazněla mnohokrát obecná moudra, o jejichž platnosti nikdo nepochyboval. Kupříkladu na posteru J. Fierrová uvádí formou jakýchsi hesel: knihy popularizující astronomii (šlo konkrétně o knihy ve španělštině) musí být čtivé, zajímavé, musí nutit k přemýšlení? Čekal bych, že tam poukáže na své či jiné knihy, které takové atributy mají (případně nemají). Kdepak, ta hesla byla vše.

Proč se ale stále a pořád opakovali? Čekal jsem především "vlastní tvorbu", až na výjimky jsem ji nenašel (případně byly to klasické "zprávy o činnosti", z nichž ještě neplyne unikátnost, odlišnost od podobných projektů). Inu - nabyl jsem dojmu, že komise 46 monitoruje (pro statistické účely) činnost v oblasti astronomického vzdělávání, ale jako dynamický orgán, kde se rodí nápady, asi nepůsobí. Před některými osobnostmi smekám, ale současně si uvědomuji, že každá z nich sleduje většinou jen svůj cíl, neboť mám za to, že tato komise nějaký širší cíl (a přesto dostatečně konkrétní) stejně nemá.

Nyní můj pohled na zasedání GA obecně (už s perspektivou, že nás to čeká v roce 2006): v organizaci jsem vystopoval jen několik málo nepříjemných zádrhelů (např. v neděli večer nebylo na letišti ani v místě registrace osoby, která by byla schopna poskytnout nějaké informace o GA IAU, možnost internetového připojení končila odpoledne a nebyla k dispozici o víkendu). Obecně byla organizace zvládnuta skvěle, zdvořile a s nadhledem. Docházelo jen k nevelkým změnám v programu, ale ty byly srozumitelně zveřejňovány. Z tohoto pohledu je laťka pro organizátory příštích GA nasazena vysoko.

J.Kubát: Na rozdíl od finančního výboru se domnívám, že náklady na administrativu a výkonný výbor IAU jsou příliš vysoké. Jako možnou cestu k jejich snížení bych viděl po vzoru Radia Svobodná Evropa v přemístění sekretariátu IAU z Francie do "levnější" země, jakou je například Česká republika.

Zúčastnil jsem se jednání komise 36 Theory of Stellar Atmospheres, které proběhlo 12. srpna 2000 od 11:00 do 12:30. Byl zvolen nový organizační výbor komise, předseda (Dainis Dravins, Švédsko) a místopředsedkyně (Monique Spite, Francie). Byla přijata řada nových členů komise. Byla diskutována možnost použití e-mailu ke komunikaci mezi členy komise a k rozesílání zprávy komise. Byla zdůrazněna nutnost podávat návrhy na IAU Colloquia a Symposia včas (asi 6 týdnů před termínem), aby měli členové organizačního výboru dostatek času se s návrhy seznámit. Členové komise byli vyzváni ke větší aktivitě při podávání návrhů, zejména při podávání návrhů na program 25. valného shromáždění IAU v Sydney v roce 2003. Celkově byla účast na jednání komise slabá, z celkového počtu členů se jednání zúčastnila asi desetina. Neúčast byla způsobena hlavně malou přitažlivostí vědecké části 24. valného shromáždění pro členy komise.