Novinky

Jasný bolid 15. června 2018 podrobně zachycen Evropskou bolidovou sítí

V pátek 15. června večer na začátku nautického soumraku (Slunce bylo jen 12 stupňů pod obzorem), tedy ještě na velmi světlé obloze, byl vidět především v západní části našeho území velmi jasný bolid, který upoutal pozornost mnoha náhodných svědků. Protože letěl nad severozápadem ČR, tak pro většinu náhodných pozorovatelů prolétl na obloze poblíž výrazného seskupení planety Venuše (večernice) a tenkého srpku Měsíce, který byl pouze 2 dny po novu. Přišel nám tedy velký počet pozorování, za která tímto děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo. Jasný bolid nad severozápadními Čechami byl totiž podrobně zachycený českou částí Evropské bolidové sítě.

Další úspěch Evropské bolidové sítě

Z hlediska popsání a objasnění tohoto vzácného přírodního úkazu je důležité, že byl zaznamenán našimi přístroji, které jsou pro tento účel určené a jsou umístěné na 17 stanicích Evropské bolidové sítě, které leží především na území České republiky (14), ale také na Slovensku (2) a v Rakousku (1). Na většině území bylo jasno a tak většina našich kamer tento bolid zachytila. Bohužel dvě nejzápadnější stanice, které byly k bolidu nejblíže, měly v době jeho přeletu ještě příliš světlou oblohu a začaly pracovat podle stanoveného plánu až tři minuty po jeho přeletu. I tak ale máme velmi dobré záznamy z celkem 7 stanic a díky nim je možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě a dokonce i složení a strukturu původního tělesa (meteoroidu).

Tento bolid byl velmi dobře fotograficky zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami především na stanicích v západní části naší sítě. Nejdůležitější záznamy máme z kamer z Kocelovic, Churáňova, Ondřejova, ale také z Frýdlantu, Kunžaku, Polomu a Svratouchu. Tyto stanice jsou součástí Evropské bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Na přiloženém obrázku (obrázek 1) je pohled na celou světelnou dráhu bolidu, jak ho zaznamenala video kamera na stanici v Kunžaku (jedná se o složený snímek z videa). Bolid letěl vysoko nad severozápadním obzorem na ještě značně světlé obloze. Kromě fotografických snímků a videozáznamů v přímém světle se nám podařilo zaznamenat také spektrum bolidu videokamerami z Ondřejova a Kunžaku, což nám poskytuje základní informace o složení původního meteoroidu. Z fotografických snímků a videozáznamů z výše uvedených sedmi stanic jsme určili všechny parametry jeho průletu atmosférou s vysokou přesností a spolehlivostí.

Co se tedy přesně 15. června 2018 odehrálo?

Přesně ve 22 hodin 5 minut a 23 sekund středoevropského letního času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti několika kilogramů a začal svítit ve výšce 86 km jižně od Žatce (viz obrázek 2).  Těleso se na začátku pohybovalo relativně malou rychlostí necelých 16 km/s  a světelnou dráhu dlouhou 77 km a skloněnou k zemskému povrchu 50 stupňů uletělo za téměř 6 sekund. Během letu bolid dosáhl jasnosti srovnatelné s jasností Měsíce v první čtvrti (přepočítáno na vzdálenost 100 km) a pohasl jižně od Karlových Varů relativně nízko jen 27 km nad zemí. Během letu se rozpadal a velká většina jeho hmoty se během průletu spotřebovala. Přesto však zlomek jeho původní hmotnosti mohl dopadnout na zemský povrch ve formě menšího počtu malých, řádově maximálně desetigramových, meteoritů do kopcovitého a zalesněného terénu severovýchodně od Horního Slavkova u Karlových Varů. Před srážkou se Zemí tento relativně kompaktní úlomek meziplanetární hmoty (meteoroid) o velikosti menšího balvanu obíhal Slunce po velmi málo výstředné dráze skloněné 20 stupňů k ekliptice (rovina dráhy Země). V přísluní se blížil k dráze planety Venuše a nejdále od Slunce se dostal jen málo za dráhu Země. Jednalo se původem o malou část asteroidu pocházejícího pravděpodobně z vnitřní části hlavního pásu planetek.

V Ondřejově 19. 6. 2018

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Významné bolidy zachycené Evropskou bolidovou sítí
[2] Formuláře na hlášení jasných bolidů Astronomického ústavu AV ČR

Kontakty a další informace:

Dr. Pavel Spurný
Astronomický ústav AV ČR, vedoucí bolidové sítě
Email: pavel.spurny@asu.cas.cz