Pluto už není planetou

S informaci obsaženou v nadpisu se již zřejmě všichni čtenáři setkali, proběhla snad všemi sdělovacími prostředky. Jistě ale neuškodí, když o této skutečnosti povíme více. Především si řekněme, proč vlastně k bouřlivé diskuzi o otázce, co je planeta, došlo. Mnozí přátelé a zájemci o astronomii, se kterými jsem hovořil, se divili, proč se tomu věnovala taková pozornost a proč se zbytečně zavádí něco nového.

Nutno si však uvědomit, že nešlo o zavádění něčeho nového, jako spíše o napravení omylu, který byl v knihách přes sedmdesát let. Když bylo Pluto v roce 1930 objeveno, panovalo přesvědčení, že je větší než Země. Teď již však dávno víme, že je menší než Měsíc. V posledních deseti letech navíc začala být objevována další tělesa v těchto vzdálených končinách Sluneční soustavy. Hovoříme o oblasti za drahou Neptuna, proto se tato tělesa nazývají transneptunická. Bylo jen otázkou času, kdy se podaří objevit nějaké, které bude větší než Pluto. A skutečně se tak stalo v roce 2003, kdy bylo objeveno těleso, které dostalo prozatímní označení 2003 UB₃₁₃. Bylo tedy jasné, že se něco stát musí. Buď Sluneční soustavu rozšířit o další tělesa, nebo zůstat u osmi planet, které jsou nezpochybnitelné, a Pluto vyřadit.

Dalším důvodem, který Mezinárodní astronomickou unii (IAU) vedl ke snaze přijmout jednoznačnou definici planety, byl pokrok v pozorovacích technikách, které umožňují objevovat planety u jiných hvězd. A bylo by jistě žádoucí, aby tu byla definice, podle které by bylo možno jednoznačně říci, co planeta je a co už planeta není.

Právě jen zmíněná Mezinárodní astronomická unie je jediným orgánem, které může obecně respektovanou rezoluci přijmout. Takže se netrpělivě čekalo na Valné shromáždění IAU, které se koná vždy jednou za tři roky. Je pro nás velká čest, že letošní 26. Valné shromáždění se konalo v srpnu 2006 v Praze.

Jak už to však na velkých shromážděních bývá, nebylo jednoduché najít společnou řeč a odhlasovat něco, co by bylo přijatelné pro všechny. Valného shromáždění se zúčastnilo zhruba 2500 lidí, a i když mnozí z nich nebyli řádnými členy IAU, a tudíž nehlasovali, stejně hlasujících bylo více než v Parlamentu České republiky. Návrh definice, na kterém speciální pracovní skupina pracovala celý rok, se nesetkal s pochopením a bylo třeba jej upravit. Prostoru k tomu nebylo mnoho. Většina z dvoutýdenního kongresu byla věnována odborným sympoziím a pouze několik hodin probíhala plenární zasedání, kde bylo možno o definici planety diskutovat.

Všem bylo jasné, že je třeba nějakou rezoluci přijmou, protože by byla ostuda, kdyby omyl se zařazením Pluta mezi plnohodnotné planety přetrvával další tři roky. Všechny sporné body byly z definice postupně vypuštěny a tak se nakonec hlasovalo jen o tom základním a byla přijata rezoluce, která zhruba říká toto: Planeta je těleso, které (1) obíhá kolem Slunce, (2) je přibližně kulaté a (3) vyčistilo okolí své dráhy. Tou poslední podmínkou se říká, že pokud v nějakém prostoru je mnoho těles, jako například mezi Marsem a Jupiterem nebo za Neptunem, tak je nelze považovat za planety. Ale Merkur, i když také není nijak velký, je ve svém prostoru sám, takže planetou je.

Pro tělesa, která splňují první dvě podmínky, ale ne tu třetí, byla zavedena kategorie Trpasličí planety. Naše Sluneční soustava má tedy osm planet Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a zatím tři trpasličí planety Ceres, Pluto, Eris. Ceres je první objevené (1801) a také největší těleso z hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiter. Eris je ono těleso 2003 UB₃₁₃, které nyní po vyjasnění definice planety konečně dostalo své jméno.

Přijatá rezoluce je velký kompromis. Jak jsem zmínil v úvodu, původní ambice byly udělat definici platnou pro planety v každé sluneční soustavě. Na to pražské Valné shromáždění muselo rezignovat a všichni byli rádi, že se podařilo přijmout alespoň něco jen pro naši Sluneční soustavu.

Také přijatá definici například neřeší otázku, co je dvojplaneta a co planeta se satelitem, což je otázka dosti podstatná. V původním návrhu bylo, že pokud těžiště soustavy těchto těles je ve volném prostoru, je to dvojplaneta (nebo trojplaneta či vícenásobný systém), a pokud je těžiště uvnitř jednoho z těles, jde o planetu se satelitem či satelity. Osobně se mi tento návrh líbil, ale bohužel se pro něj shoda najít nepodařila. Takže s jednoznačným určením, co je dvojplaneta a co jen satelit, si budeme muset počkat na nějakou další rezoluci IAU.

Řekněme si otevřeně, že za tyto problémy opět může Pluto. Pluto a jeho průvodce Charon totiž jsou podle navrhované definice typický případ dvojplanety, rozhodně nelze říci, že Charon obíhá okolo Pluta, obíhají prostě kolem sebe, přesněji řečeno kolem společného těžiště. Bylo rozhodnuto se problematikou satelitů zatím nezabývat, dokud nebude vyřešena definice planety.

Pro mě jako pro člověka, který se zajímá o politiku a věci veřejné, bylo zajímavé sledovat, jak se velice různorodé shromáždění velkého množství vědců vypořádá s tímto úkolem. A i když to zpočátku vypadalo na velký chaos, ubírala se pak debata k nějakému cíli. Bylo třeba hodně slevit z původních ambicí a hlasovat jen o těch nejpodstatnějších otázkách. Ale o nich se rezoluci podařilo přijmout a Praha tak vešla do historie jako místo, kde byl alespoň trochu udělán pořádek ve Sluneční soustavě.

Oficiální obrázek, který Mezinárodní astronomická unie zveřejnila zároveň s rezolucí o definici planety (proto jsou popisy anglicky). Krátce po zveřejnění objekt 2003 UB₃₁₃ dostal jméno Eris. Planety, trpasličí planety i okraj Slunce jsou v poměrném měřítku.

Kresba osmi největších transneptunických těles (a jejich satelitů). Dvě tělesa zatím nedostala jméno a jsou zde uvedena pod svým provizorním označením. Eris a Pluto již status trpasličí planety mají, o ostatních IAU bude teprve rozhodovat. Pro porovnání velikostí je v dolní části obrázku okraj naší Země.