Novinky

Letní obloha

Letní trojúhelník ze tří nejjasnějších hvězd letní oblohy – Vegy, Denebu a Altairu, Mléčná dráha pnoucí se vysoko po letní obloze … to je jistota každého léta. Pojďme se tedy soustředit na „třešničky“ tohoto léta. 

Zatímco Venuše a Mars večer rychle klesají k západnímu obzoru a na konci července už je na obloze neuvidíme, po většinu noci kromě večera bude nad naším obzorem Saturn a ráno vysoko nad východním obzorem jasný a tedy nápadný Jupiter. V srpnu se na obloze objeví meteory roje Perseid a Venuši, která se na konci července ztratila v červáncích, rychle proletěla v prostoru mezi Zemí a Sluncem, na konci srpna zase uvidíme, ale tentokrát na ranní obloze jako Jitřenku. Největší parádu nám ale chystají Měsíc a planeta Saturn. 

Saturn a dvojitý modrý superúplněk

Letos nás v srpnu čekají dva úplňky Měsíce. Jeden nastane 1. srpna, druhý pak 31. srpna. Někdy se to stane, že v jednom kalendářním měsíci nastane některá z hlavních fází (nov, první čtvrt, úplněk, poslední čtvrt) dvakrát. V případě, že jsou to dva úplňky, začalo se v polovině 20. století tomuto kalendářně-statistickému jevu říkat „Modrý měsíc“ nebo „Modrý úplněk“. Označení se netýká barvy Měsíce jako vesmírného tělesa. Je to opravdu čistě statistická záležitost spojená s anglickým úslovím „once in a blue moon“. Česky říkáme „jednou za uherský rok“. Tyto fráze mají zdůraznit, že k nějaké události dochází jen vzácně. Druhý srpnový úplněk tedy bude „modrý“. 

To ale není všechno. Oba úplňky nastanou v době, kdy bude Měsíc současně nejblíže Zemi, v tzv. perigeu, česky přízemí. Dne 2. srpna 2023 v 8 hodin (půl dne po úplňku) bude Měsíc 357 307 km od Země a 30. srpna 2023 v 18 hodin (půl dne před úplňkem) bude ještě blíže, a to 357 185 km. Pro srovnání, když je Měsíc v odzemí, je téměř o 50 tisíc kilometrů dále (více než 406 tisíc kilometrů). Když se sejde úplněk a okamžik přízemí, hovoří se o superúplňku - měsíční kotouč je v tu dobu největší a nejjasnější. A v srpnu 2023 budou superúplňky dokonce dva a ten druhý ještě ke všemu Modrý.

Ani to není ale v srpnu všechno. Dne 27. srpna se Saturn ocitne v opozici – tedy na naší obloze naproti Slunci. To znamená, že bude na obloze celou noc. A co víc, i Saturn je v opozici současně také nejblíže Zemi – konkrétně 1 miliardu a 311 milionů kilometrů. I v tomto případě platí, že je Saturn nejjasnější. Saturn nejjasnější a nejblíže Zemi bude na obloze těsně vedle nejjasnějšího a největšího úplňku v roce, který bude označen jako Modrý. Krásná náhoda.

Perseidy – slzy svatého Vavřince

Za papeže Sixta II byl správcem chrámového pokladu jistý Vavřinec. Než aby vydal poklad císaři, raději jej rozdal chudým. Za to byl 10. srpna 258 krutým způsobem umučen. Lidé si všimli, že okolo svátku sv. Vavřince se objevují „padající hvězdy“ a začali jim říkat slzy svatého Vavřince.

Ve skutečnosti to na obloze neslzí Vavřinec, ale kometa 109P/Swift-Tuttle. Jedná se o meteory – světelné záblesky v atmosféře, jež jsou způsobeny zrnky prachu komety. Na obloze tyto meteory zdánlivě vylétají ze souhvězdí Persea a jedná se o nejlépe prozkoumaný meteorický roj, na jeho pozorování a výzkumu se podílí také Ondřejovská hvězdárna. S proudem částic rozptýlených podél dráhy komety se pravidelně střetáváme okolo 12. srpna. Letošní maximum, podle předpovědi až sto meteorů za hodinu, připadá na 13. 8. v 9 hodin SELČ. Nejvíce meteorů tedy máme šanci zahlédnout za ranního rozbřesku okolo čtvrté hodiny. Zvýšený počet „padajících hvězd“ ale můžeme zaznamenat kteroukoli noc od 10. do 15. srpna. Na noc z 12. na 13. srpna vyhlásila Ondřejovská hvězdárna veřejné pozorování, podívejte se do Akcí pro veřejnost. 

K pozorování meteorů žádný dalekohled nepotřebujeme, meteory jsou vidět očima. Souhvězdí Persea je ráno vysoko na severovýchodě, ale meteory se objevují kdekoli na obloze. Měsíc je v době maxima tři dny před novem, takže bude rušit jen málo. Je dobré být na místě, kde je co nejmenší světelné znečištění a dobrý výhled na celou oblohu. Je také dobré mít oblečení do srpnového ranního chladu.