Novinky

Krásná spolupráce se Základní školou Adolfa Zábranského Rybí

Chceme se s vámi podělit. Protože každý rodič by si přál, aby jeho škola takhle pěkně fungovala. Ze školní družiny téhle školy jsme od dětí do akce Chat s astronomkou dostali spoustu otázek. Trochu to zavařilo pracovní čas našim kolegyním, ale výsledek se dostavil a v družině ZŠ Rybí naše odpovědi s dětmi probrali. Velké poděkování patří Kateřině Honešové a samozřejmě našim milým kolegyním. A abyste nezůstali ochuzeni, níže sem ty odpovědi přidáme. Stylem je to sice psáno spíše pro děti, ale i dospělák si jistě počte.

"Děkujeme za otázky z vaší školní družiny. Je to zajímavý mix otázek, z nichž některé bychom od menších dětí ani nečekaly, ale tím víc jsme se snažily odpovědět. A těšíme se na další setkání - a přejeme hodně zábavy nad vesmírnými diskusemi v družině (takovou družinu by si některé z nás v minulosti přály!). S pozdravem Marta, Jana, Alena a Soňa."

* Topí se v raketě nebo ne?

Uvnitř rakety a také uvnitř všech zařízení, které pracují ve vesmíru, jsou systémy, které regulují teplotu (odvádějí teplo z míst, kde je moc horko, a naopak hřejí tam, kde je zima - ideální je, když se to může nějak propojit). Dělá se to nejenom pro lidi, ale i pro přístroje. Mezinárodní vesmírná stanice, kde lidi pobývají dlouhodobě, je jednak velmi dobře izolovaná, aby neztrácela teplo, a jednak má chladící systém, kterým se přebytečné teplo zevnitř odvádí do vesmíru (ano, Mezinárodní vesmírná stanice se uvnitř chladí, protože obsahuje spoustu přístrojů - a lidí - které a kteří teplo vytvářejí).

* Dá se v raketě psát na papír?

Astronauti raději nepoužívají tužky ve vesmíru, protože hrot se může snadno zlomit a malé kousky by pak poletovaly v raketě. To by bylo nebezpečné – mohly by se dostat do očí astronautů nebo do přístrojů, které jsou velmi důležité! Proto místo tužek astronauti používají speciální kosmická pera "Space Pen". Tato pera mají inkoust pod tlakem, takže píšou i ve stavu beztíže, hlavou dolů nebo dokonce pod vodou! Jsou bezpečnější a spolehlivější než obyčejné tužky.

* Kolik místa je v raketě?

To záleží na typu rakety. Malé kosmické lodě (např. Sojuz, Crew Dragon) vozí astronauty na oběžnou dráhu a mají uvnitř jen pár metrů krychlových prostoru, asi jako větší auto. Astronauti tam sedí velmi natěsno. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) není raketa, ale když tam astronauti doletí, mají hodně místa – asi jako velký autobus nebo několik pokojů v domě. Můžou se tam volně vznášet a pracovat. Velké rakety (např. Saturn V, Starship) mají víc místa, ale většina je plná paliva a motorů. Například loď Starship od SpaceX má mít dost prostoru pro desítky lidí a možná i na delší lety, třeba na Mars! Takže některé rakety jsou těsné jako auto, jiné můžou být velké jako dům.

* Kolik maximálně lidí může jet do vesmíru?

Počet lidí, kteří mohou letět do vesmíru, záleží na velikosti rakety. Malé rakety a lodě (např. Sojuz, Crew Dragon) jsou hodně těsné a vejde se do nich 3 až 7 astronautů. Velké rakety (např. Space Shuttle, Starship) mají víc míst. Space Shuttle vezl až 8 lidí, a budoucí Starship by mohla pojmout až 100 lidí na dlouhé cesty. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je největší obyvatelný prostor ve vesmíru a najednou na ní žije 7 astronautů, ale má rekord 13 astronautů. Rekord lidí ve vesmíru současně je 20 astronautů na různých stanicích a lodích. To bylo v 2024.

* Můžou jet do vesmíru děti?

Bohužel ne, děti nemůžou letět do vesmír... Astronauti musí být dobře připravení, mít speciální výcvik a být fyzicky i psychicky odolní. NASA, ESA a další vesmírné agentury vybírají dospělé, kteří jsou vědci, inženýři nebo piloti. Ale už se to mění! V roce 2021 letěl na okraj vesmíru 18letý Oliver Daemen, zatím nejmladší člověk ve vesmíru!

* Jde vůbec chodit v skafandru?

Chodit ve skafandru není úplně jako normální chůze na Zemi, ale ano, dá se v něm chodit. Skafandr je těžký a hodně omezující, protože chrání astronauty před extrémními podmínkami ve vesmíru, jako je vakuum, vysoké a nízké teploty a radiace. Skafandr je napuštěný kyslíkem a natlakovaný, takže je trochu tužší a napjatý. Astronauti tedy nemohou běhat nebo skákat, ale pomalou chůzí se pohybují, podobně jako když je člověk oblečený v těžkém oblečení nebo brnění.

* Je teplo ve skafandru nebo zima?/Je skafandr hodně moc teplý?

Teplota ve skafandru je regulována tak, aby se astronauti cítili příjemně, skafandr má zabudovaný speciální chladicí a topný systém. Skafandr chrání astronauta před extrémními teplotami ve vesmíru: vesmír je totiž velmi studený (až -270 °C), ale při přímém osvětlení Sluncem může být naopak horko (až 120 °C).

* Co by se stalo kdybychom do vesmíru vletěli bez skafandru?

Kdybychom vletěli do vesmíru bez skafandru, bylo by to velmi nebezpečné. Vesmír je vakuum, což znamená, že tam není vzduch. Bez skafandru bychom neměli co dýchat, což by vedlo k tomu, že bychom okamžitě ztratili vědomí. Dále by náš tělo bylo vystaveno nízkému tlaku, což by způsobilo, že by se tělo rozšířilo, protože vzduch v těle by se snažil uniknout do vakuového prostředí, což by vedlo k vážnému poškození. Teploty ve vesmíru jsou také extrémní, na Slunci může být až 120 °C a ve stínu až -270 °C. Bez skafandru bychom se mohli přehřát nebo zmrznout. Navíc je ve vesmíru kosmická radiace, která by mohla být smrtelná bez ochrany. Bez skafandru by tedy nebylo možné přežít ve vesmíru.

* Co jí a pijí astronauti?

Astronauti ve vesmíru jí a pijí speciální jídlo, které je navrženo tak, aby bylo snadno skladovatelné, výživné a bezpečné i v beztížném prostředí. Astronauti jedí různé druhy jídla, jako jsou polévky, maso, zelenina, ovoce, rýže, těstoviny a dokonce i dezerty.Jídlo je většinou v suchém stavu nebo v sáčkách, a astronauti ho musí rehydratovat (přidáním vody), aby mohli jíst. Také jedí čerstvé jídlo a zeleninu, když dostanou nové zásoby, ale musí je jíst rychle, protože se kazí. Pokud jde o pití, astronauti používají speciální sáčky s brčky, protože ve vesmíru by tekutiny plavaly a nebylo by možné je snadno pít. V sáčcích mají vodu, džusy, kávu a dokonce i čaj. Káva a čaj jsou oblíbené, ale jsou připravené v speciálních vakuových sáčcích. Jídlo a pití ve vesmíru je tedy trochu jiné než na Zemi, ale astronauti mají dobrý výběr, aby si udrželi energii a zdraví na dlouhých misích.

* Jak dlouho trvá let z vesmíru na Zemi?

Let z vesmíru na Zemi trvá obvykle několik hodin, ale přesná doba závisí na tom, odkud se astronauti vrací a jaký typ lodi nebo rakety používají. Pokud astronauti přistávají z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která je na nízké oběžné dráze (asi 400 km nad Zemí), jejich návrat může trvat přibližně 3 až 6 hodin. To zahrnuje čas na odpojení od ISS, vstup do atmosféry a následné přistání. Pokud jde o návrat z delších misí, jako je například let na Měsíc nebo na Mars, cesta zpět by mohla trvat i několik dní, protože by bylo potřeba upravit trajektorii a provést složitější manévry.

* Existuje ufon?/Je ufon pravdivý?/Viděli jste někdy UFO?/Existují mimozemšťané?

Pokud jde o UFO (neidentifikované létající objekty), to jsou věci, které lidé vidí na obloze, ale neumí je vysvětlit. Většina těchto pozorování má zemské vysvětlení, jako jsou letadla, balóny, meteorologické jevy nebo dokonce jen optické klamy. Ale někteří lidé věří, že UFO mohou být vyslány mimozemšťany, i když žádné přímé důkazy na to neexistují. Co se týče mimozemšťanů, věříme, že vesmír je tak obrovský, že je možné, že někde jinde mohou existovat jiné formy života. Zatím ale nemáme žádné důkazy, že bychom je našli nebo s nimi měli kontakt.

* Byli jste ve vesmíru?

Bohužel ne. Ráda bych cestovala do vesmíru, dokonce i jako vesmírná turistka!

* Proč létají rakety?

Raketa letí, protože vytváří obrovskou sílu díky spalování paliva. Tento proces se nazývá raketový pohon. Když raketa spálí palivo, vzniká horký plyn, který je vyvržen ven z motoru. Tento plyn tlačí raketu opačným směrem (to je zákon akce a reakce – co tlačí ven, to tlačí raketu vpřed). Tímto způsobem raketa získává sílu k pohybu a může se dostat do vesmíru. Aby se rakety dostaly do vesmíru, potřebují překonat zemskou gravitaci, která je největší u povrchu Země.

* Kolik je na měsíci robotů?

Na Měsíci úspěšně přistálo několik desítek sond s přístroji. Např. čínské, americké, japonské, indické..

* Kolik kráterů má měsíc?

Přesný počet není známý, ale těch, které jsou větší než 1 km je více než 1 milion.

* Je možné spočítat všechny měsíce?

Číslo se mění, velké planety jako Jupiter nebo Saturn mohou zachytit blízká tělesa jako např. malé planetky a tak rozšířit svou velkou rodinu měsíců. V současnosti má nejvíce známých měsíců planeta Saturn (více jak 100).

* Jak rychle plyne čas na jiných planetách?

Na jiných planetách sluneční soustavy plyne čas skoro stejně jako na Zemi. Plynutí času může výrazně ovlivnit např. velmi silná gravitace v blízkosti černých děr, ale to není případ planet, kde je rozdíl oproti Zemi mnohem menší než vteřina.

* Jak velká je Jupiterova skvrna?

Velká rudá skvrna je velká zhruba jako 3 zeměkoule.

* Kolik prstenců má Saturn?

Základní dělení je označováno písmeny A az G, takže 7. Jednotlivé prstence mají ale jemnější strukturu.

* Kolik planet je v Kuiperově pásu?

Počet těles v Kuiperove pásu se pořád zvětšuje tím, jak se zlepšují způsoby jejich detekce. V současné době je jich známo několik tisíc, ale předpokládá se, že jich je několik desítek tisíc. Nejznámější a největší těleso je Pluto.

* Jak rychle padá hvězda?

Asi myslíte "padající hvězdu", tedy meteor. Meteor je světelný jev, který vzniká, když drobné částečky prolétají zemskou atmosférou (takže to není žádná letící hvězda). Jejich rychlost může být několik desítek kilometrů za sekundu.

* Má slunce vrstvy?

Ano. Slunce, stejně jako i jiné hvězdy, má svoji strukturu. V jeho jádře se proměňuje vodík na helium a přitom se uvolňuje obrovské množství energie. Tato energie se šíří směrem ven k povrchu nejprve ve formě záření a pak v další vrstvě prouděním. Tato vrstva připomíná bublající a vařící se vodu. Všechno záření, i světlo, které vidíme, k nám pak přichází z povrchové vrstvy Slunce, které říkáme fotosféra. V ní můžeme pozorovat sluneční skvrny. Kromě toho má Slunce ještě i řídkou, a v porovnaní se slunečním kotoučem, slabounce zářící atmosféru. Tu můžeme vidět i volným okem během úplného zatmění Slunce .

* Jak daleko slunce dosvítí?

Určitě daleko, daleko za celou naši Sluneční soustavu. Slunce je hvězda a jako i ostatní hvězdy na noční obloze má svůj zdroj energie/světla v jádře. Čím dál jsme od hvězdy, tím slabší se nám zdá. Některé hvězdy jsou tak daleko, že jich už okem na noční obloze ani nevidíme. Ale prostřednictvím velkých dalekohledů můžeme zase „posbírat” co nejvíce světla, které k nám od nich přichází, a tak je uvidět.

* Kolik sluncí existuje?

Ve vesmíru existuje mnoho hvězd a neumíme je všechny přesně spočítat. Ale vědci dokážou aspoň odhadnout jejich počet na základě pozorování galaxií plných hvězd, které nafotili vesmírné dalekohledy. Tak přišli k velkému číslu 3x10 na dvacátoutřetí, což je 3 a za ní 23 nul. Počet hvězd, které se našemu Slunci aspoň trochu podobají, se odhaduje na 1 a 21 nul, ale skutečné dvojče našeho Slunce jsme ještě ve vesmíru nenašli.

* Co je za sluneční soustavou?

Na okraji naší Sluneční soustavy, zhruba za dráhou planety Neptun se rozkládá takzvaný Kuiperův pás, v kterém se nachází různá menší tělesa a planetky, podobné jako v hlavním pásu planetek mezi dráhou Marsu a Jupitera. Kuiperův pás je ale širší a je v něm i více těles. Za ním obklopuje naší Sluneční soustavu ještě takzvaný Oortův oblak.  Ten je podle vědců zásobárnou komet pro naši soustavu a pravděpodobně se v něm nachází i hmota ještě z dob, kdy naše Sluneční soustava vznikala.

* Kolik hvězd můžeme vidět? (asi)

Za vynikajících podmínek můžeme na obloze očima vidět asi 6 000 hvězd. Bohužel, vynikající podmínky dost často nemáme. Světelné znečištění, tedy umělé světlo, kterým zbytečně osvětlujeme oblohu, velmi výrazně ovlivňuje počet viditelných hvězd. V typické české krajině tak vidíme spíše jenom několik set hvězd, z centra měst jenom několik desítek těch nejjasnějších hvězd.

* Jde z vesmíru vidět Česká republika?

Ano! Některé typy družic sledují zemský povrch a mají typické rozlišení 30 metrů, takže nejspíš i vaše škola by na snímku z vesmíru měla velikost několik málo pixelů.

* Kdyby nebyla gravitace, dopadla by cihla na zem?

Ne, pokud by cihla byla původně v klidu. Na zem padá kvůli gravitaci. Ale pokud by někdo hodil cihlou směrem k zemi, tak by tam dopadla, i pokud by gravitace nebyla, pouze setrvačností.

* Jaká je největší hvězda ve vesmíru?

Největší hvězdy ve vesmíru patří k červeným veleobrům a jejich poloměr je asi 1500x větší než poloměr Slunce (za největší známou hvězdu je obvykle považována VY Canis Majoris). Kdyby takový veleobr seděl ve středu Sluneční soustavy místo Slunce, tak by i Jupiter obíhal uvnitř hvězdy - Země by samozřejmě byla úplně uvnitř takové hvězdy a spolknutá. 

* Jak dlouhá je mléčná dráha?

Mléčná dráha, tedy galaxie, jejíž jednou hvězdou je i naše Slunce, je velká spirální galaxie. Její hvězdný disk má celkovou délku asi 25 000 světelných let (a tloušťku asi jenom 2 000). Samozřejmě, žádné přesné hranice Mléčná dráha nemá, není to pevné těleso jako cihla, ale spíše něco jako oblak. Disk Mléčné dráhy se promítá na oblohu jako mlžný pás (který je viditelný pouze z míst, kde je dost tma, takže z města obvykle ne), ten se táhne po celé obloze.

* Je ve vesmíru černá díra?

Ano, je jich hodně. Nejbližší černá díra je vzdálena asi 1500 světelných let a váží asi 10x víc než Slunce. Ve vesmíru jsou i mnohem těžší černé díry, jedna z nich je v centru Mléčné dráhy a váží 4 miliony Sluncí.

* Je vesmír nekonečný? * Má vesmír konec?

Těžko říct. Pravděpodobně je nekonečný, ale není vůbec jednoduché to dokázat. Každopádně je hodně, hodně velký. Je hodně věcí, které o světě kolem nás ještě nevíme, a to je dobře, protože objevovat svět je moc hezké a zábavné.

* Je jen 1 vesmír nebo více vesmírů?

Existuje teorie "multiversa", ve které existují různé "vesmíry". Je ale velmi těžké vůbec navrhnout způsob, jak tuto teorii otestovat - v současnosti nemáme žádný. Takže bohužel nemohu odpovědět, prostě to nevíme.

* Co je za vesmírem?

Pokud existuje jenom jeden vesmír a ten je nekonečný, tak nic, všechno patří do "našeho vesmíru".

* Jsou ve vesmíru barvy?/Je vesmír modrý nebo černý?

Noční obloha je černá, protože na ní nic není, takže nedostáváme žádné fotony (stejně jako když se člověk zavře do místnosti, kde je úplná tma - je tam černo). Barvy ve vesmíru ale jsou: světlo hvězd není jednobarevné, je složeno z mnoha barev (duha je rozložené sluneční světlo a Slunce je jednou z hvězd). Mlhoviny také září různými barvami.

* Jak rychle se rozmnožují buňky ve vesmíru?

O existenci buněk ve vesmíru moc nevíme. Víme, že některé buňky a organizmy dokáží přežít i ve vesmíru, např. lišejník z Antarktidy dokázal přežít asi rok a půl na platformě přivázané k Mezinárodní kosmické stanici; stejně tak zvenku na této stanici přežívají různé (mikro)organismy. Ale rychlost množení bude asi mnohem menší než na Zemi, kde mají lepší podmínky.

* Je pravda, že za několik tisíc let narazíme do jiné galaxie?

Je pravděpodobné, že za několik miliard let se srazíme z galaxií v Andromedě (to je jiná velká spirální galaxie, na obloze ji můžete vidět za dobrých podmínek jako malý mlhavý obláček).

* Jak vzniká mlhovina?

Mlhoviny, které pozorujeme ve vesmíru, mají různý původ. Jedny vznikají kolem hodně hmotných hvězd, které dokáží ionizovat plyn okolo sebe a ten pak září (tak trochu se to podobá zářivkám, které používáme, třeba sodíkovým lampám veřejného osvětlení). Jiné mlhoviny vznikají kolem hvězd na konci jejich života, kdy hvězda odvrhne část své hmoty a ta září. A pak ještě máme mlhoviny, které samy nesvítí, ale odráží světlo blízkých hvězd (něco jako zrcadlo).