Archiv zpráv
Na čem pracujeme: Velmi mladý klastr meteorů τ-Herkulid
Velmi rychlé spršky meteorů, označované jako klastry, jsou zřejmě pozůstatky velmi čerstvých rozpadů těles meziplanetární hmoty. Pavel Koten byl hlavním autorem práce, která zevrubně studovala takovou spršku pozorovanou videokamerami v paluby letadla během maxima τ-Herkulid v roce 2022.
Náš projekt Erasmus+ se dostal do skupiny nominovaných
Dům zahraničních služeb ocenil projekt vedený dr. Petrem Kabathem na Astronomickém ústavu AV ČR. Finanční podpory tohoto projektu si velmi vážíme. Umožnila třem desítkám především mladých, začínajících vědkyň a vědců vycestovat do astronomického ráje - na Kanárské ostrov.
Částečné zatmění Slunce 29. března
V sobotu 29. března 2025 kolem poledne nastane od nás pozorovatelné částečné zatmění Slunce. Nebude ale příliš velké, tentokrát Měsíc zakryje sluneční disk jenom z malé části. Doba trvání bude přibližně hodina a půl.
Bolid za svítání 21. března 2025
Hlášení od občanů na náš formulář pozorování bolidů se tentokrát sešlo mimořádně hodně. A to je samozřejmě jen zlomek těch, kteří úkaz viděli. Co se tedy přesně odehrálo za svítání krátce před půl šestou SEČ 21. března 2025 nad Polskem?
Na čem pracujeme: Poodhalování záhad rentgenové dvojhvězdy Cyg X-1
Cygnus X-1 je jednou z nejznámějších rentgenových dvojhvězd v naší Galaxii. Tato soustava se skládá z masivního modrého nadobra a neviditelného společníka, který je považován za černou díru. Dvojhvězda je sledována dlouhodobě celou řadou přístrojů. Maïmouna Brigitte z Oddělení galaxií ASU studovala jednotlivé složky akretujícího systému na základě nové sady pozorování v optické i rentgenové oblasti spektra.
Na čem pracujeme: Supernovy v cirkumjaderném disku a aktivita jádra naší Galaxie
Cirkumjaderný disk představuje hlavní zdroj látky pro akreci na supermasivní černou díru v centru naší Galaxie. I když je v současnosti tato akrece pomalá, existují důkazy, že v minulosti se opakovaně epizodicky zvýšila. Představovaná práce vyhodnocuje, jakou úlohu by v tomto mohly hrát exploze supernov v blízkém okolí jádra Galaxie.
Mimořádně dlouhý tečný bolid po půlnoci 4. března 2025 podrobně zachycený přístroji Evropské bolidové sítě
Krátce po půlnoci v úterý 4. března před čtvrt na jednu středoevropského času proletěl od severu k jihu nad východem Německa, Čechami a jižní Moravou jasný meteor - bolid. Protože v tu dobu bylo jasno nejen nad naším územím, ale i nad většinou Střední Evropy, tak tento mimořádně dlouhý bolid jak co do délky světelné dráhy, tak i co do trvání, vidělo i přes pozdní noční hodinu hodně lidí hlavně z Německa a od nás a někteří z nich nám také svá pozorování nahlásili.
Zobrazovací atmosférický Čerenkovův dalekohled SST-1M pro astrofyziku gama záření
Detaily technického uspořádání dalekohledů SST na ondřejovské observatoři byly publikovány v práci mnoha autorů "The SST-1M imaging atmospheric Cherenkov telescope for gamma-ray astrophysics". V publikaci jsou uvedeny podrobnosti a nákresy, takže poskytuje kompletní informaci o konstrukci teleskopů a jejich funkci. Je to čtení pro vážné zájemce, ale stojí to za to a rádi jej zpřístupňujeme.
Srážka se Zemí se nekoná
Nová pozorování asteroidu 2024 YR4 pomocí dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších zařízení prakticky vyloučila jeho dopad na Zemi.
Zánik rakety Falcon 9 R/B 19. února 2025 nad Evropou pozorovaný přístroji Evropské bolidové sítě
Ráno 19. 2. 2025 spoustu lidí vyplnilo náš formulář pro hlášení bolidů s tím, že před pátou hodinou ranní viděli na severní obloze přelet jasného tělesa a jeho rozpad na velké množství kusů. Vše trvalo několik minut. Touto cestou bychom všem pozorovatelům za jejich hlášení rádi poděkovali, i když v tomto případě šlo o těleso vytvořené člověkem.
Na čem pracujeme: κ Cygnidy a srpnové Drakonidy jsou výzvou pro identifikaci meteorických rojů
Meteorické roje jsou fascinujícím astronomickým jevem, který lidstvo sleduje po staletí. V odborníky používaném katalogu je rojů zaneseno více než sto, ale u mnohých z nich jsou údaje značně nepřesné. V některých případech lze i spekulovat, zda uvedený roj s jednoznačnou identifikací vůbec existuje. V představované práci se pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty ASU pustili do reklasifikace prázdninových rojů, jejichž radianty se nacházejí v souhvězdích Labutě a Draka.
Další milník sondy Solar Orbiter
18. února 2025 proletí evropská sonda Solar Orbiter počtvrté kolem Venuše. Tento manévr zvýší sklon její dráhy vůči ekliptice na přibližně 17 stupňů a umožní dosažení jednoho z hlavních vědeckých cílů – pozorování slunečních pólů. Od startu evropské mise s významnou českou účastí, která přináší zásadní poznatky o naší hvězdě, uplynulo 10. února 2025 přesně pět let.
Na čem pracujeme: Proudění v atmosférách chemicky pekuliárních hvězd
Klasické chemicky pekuliární hvězdy mají v atmosférách skvrny s odlišným chemickým složením. Tyto skvrny ovlivňují povrchové rozložení teploty a v principu se také mohou stát důvodem pro výskyt systematických toků plazmatu. Brankica Kubátová ze Stelárního oddělení ASU byla součástí týmu, který se věnoval modelování takové situace.
Studium černých děr může přispět k technologickému pokroku - říká Jakub Podgorný z Oddělení galaxií
Černé díry jsou pro vědce jako vesmírné laboratoře pro zkoumání fyzikálních podmínek, kterých na Zemi nelze dosáhnout. Jedná se o velmi hmotné objekty, které se staly zásadním tématem moderní astronomie a fyziky.
Nový web Skupiny fyziky meteorů
Představujeme vám nové webové stránky Skupiny fyziky meteorů na adrese meteor.asu.cas.cz. Naleznete na nich novinky o velmi jasných bolidech pozorovaných nad střední Evropou pomocí Evropské bolidové sítě a také informace o tomto jedinečném experimentu.
Prémie Jana Friče za rok 2024 udělena Václavu Pavlíkovi
V úterý 21. ledna 2025 od 13 hodin proběhne na observatoři Astronomického ústavu AV ČR slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2024. Laureátem je RNDr. Václav Pavlík, Ph.D. z Oddělení galaxií, který získává toto ocenění za soubor prací „Podrobná studie hvězdné dynamiky a vývoje hvězdokup“. V něm se mimo jiné dotýká otázky stability hvězdokup v extrémním gravitačním poli - např. u kupy IRS13 v Galaktickém centru poukázal na možnou neexistenci černé díry střední hmotnosti a nutnost aktualizovat naše teoretické odhady při hledání těchto objektů, které jsou dosud nevyřešenou otázkou současné astrofyziky.
Na čem pracujeme: Pozitivně driftující rádiové záblesky ve sluneční erupci
Sluneční erupce jsou známy jako zdroje elektromagnetického záření, nejčastěji je v jejich kontextu zmiňováno záření v chromosférických čarách nebo v rentgenové oblasti spektra. Důležité informace ale přenáší i záření v rádiové oblasti. Rádiová pozorování byla cílem výzkumu odborníků ze Slunečního oddělení ASU pod vedením Aleny Zemanové.
Solarigraphy Meeting 2025: Between Science, Art, and Educatio
Ve dnech 19. - 22. června 2025 pořádá Astronomický ústav AV ČR spolu s Českou astronomickou společností a dalšími mezinárodní workshop o solarografii.
Cena Václava Votruby pro Viktora Skoupého
Dopplerův ústav Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze každoročně uděluje cenu Václava Votruby za nejlepší disertační práci v oboru teoretické fyziky. Za rok 2024 byla udělena Viktorovi Skoupému z Astronomického ústavu AV ČR, jehož práci vedl Georgios Loukes-Gerakopoulos z Oddělení galaxií.
Evropské kosmické mise s českou účastí
V rámci Edice Strategie vychází publikace "Evropské kosmické mise s českou účastí". Tato kniha pojednává o nejvýznamnějších projektech Evropské kosmické agentury (ESA) s českou účastí.