PLATOSpec - nový spektrograf pro lov exoplanet

Nový spektrograf s vysokým rozlišením PLATOSpec se 26. listopadu 2024 úspěšně dočkal „prvního světla“. Po téměř dvouletém období konstrukce je přístroj připraven k astronomickým pozorováním. Bude prověřovat hvězdy, které potenciálně hostí extrasolární planety podobné Zemi a poskytovat pozemní podporu připravované vesmírné misi ESA PLATO. Spektrograf s vysokým rozlišením bude použit ke studiu aktivity hvězd a k potvrzení extrasolárních planet velikosti Jupitera. Přístroj byl zkonstruován konsorciem PLATOSpec s výraznou českou účastí a je umístěn na 1,52 metrovém dalekohledu ESO na chilské observatoři La Silla.

Odhalena nová tajemství černých děr

Český tým astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného průlomu v porozumění chování černých děr. Vědci v mezinárodní spolupráci publikovali dvě studie, které poskytují nové pohledy na chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Černá díra o hvězdné hmotnosti v takové soustavě přitahuje hmotu ze svého hvězdného souputníka a vzniká kolem ní tzv. akreční disk. Na pólech černé díry pak může hmota ze systému unikat směrem ven v podobě vysokoenergetických výtrysků. Výzkum s pomocí družice IXPE zaměřený na rentgenový binární systém Swift J1727.8–1613 přinesl nový objev.

Proba-3 - pravidelné zatmění Slunce díky přesnému letu ve formaci

Čas startu technologické mise Proba – 3 se přiblížil. Evropská kosmická agentura potvrdila start 4. prosince 2024. Sestavu dvou družic vynese indická raketa PSLV-XL z vojenské základny poblíž města Chennai. Technologickou misi využijí astronomové pro dlouhodobé pozorování zatmění Slunce. České „želízko v ohni“ vedli sluneční fyzikové na ondřejovské hvězdárně.

Objev mini-neptunu a tajemství ztraceného horkého jupitera v systému TOI-2458

Tým vědců vedený astronomem Jánem Šubjakem ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR a Centra pro astrofyziku Harvardské univerzity a Smithsonova institutu nedávno oznámil významný objev v oblasti výzkumu exoplanet. Pomocí dat z vesmírné mise TESS a pozemských pozorování spektrografem HARPS v Chile se podařilo potvrdit existenci exoplanety typu mini-neptun, pojmenované TOI-2458 b. Tento objev přináší nové poznatky o možných scénářích formování planetárních systémů.

V Praze začíná 15. ročník mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii

V Praze se od 11. do 15. listopadu 2024 uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií – AXRO 2024. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.

Objev rychlokluzní magnetické rekonexe, obecného procesu uvolňování energie ve slunečních erupcích

Vědci objevili dlouho předpovězenou rychlokluznou magnetickou rekonexi projevující se extrémně rychlým pohybem zjasnění ve slunečních erupcích s rychlostmi až 2600 km/s. Tento proces byl poprvé teoreticky předpovězen ve dvojici článků z r. 2005 a 2006, na jeho objev se tak čekalo bezmála 20 let. Vědci teď svůj objev popsali v časopisu Nature Astronomy.

Velmi jasný bolid nad Rakouskem spojený s pádem meteoritů 24. října 2024 podrobně zachycený přístroji Evropské bolidové sítě

Ve čtvrtek 24. října 2024 krátce před půl desátou večer středoevropského letního času proletěl jižně od naší republiky, tedy nad Rakouskem, velmi jasný meteor - bolid. Tou dobou bylo téměř na celém našem území jasno, stejně jako nad velkou částí střední Evropy a tak tento mimořádně jasný bolid viděl velký počet náhodných svědků, z nichž někteří nám svá pozorování popsali a také poslali. Touto formou tedy za zaslaná hlášení děkujeme a zároveň podáváme vysvětlení, k čemu přesně ve čtvrtek pozdě večer došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.

Petr Pravec převzal Akademickou prémii

Akademickou prémii neboli Praemium Academiae dnes převzal z rukou předsedkyně profesorky Evy Zažímalové Petr Pravec z Astronomického ústavu AV ČR. Grant ve výši až 30 milionů korun mohou ocenění čerpat v následujících šesti letech a hradit z něj náklady spojené s výzkumem, mzdami či pořízením technického vybavení. „Je to finanční, ale i symbolické ocenění vědecké excelence našich laureátů,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. „Jsou skutečně těmi nejlepšími z nejlepších a jejich práce mimořádným způsobem rozvíjí vědu i možnosti české společnosti jako celku.“

Na obloze můžeme pozorovat nejvýraznější kometu od roku 1997

Na večerní obloze se konečně objevila dlouho očekávaná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Ač bylo jasné, že kometa bude vidět pouhým okem, samotná jasnost komety ještě neříká nic o jejím vzhledu na obloze. Ten závisí především na jasnosti ohonu, a zde panovala velká nejistota, jak moc bude dlouhý či výrazný. První pozorování ovšem potvrdila, že se jedná o nejvýraznější kometu, kterou můžeme na severní polokouli pozorovat od roku 1997, kdy oblohu zdobila kometa Hale-Bopp.

Start sondy HERA s významnou českou účastí

České instituce a firmy se podílejí na návrhu, realizaci a provozu mise Hera Evropské kosmické agentury (ESA). Hera je součástí vůbec prvního testu planetární obrany a vyhodnotí následky srážky americké sondy DART se 170-metrovou planetkou Dimorphos, která obíhá kolem větší 800-metrové planetky Didymos.

Vědci mají přesnější data o přilétající kometě Tsuchinshan–ATLAS

Vědci zlepšili odhad pozorovatelnosti nové komety C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS. Podle jejich propočtů bude nejvíce viditelná ve druhé polovině letošního října. Kometu objevila 22. února 2023 jihoafrická observatoř systému ATLAS. Nezávisle na tom ji 9. ledna 2023 zaregistrovala i data čínské observatoře Tsuchinshan (v překladu Purpurová hora).

Americký astronaut Donald Pettit bude nejstarším člověkem, který bude dlouhodobě žít na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS

U příležitosti startu vesmírného rekordmana se podívejme na zajímavou statistiku letů s lidskou posádkou. Devětašedesátiletý Donald Pettit se právě nyní vydává na svojí půlroční cestu na Mezinárodní vesmírnou stanici. Držme mu palce, vesmírné výpravy jsou pořád velmi nebezpečnou záležitostí. Vědci však díky nim získávají stále mnoho nových informací o chování lidského těla dlouhodobě vystaveného působení mikrogravitace. A z výsledků, které získají například z lékařského sledování Donalda Pettita, mohou potom vycházet při nových metodách léčby stárnoucí lidské populace na naší planetě.

Meziplanetární sonda JUICE úspěšně navštívila Zemi, pomohl jí nevídaný manévr

Vesmírná sonda JUICE Evropské vesmírné agentury (ESA) se po více než roce letu Sluneční soustavou poprvé těsně přiblížila k Zemi s využitím složitého gravitačního manévru. Z přijímacího střediska ESA už k vědcům doputovala data z přístroje pro výzkum rádiových a plazmových vln, na němž se významně podílejí dvě pracoviště Akademie věd ČR – Ústav fyziky atmosféry a Astronomický ústav. Elektromagnetická měření na slyšitelných kmitočtech poslouží českému týmu, aby vyladil analýzu dat, která se uskuteční přímo na palubě sondy. Cílem sondy JUICE jsou měsíce planety Jupiter.

Čeští vědci objevili hnědého trpaslíka, který byl ještě nedávno exoplanetou

Exoplaneta / hnědý trpaslík BD-14 3065b má na svůj věk nečekaně velký poloměr, který naznačuje, že v ní dochází ke spalování deutéria. Jde o proces, který dělá z exoplanet hnědé trpaslíky. BD-14 3065b představuje unikátní objekt, první svého druhu, kde pozorování naznačují spalování deuteria v takto pokročilém věku.

Skrytý poklad v Galaxii

Astronomická hádanka Cygnus X-3 má nyní na kahánku. Průlom v rozluštění záhady přineslo studium tohoto systému pomocí družice Imaging X-ray Polarimetry Explorer (IXPE). Měření rentgenové polarizace s IXPE umožnilo nahlédnout do konfigurace hmoty tvořící nejbližší okolí černé díry. Zjistili jsme, že kompaktní objekt je obklopen obálkou z husté neprůhledné hmoty. Světlo, které pozorujeme, je odrazem od vnitřních stěn trychtýře tvořeného okolním plynem, který připomíná zmrzlinový pohár se zrcadlovým vnitřkem. A Češi jsou u toho.

Astronomický ústav je již 70 let součástí Akademie věd

Astronomický ústav si v pondělí 17. června připomene 70 let od chvíle, kdy se stal součástí Akademie věd. Program na observatoři v Ondřejově začne ve 12:30 za účasti předsedkyně Akademie věd paní Evy Zažímalové a hejtmanky Středočeského kraje paní Petry Peckové.

Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2024

Dnes začíná v Chebu 18. ročník mezinárodní konference IBWS (INTEGRAL/BART Workshop). Na chebském gymnáziu proběhne ve dnech 13. až 17. května 2024. Tématem konference je astrofyzika vysokých energií, gama záblesky, satelitní projekty a podpůrné pozemní experimenty, včetně robotických teleskopů a tentokrát bude také spojena s letní školou pořádanou v rámci projektu EU H2020 AHEAD řešeného na FEL ČVUT.

Poškytávání ve vzdálené galaxii upozorňuje astronomy na nové chování černých děr

Nová analýza odhalila menší černou díru, která opakovaně proráží plynný disk větší černé díry v centru vzdálené galaxie. Zdá se tak, že v srdci vzdálené galaxie dostala supermasivní černá díra škytavku. Astronomové z Massachusettského technologického institutu v USA (Massachusetts Institute of Technology, MIT), Itálie, České republiky a dalších zemí zjistili, že dříve klidná černá díra, která se nachází ve středu galaxie vzdálené asi 800 milionů světelných let, náhle vzplanula a po dobu přibližně 4 měsíců každých 8,5 dne vypouštěla chuchvalce plynu, než se opět ustálila do normálního, klidného stavu.

Na základě našich výpočtů byly v Německu nalezeny vzácné meteority z planetky 2024 BX1

Podíl astronomů z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR na vysvětlení tohoto vzácného případu je především v pozorování tohoto velmi výjimečného typu tělesa ještě před jeho srážkou, jehož podstata se ukázala ovšem až po jeho vlétnutí do atmosféry ze světla, které jsme zachytili našimi přístroji, a byla poté potvrzena nalezením meteoritů v oblasti, kterou jsme přesně určili.

Na misi ESA LISA se podílí i Astronomický ústav AV ČR - tisková zpráva

Evropská kosmická agentura schválila tzv. adopci mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna) s rozpočtem 1,75 miliard euro. Adopce mise je významným milníkem při přípravě kosmických projektů, kdy Evropská kosmická agentura převádí projekt z fáze posuzování k vlastní realizaci koncepcí a technologií. Vypuštění tří satelitů mise LISA se plánuje na rok 2035 pomocí rakety Ariane 6.

Prémie Jana Friče za rok 2023 udělena Petru Fatkovi

V úterý 23. ledna 2024 od 13 hodin proběhne na observatoři Astronomického ústavu AV ČR slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2023. Laureátem je Mgr. Petr Fatka, Ph.D. z Oddělení meziplanetární hmoty, který získává toto ocenění za soubor prací „Objevy a prozkoumání nových planetkových párů a klastrů“.

14. ročník mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii

V Praze se od 4. do 8. prosince 2023 uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií – AXRO 2023. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.

Rýsují se obrysy dosud nejvýznamnější spolupráce mezi ČR a NASA

9. listopadu vydala ČR dopis podpory k zapojení do přípravy nové rentgenové družice STROBE-X, navrhované ve Spojených státech amerických ve výzvě americké kosmické agentury NASA pro tzv. Probe-class misi s rozpočtem 1 miliardy USD. Mise STROBE-X (Spectroscopic Time-Resolving Observatory for Broadband Energy X-rays) je optimalizovaná pro studium nejextrémnějších podmínek ve vesmíru.

Je na Marsu ropa? Byl zde život?

Po opakovaných aplikacích gravitačních aspektů (deskriptorů, derivátů) gravitačního pole na nejrůznější struktury na Zemi i na Měsíci přichází tým českých vědců poprvé na světě s jejich použitím pro Mars. Až neuvěřitelnou aplikací je test možného výskytu uhlovodíků (populárně chápaných především jako „ropa“) zejména v nížinách hypotetického severního paleo-oceánu Marsu. Článek publikovaný v časopise IJA má světové prvenství ve způsobu, jakým se vyslovuje k tolik diskutovanému tématu o možném životu na Marsu.

Končí třetí nejdelší vesmírná expedice v historii kosmonautiky

V okamžiku, kdy ve středu 27. září 2023 dosedne kosmická loď Sojuz MS-23 v kazašské stepi, skončí pro tříčlennou rusko-americkou posádku v kabině více než roční kosmický let. Velitel Sergej Prokopjev z Ruska a jeho kolega Dmitrij Petělin, spolu s americkým astronautem Frankem Rubiem se v tu chvíli zařadí na třetí místo historických světových tabulek v délce jednoho kosmického letu.

Patrně nejslavnější česká fotografie vesmíru slaví 100 let

Před 100 lety v noci z 12. na 13. září 1923 exponoval Josef Klepešta na skleněnou desku 8palcovým astrografem hvězdárny v Ondřejově Velkou mlhovinu v Andromedě. Ve 22:55 záznam zkazil prolétající bolid, čímž ale vznikla patrně nejslavnější astrofotografie českého původu, která obletěla celý svět.

Sedm evropských zemí spojilo své síly na podporu výstavby Evropského slunečního dalekohledu

Dnes ráno, 25. července 2023, podepsalo v Santa Cruz de Tenerife celkem 9 institucí ze 7 evropských zemí zakládací listinu nadace „European Solar Telescope – Fundación Canaria“ (Nadace EST), která uděluje právní charakter projektu Evropského slunečního dalekohledu a otevírá cestu k budoucí výstavbě této velké výzkumné infrastruktury.

Superbolid nad Německem 26. června 2023 zachycený Českou částí Evropské bolidové sítě

Tento mimořádný bolid označený v systému Astronomického ústavu AV ČR jako EN260623_204511 začal svítit ve výšce 101 km v oblasti mezi městy Ingolstadt a Regensburg, maximální jasnost -17,4 magnitudy dosáhl ve výšce 56 km nad Norimberkem a pohasl ve výšce 34,5 km nad zemí v blízkosti města Höchstadt. Délka námi zaznamenané světelné dráhy v atmosféře byla 134 km a bolid jí uletěl za 6,4 sekundy. Žádné meteority z tohoto tělesa na zem nedopadly. Podrobněji v tiskové zprávě.

Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2023

Rentgenové záření neprochází zemskou atmosférou, lze ho sledovat jen z kosmických družic. Rozšíření pozorovacího okna do vesmíru o rentgenový obor spektra přineslo v minulosti zcela klíčové poznatky o dějích ve vesmíru. Už sedmnáctý z řady úspěšných workshopů věnovaných právě astrofyzice vysokých energií a pozemním experimentům, pozorováním zejména robotickými dalekohledy a také rentgenovým družicím právě probíhá v Karlových Varech - od 23. do 26. května 2023.

Jeden z nejjasnějších gama záblesků byl pozorován českými dalekohledy

Viditelné světlo ze zdroje vzdáleného od Země 10 miliard světelných let se podařilo zachytit v noci z 19. na 20. června 2021 třem dalekohledům. Dva z nich – robotické dalekohledy – provozují české instituce – D50 umístěný v Ondřejově spravuje Astronomický ústav AV ČR (ASÚ), druhý, FRAM-ORM, se nachází na španělském ostrově La Palma. Třetí dalekohled, Mini-MegaTORTORA, je instalován v ruském Nižním Archizu. Mezinárodní tým publikoval studii tohoto mimořádného zdroje v květnovém čísle časopisu Nature Astronomy.

Český analyzátor na sondě k ledovým měsícům Jupiteru se již ozval

V pátek 14. dubna ve 14:14 středoevropského letního času z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně úspěšně odstartovala meziplanetární sonda JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer) na svou dlouhou cestu k planetě Jupiter a jejím ledovým měsícům. Sonda se již záhy po startu přihlásila řídícímu středisku Evropské vesmírné agentury v německém Darmstadtu a rozvinula své obrovské sluneční panely.

Start k ledovým měsícům Jupiteru

Na čtvrtek 13. dubna ve 14:15 středoevropského letního času (SELČ) je naplánován start obří meziplanetární sondy JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer). Sonda se vydá na osm let dlouhou cestu k planetě Jupiter a jejím ledovým měsícům. Na prvním z velkých projektů programu Cosmic vision Evropské vesmírné agentury (ESA) se významně podílí i česká Akademie věd. Více v tiskové zprávě Akademie věd.

Česká republika již 15 let členským státem Evropské jižní observatoře

Výzkum vesmíru se dnes neodehrává na jedné hvězdárně a na jednom výzkumném pracovišti, ale v drtivé většině případů je mezinárodní. Jedním z vrcholů spolupráce v astronomii je Evropská jižní observatoř. Tato nadnárodní instituce si v loňském roce připomněla 60 let existence a Česká republika zároveň 15 roků od vstupu do ESO (European Southern Observatory).

Kometa C/2022 E3 (ZTF)

K Zemi přilétá kometa, která již překročila hranici viditelnosti pouhým okem. Dobře jí nyní můžeme pozorovat malými dalekohledy a běžnými triedry. A první pozorovatelé hlásí její viditelnost očima. Od poloviny ledna je kometa viditelná celou noc. Nejvyšší jasnosti by měla dosahovat na přelomu ledna a února.

Prémie Jana Friče za rok 2022 udělena Jánu Šubjakovi

V pondělí 23. ledna 2023 proběhlo na observatoři Astronomického ústavu AV ČR slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2022. Laureátem je Mgr. Ján Šubjak, Ph.D. ze Stelárního oddělení, který získává toto ocenění za práci „Fotometrická a spektroskopická charakterizace subhvězdných společníků hvězd“.

Observatoř v Ondřejově si 21. 1. 2023 připomíná 125. výročí založení

21. ledna 1898 zakoupil Josef Frič zalesněný pozemek na vrcholu Manda u městečka Ondřejov, aby tu vybudoval hvězdárnu. Toto datum je tedy považováno za okamžik založení ondřejovské observatoře. V roce 1928, 28. října, tedy v den desátého výročí samostatného Československa, odevzdal Josef Frič hvězdárnu státu. Dnes ji spravuje Astronomický ústav Akademie věd České republiky a je zde umístěn největší dalekohled u nás.

Hvězdný vývoj v přímém přenosu - astronomové sledují poslední okamžiky života stárnoucí hvězdy

Vědečtí pracovníci Stelárního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd České republiky se dlouhodobě věnují výzkumu různých typů exotických proměnných hvězd. Jednou ze zajímavých skupin jsou modré hvězdy s velkou amplitudou pulsací označované akronymem BLAP. Petr Németh z pracovní skupiny Fyzika horkých hvězd se podílel na studii objektu s označením TMTS-BLAP-1. Provedl analýzu spekter získaných pomocí 10-metrového dalekohledu Keck na Havaji, která umožnila určit teplotu, změřit gravitační sílu na povrchu i radiální rychlost hvězdy a stanovit její chemické složení. Ukázalo se, že TMTS-BLAP-1 se nachází ve velmi vzácné vývojové fázi, která by vědcům mohla pomoci lépe pochopit procesy probíhající v nitrech hvězd. Práce byla publikována v prestižním vědeckém časopise Nature Astronomy. Výzkum byl podpořen Grantovou agenturou České republiky.

V Praze proběhne 13. ročník mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii

V Praze se od 6. do 9. prosince 2022 uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií – AXRO 2022. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.

První panchromatická studie slapového roztrhání hvězdy s výtryskem

Christina Thöne, astronomka z Astronomického ústavu Akademie věd ČR byla členkou týmu, který poprvé zajistil dlouhodobé sledování slapového roztrhání hvězdy - extrémně vzácné události - pomocí infračervených a optických dalekohledů. Jejich článek "A very luminous jet from disruption of a star by a massive black hole" byl publikován v časopise Nature 30. listopadu 2022.

Vánoční obloha bude patřit Marsu

Také hledáte na Štědrý den první hvězdu? Letos patrně jako první „světélko“ na obloze spatříte jasnou planetu. Podle vašeho výhledu na tu či onu stranu to bude buďto největší planeta Sluneční soustavy Jupiter nebo přibližně stejně jasný a velmi nápadně oranžový Mars. Jsou totiž na večerní obloze hned po Měsíci nejjasnější. Zatímco na Jupiter už jsme si v posledních týdnech zvykli, Mars se do své maximální jasnosti dostává až před Vánoci. Nejblíže se k Zemi přiblíží 1. prosince, opozice Marsu se Sluncem nastává 8. prosince. A v ten den také dojde k zákrytu Marsu Měsícem, který bude vidět i očima bez dalekohledu.

Velmi jasný bolid časně zrána 10. listopadu 2022 pravděpodobně skončil pádem meteoritů na Vysočině

Ve čtvrtek 10. listopadu časně ráno proletěl nad jižními Čechami a Vysočinou velmi jasný bolid, který však pro většinu náhodných pozorovatelů jakož i našich přístrojů zůstal skrytý za hustou oblačností studené fronty, která tou dobou přecházela přes naše území. Přesto jsme přes náš webový formulář obdrželi 4 hlášení a to především ze severozápadních Čech, kde již fronta aspoň částečně přešla. O velikosti a délce trvání tohoto mimořádného bolidu svědčil i fakt, že byl zaznamenán citlivými fotometry, které jsou součástí našich bolidových kamer na velké většině stanic naší části Evropské bolidové sítě.

Polarizované rentgenové paprsky odhalují tvar a orientaci extrémně horké hmoty kolem černé díry

Nová vědecká pozorování černé díry hvězdné hmotnosti v souhvězdí Labutě odhalují nové detaily o uspořádání extrémně horké hmoty v bezprostředním okolí této černé díry, zvané Cygnus X-1, oznámila americká NASA. Na tom se podílejí také čeští astronomové z Astronomického ústavu AV ČR. Více v tiskové zprávě Astronomického ústavu AV ČR / NASA.

V úterý 25. října nastane částečné zatmění Slunce

Kolem poledne v úterý 25. října 2022 se nad územím České republiky odehraje částečné zatmění Slunce. Měsíc při něm zakryje necelou polovinu průměru slunečního disku. Celý úkaz potrvá více jak dvě hodiny a pozorovat jej bude možné přes bezpečný filtr pouhýma očima. Zatmění bude největší nad naším územím až do roku 2026. Pozorování si můžete užít i na ondřejovské hvězdárně, zdarma a s výkladem.

První zkouška planetární obrany se povedla

Dnes v 1:14 ráno středoevropského letního času americká sonda Double Asteroid Redirection Test (DART) uskutečnila první úspěšný test planetární obrany v historii a narazila do asteroidu Dimorphos (řecky „dvě podoby“), který jako měsíc obíhá větší asteroid Didymos (řecky „dvojče“). Přenos hybnosti impaktem je jeden z možných mechanismů planetární obrany. V rámci širší mezinárodní strategie sonda DART předvedla schopnost automatického navedení k cílovému asteroidu a ovlivnění jeho dráhy kolizí. DART je doprovázen malou italskou sondou LICIACube, která tuto kolizi sledovala zpovzdálí.

Další instrumentálně zachycený pád meteoritu kamerami Evropské bolidové sítě: meteorit Pusté Úlany nalezen v předpovězené oblasti

Jak jsme informovali ve zprávě o pozorování a analýze jasného denního bolidu, kterou jsme zveřejnili 11. července, před třemi měsíci v sobotní podvečer 25. června 2022, přesně v 19:54:16-19 SELČ, proletěl nad jihozápadem Slovenska velmi jasný bolid, který podle našich analýz skončil pádem meteoritů. Jeden meteorit vážící 8.6 gramů byl po téměř dvou třech od pádu v sobotu 20. srpna v předpovězené oblasti pro danou hmotnost nalezen. Mimořádnost tohoto nálezu podtrhuje fakt, že celkový počet těchto velmi vzácných meteoritů "s rodokmenem" na celém světě je kolem čtyřiceti. Tým vědců z Astronomického ústavu AV ČR se zcela nebo aspoň významnou měrou podílel na kompletním popsání více než poloviny všech těchto případů a je v tomto ohledu nejúspěšnějším týmem na světě.

Ondřejovští astronomové se podílejí na misi NASA Double Asteroid Redirection Test (DART)

Večer 26. září NASA otestuje technologii odklonění nebezpečného asteroidu metodou „kinetic impactor“. Sonda nazvaná Double Asteroid Redirection Test (DART) narazí v plánovaném čase 23h14m UT (světového času) do měsíčku binárního asteroidu č. 65803 Didymos. Impuls, který mu tím udělí, změní jeho dráhu kolem hlavního (primárního) tělesa způsobem, který bude měřitelný pozemskými dalekohledy. Této vesmírné mise se významným způsobem účastní i astronomové Petr Pravec a Petr Scheirich z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Vedli mezinárodní tým, který získal fotometrická měření potřebná k určení dráhy měsíce, nazvaného Dimorphos, kolem jeho primárního tělesa - planetky Didymos, ze získaných dat zkonstruovali její model a určili pozici Dimorphosu vůči Didymosu v okamžiku impaktu sondy DART. Jde o klíčové výsledky nezbytné pro plánování této mise. Po nárazu sondy DART do Dimorphosu budou analyzovat nová měření získaná sítí pozemních dalekohledů a určí změnu jeho dráhy způsobenou impaktem DARTu. Ondřejovští astronomové se takto významným způsobem účastní této pozoruhodné technologické kosmické mise, která přispěje ke zlepšení obrany Země před nebezpečím srážek s asteroidy v budoucnosti.

Největší český dalekohled pětapadesátiletý a ve skvělé kondici

Přesto, že největší český dalekohled s průměrem zrcadlového objektivu 2 metry a celkovou hmotností přes 80 tun slaví už 55 roků provozu, je ve skvělé technické kondici, za sebou má nepřeberné množství výsledků a pracuje v rámci největšího počtu pozorovacích programů v jeho historii.

Velmi jasný bolid časně ráno 24. června 2022 nad jižním Rakouskem podrobně zachycený přístroji české části Evropské bolidové sítě

V časných ranních hodinách v pátek 24. června 2022 krátce po druhé hodině ranní středoevropského letního času ozářil území především Rakouska, Slovinska, ale i sousedních zemí včetně České republiky velmi jasný meteor - bolid. Na našem území, na Slovensku, v Maďarsku a nad severní částí Rakouska bylo tou dobou jasno a tak upoutal pozornost těch náhodných svědků, kteří byli v tuto pozdní noční dobu vzhůru. Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo ovšem rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji celkem na 17 stanicích, které jsou rozmístěny po celém našem území, ale i v Rakousku a na Slovensku a patří k tzv. Evropské bolidové síti, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Díky těmto fotografickým a video záznamům bylo možné velmi rychle a i podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě. Kromě toho jsme také určili oblast, kde by měly zbytky původního meziplanetárního tělesa (meteoroidu), tedy meteority, na zemském povrchu ležet. Touto formou tedy podáváme vysvětlení, k čemu přesně dnes nad ránem došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.

Exoplanety z vesmírné mise TESS změřeny a zváženy v Ondřejově

V prvním čtvrtletí roku 2022 ondřejovští astronomové potvrdili objev čtyř nových plynných exoplanet. Jedná se o obří planety podobné našemu Jupiteru a Saturnu. Tím ale veškerá podobnost končí. Všechny čtyři exoplanety obíhají své hvězdy s periodou řádově několika dní a jsou na povrchu velice horké. Jedna z hvězd je ve stádiu červeného obra, dvě jsou naopak mladé hvězdy. Zbývající hvězda je podobná našemu Slunci.

Částečné zatmění Měsíce 16. 5. 2022 před východem Slunce

V pondělí 16. května ráno se nám v případě bezoblačného počasí a dobrého výhledu k jihozápadnímu obzoru naskytne zajímavý pohled na zapadající ukousnutý úplněk Měsíce. Částečné zatmění Měsíce začne ve 4:28 SELČ, ale uvidíme jej pouze necelou hodinu, neboť po páté hodině ráno Měsíc zapadá. Úkaz bude vidět očima z celého území ČR. Toto zatmění Měsíce bude probíhat velmi těsně nad obzorem, a tak pozorovací podmínky mohou být i velmi špatné, proto je dobré si vybrat místo ve vyšší nadmořské výšce. V případě dobrého počasí vás na pozorování zvou také vybrané hvězdárny, včetně té naší.

Prémie Jana Friče za rok 2021 udělena Galině Motorině

V pondělí 24. ledna 2022 od 13:00 proběhne slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2021. Laureátkou je Galina Motorina, Ph.D. ze Slunečního oddělení, která toto ocenění získává za soubor prací "Mnohakanálové studium slunečních erupcí a souvisejících jevů". Při příležitosti předání Prémie Jana Friče přednese Galina Motorina na dané téma přednášku (v angličtině) na platformě zoom, také pro veřejnost (bez možnosti dotazů) na facebooku Astronomického ústavu AV ČR.

Jasný a velmi dlouhý bolid 13. ledna 2022 nad česko-slovenskou hranicí podrobně zachycený přístroji Evropské bolidové sítě

Ve čtvrtek 13. ledna 2022 večer krátce po osmnácté hodině středoevropského času proletěl podél česko-slovenské hranice velmi jasný meteor – bolid. Jeho jasnost byla natolik vysoká, že i přes značný svit Měsíce, který byl čtyři dny před úplňkem a svítil vysoko nad jihovýchodním obzorem v souhvězdí Býka, se tento bolid na několik sekund stal nejnápadnějším objektem na obloze. Jeho jasnost byla tak vysoká, že byl velmi dobře viditelný na velkém území i několik set kilometrů od jeho dráhy.

Může astronomie pomoc s hledáním nalezišť ropy a plynu? Může a dělá to!

Astronomie a astrofyzika je typickým příkladem tzv. základního výzkumu. Zkoumá vesmír, ale bezprostředně se její výzkum neaplikuje do oblastí běžného života (resp. mnohem později, kdy např. dnes létáme do vesmíru díky Keplerovým zákonům formulovaným před 400 roky). V Astronomickém ústavu AV ČR však pracuje skupina odborníků na dráhovou dynamiku umělých družic Země a gravitační pole Země, která tento mýtus bortí. Zcela mimo obor astronomie a astrofyziky nyní vyšla v recenzovaném a impaktovaném časopisu vědecká práce kolektivu vedeného profesorem Jaroslavem Klokočníkem z Astronomického ústavu AV ČR.

Meteorický roj Geminidy má maximum 14. prosince ráno

Maximum jednoho z nejaktivnějších a nejspolehlivějších pravidelných meteorických rojů nastane v letošním roce v ranních hodinách 14. prosince. Měsíc jen několik dnů před úplňkem bude ovšem pozorování po větší část noci rušit a je třeba počkat opravdu až na ranní hodiny. Geminidy jsou aktivní zhruba od začátku prosince, jejich počty ale zpočátku rostou pomalu. Nejvíce jich je obvykle možno spatřit kolem 13. a 14. prosince. V dalších nocích po maximu aktivita velmi rychle klesá. V letošním roce by mělo maximum nastat 14. prosince za svítání. Noc z pondělí na úterý bude tedy pro pozorování meteorického roje nejvhodnější. Ovšem i několik předcházejících nocí bude aktivita poměrně vysoká.

Ultralehká a superrychlá planeta mimo naší Sluneční soustavu

Na poměry extrasolárních planet je GJ 367b drobeček. S polovinou hmotnosti Země je nově objevená planeta jednou z nejlehčích mezi téměř 5 000 dnes známými exoplanetami. Oběh své mateřské hvězdy trvá této extrasolární planetě přibližně osm hodin, právě tak je na ní tedy dlouhý jeden její rok. S průměrem něco málo přes 9000 kilometrů je GJ 367b o něco větší než Mars. Planetární systém se nachází necelých 31 světelných let od Země a je tak ideální pro další výzkum. Objev dokazuje, že je možné přesně určit vlastnosti i těch nejmenších a nejméně hmotných exoplanet. Takové studie představují klíč k pochopení toho, jak se terestrické planety formují a vyvíjejí. Na výzkumu se podílel i český tým z Astronomického ústavu AV ČR.

Astronomický snímek dne NASA od slovensko-českých autorů zve na pozorování meteorického roje Perseidy a upozorňuje také na problém světelného znečištění

Úřad NASA v pondělí 9. srpna 2021 publikoval snímek s názvem „Perseus and Lost Meteors“ (v překladu Perseus a ztracené meteory). Jeho autory jsou slovenský astrofotograf a popularizátor astronomie Tomáš Slovinský a český astrofotograf Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Nezvyklý kompozitní snímek, který oběma autorům zabral stovky hodin práce, upozorňuje na blížící se maximum každoročního meteorického roje Perseidy a problém světelného znečištění, díky němuž se (nejen tento) meteorický roj čím dál hůře pozoruje.

10. června nastane částečné zatmění Slunce

Ve čtvrtek 10. června 2021 kolem poledne budeme mít možnost pozorovat částečné zatmění Slunce. Stane se tak mezi 11:44 až 13:36 letního středoevropského času, kdy před Sluncem spatříme menší část tmavého měsíčního disku. Maximum nastane ve 12:39, kdy Měsíc bude zakrývat zhruba jednu pětinu slunečního disku. Jedná se po šesti letech o první zatmění ze série sedmi částečných slunečních zatmění, která budeme moci vidět mezi lety 2021 až 2030. Pozorování úkazu bude probíhat i na naší hvězdárně.

Výzkum původu prvků ve vesmíru s pomocí největšího českého dalekohledu

V květnu proběhlo zahajovací setkání zástupců evropských institucí zapojených do projektu ChETEC-INFRA (EU H2020), což je v překladu zkratka pro Chemické prvky jako stopy vývoje vesmíru – výzkumné infrastruktury pro jadernou astrofyziku. Členem tohoto konsorcia je také Astronomický ústav AV ČR, který je zapojen pomocí největšího českého dalekohledu o průměru 2 metry – Perkova teleskopu. České vědce zastupují vedoucí Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR Dr. Brankica Kubátová, dále Dr. Marek Skarka a Dr. Tiina Liimets. Největší český dalekohled umístěný na observatoři v Ondřejově bude pozorovat různé typy objektů, abychom porozuměli tomu, jak byly vytvořeny prvky periodické tabulky. To nám dále umožní lépe porozumět vývoji vesmíru.

PŘED DESETI ROKY: KRTKOVA CESTA DO KOSMU 2011

Přesně před deseti roky, v pondělí 16. května 2011 s sebou vzal americký astronaut Andrew Feustel poprvé do vesmíru známou českou pohádkovou postavičku Krtka. Na palubě raketoplánu Endeavour STS-134 a na Mezinárodní vesmírné stanici ISS spolu prožili úžasných 16 dnů. Zpátky na Zemi se vrátili ve středu 1. června 2011.

Česká republika pokračuje v přípravě vědecké mise Plato

Mise Evropské vesmírné agentury PLATO, jejímž úkolem je objevování a výzkum planet podobných Zemi mimo naši Sluneční soustavu, tzv. exoplanet, se posouvá do další vývojové fáze. Brněnské firmě SAB Aerospace se podařilo splnit požadované vibrační testy pro transportní kontejnery, které před cestou do vesmíru ochrání extrémně citlivé kamery. V těchto dnech navíc firma odesílá jeden z transportních kontejnerů do Florencie, kde bude doplněn o kameru a za účelem testování přepraven do Belgie.

Jurij Gagarin nás před 60 lety pozval do vesmíru

Ve středu 12. dubna 1961 ráno se nad kazašským kosmodromem Bajkonur ozval signál, oznamující všem v doslechu, že začíná nové éra lidstva. Éra pilotovaných letů do vesmíru. Tuto cestu nám před šedesáti roky otevřel sedmadvacetiletý sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. Stal se tak prvním z řady 565 pozemšťanů, kteří měli dodnes to štěstí, že mohli vidět naši modrou planetu z vesmíru.

Ve čtvrtek nás u Marsu čeká sedm minut hrůzy

Po sondách Al Amal (Spojené arabské emiráty) a Tianwen-1 (Čína), které se na oběžné dráze kolem Rudé planety usadily minulý týden, se chystá u Marsu ve čtvrtek 18. února 2021 další velká podívaná. Tou bude přílet a přistání velkého amerického průzkumného robota Perseverance. Americký stroj nebude parkovat na oběžné dráze Marsu, ale přímo z přeletové trajektorie provede mimořádně složitý přistávací manévr. Ten bude trvat sedm minut a pro náročnost je často nazýván „Sedm minut hrůzy“.

Velké finále vesmírného závodu k Marsu!

Na vesmírné dálnici mezi planetami Země a Mars je v těchto chvílích neobvykle živo. Startovací okno, které se k Rudé planetě otevřelo v létě loňského roku, využily hned tři státy k vyslání svých vědeckých misí.

Prémie Jana Friče 2020 Petře Sukové za výzkum černých děr

Ve středu 20. ledna 2021 od 13:00 proběhne slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2020. Laureátkou za rok 2020 je RNDr. Petra Suková, Ph.D. z Oddělení galaxií a planetárních systémů, která Prémii obdržela za soubor prací Chaos a nelineární režim v dynamice v okolí černých děr. Slavnostní předání a laureátská přednáška budou distanční s pomocí videokonference, odkaz je v tiskové zprávě.

Čeští vědci objevili téměř tisíc vzácných vesmírných objektů díky spojení lidské a umělé inteligence

Výzkumný tým z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky a Fakulty informačních technologií (FIT) ČVUT použil poprvé v astronomii metodu umělé inteligence nazvanou aktivní hluboké učení (active deep learning), která je založena na interaktivní­m vylepšování předpovědí mnohovrstvé konvoluční neuronové sítě na základě názoru experta. Na rozdíl od běžně používaných postupů si síť sama požádá člověka o radu v těch případech, kde si je nejméně jistá. Metodu čeští výzkumníci s úspěchem aplikovali na čtyřech milionech spekter z největšího světového archivu spekter pořízeného čínským dalekohledem LAMOST a objevili skoro tisí­c dosud nepopsaných velmi vzácných vesmírných objektů prokazujících se emisní­mi spektrálními čárami. K nim patří vedle horkých hvězd s rychle rotujícími disky i např. nově vznikající hvězdy s formujícím se planetárním systémem či naopak velmi hmotné vyhořívající hvězdy těsně před výbuchem. Klíčovou roli při objevu sehrálo také třináct tisíc spekter pořízených pomocí ondřejovského Perkova dalekohledu o průměru dva metry. Práce byla publikována v prestižním astronomickém časopise Astronomy and Astrophysics a katalog nově objevených hvězd je zveřejněn v celosvětové databázi Vizier.

Odkud přiletěl impaktor?

Referujeme o novém článku v prestižním mezinárodním recenzovaném a impaktovaném časopise Planetary and Space Science (Elsevier), který tam právě vyšel, o odhadu směru dopadu impaktoru (asteroidu, komety či jejího úlomku, prostě tělesa, které vytvořilo kráter) pomoci strike angles (úhlů napětí), jednoho z gravitačních aspektů odvozených z modelů gravitačního pole (zde Země a Měsíce), dnes s rozlišovací schopností asi 10 km na povrchu tělesa.

Výjimečná konjunkce Jupiteru se Saturnem 21. prosince 2020

Po celý prosinec můžeme hned po západu Slunce, nízko nad jihozápadním obzorem, sledovat dva nápadné zářící body – obří plynné planety Jupiter a Saturn, přičemž první jmenovaná je z onoho páru tou jasnější. Den za dnem se k sobě zvolna přibližují a to až do pondělí 21. prosince, kdy téměř splynou v jednu „hvězdu“. Něco podobného se naposledy událo v roce 1623 a znovu se zopakuje až za šedesát let!

Jasný a velmi dlouhý bolid časně ráno 19. listopadu 2020 nad Střední Evropou podrobně zachycený přístroji české části Evropské bolidové sítě

V časných ranních hodinách ve čtvrtek 19. listopadu 2020 krátce po tři čtvrtě na pět ráno středoevropského času ozářil rozsáhlé území České republiky, Bavorska a především Rakouska velmi jasný meteor - bolid. Na velké části jak našeho území, tak i okolních států, kde tento dlouhý a jasný bolid letěl, bylo tou dobou jasno, a tak upoutal pozornost velkého počtu náhodných svědků. Zvláště v oblasti letu bolidu (obě strany Šumavy a především středního Rakouska) se jednalo o zcela mimořádný zážitek. Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo ovšem rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny po celém našem území na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Naštěstí bylo v době přeletu bolidu zcela nebo aspoň částečně jasno na většině stanic a navíc hlavně těch nejbližších k jeho atmosférické dráze. Díky těmto fotografickým a video záznamům celkem z 11 stanic bylo možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě. Kromě toho máme i velmi dobré informace o složení a struktuře původního tělesa (meteoroidu) a také jsme určili oblast, kde by měl relativně velký počet úlomků původního tělesa (meteoroidu), tedy meteority, na zemském povrchu ležet. Touto formou tedy podáváme vysvětlení, k čemu přesně tento čtvrtek ráno došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.

Zveřejňujeme pádovou oblast meteoritů v Jizerských horách

Před týdnem jsme zveřejnili informaci o mimořádném bolidu nad Jizerskými horami. Nyní zveřejňujeme pádovou oblast meteoritů. Ta je po systematickém hledání pracovníky Astronomického ústavu AV ČR v minulém týdnu z části prohledána, ale meteorit(y) se nepodařilo najít. Jedná se o mimořádně obtížný terén, podrobný popis je dále.

Jasný bolid v podvečer 8. listopadu 2020 nad Českou republikou podrobně zachycený přístroji české části Evropské bolidové sítě

V neděli 8. listopadu 2020 večer krátce před čtvrt na sedm středoevropského času ozářil především severní část Čech velmi jasný meteor - bolid. I když kvůli inverznímu rázu počasí na velké části našeho území zůstal pro většinu obyvatel skrytý hustou vrstvou nízké oblačnosti, našla se místa, kde bylo alespoň částečně jasno, a několik náhodných svědků nám poslalo svá hlášení.

Noční obloze vévodí planeta Mars, která projde opozicí se Sluncem

Po dvouletém čekání je to tady. Planeta Mars se dostává do opozice se Sluncem 14. října 2020. O pár dní dříve, 6. října 2020 se Mars nejvíce přiblíží k Zemi - na vzdálenost 62,1 milionu kilometrů. Planeta Mars je tak v tomto období pozorovatelná po celou noc, je velmi jasná a díky malé vzdálenosti od Země jsou útvary na kotoučku planety lépe vidět. Podobně příznivé podmínky pro pozorování Marsu nastanou za 15 roků.

Táborové ohně na Slunci

Tenhle poetický název ve skutečnosti možná znamená zásadní objev sluneční fyziky, totiž odpověď na záhadu, proč je sluneční korona teplejší než nižší vrstvy sluneční atmosféry. Více se dozvíte v tiskové zprávě právě vydané Evropskou kosmickou agenturou.

Tisková konference ESA k prvním výsledkům Solar Orbiteru

Evropská sonda Solar Orbiter s významnou českou účastí (Češi se podíleli na 4 z 10 vědeckých přístrojů sondy) zaslala první vědecké údaje včetně snímků Slunce pořízených z nejbližší vzdálenosti od Slunce, jaké kdy nějaká sonda pořídila. Dnes, 16. července 2020 ve 14 hodin proběhne tisková konference Evropské kosmické agentury, která představí první vědecká data a první snímky Slunce pořízené evropskou sondou Solar Orbiter. Sledujte živě na ESA Web TV: https://esawebtv.esa.int/. Česká tisková zpráva je doprovodnou k tiskové konferenci ESA a představuje český podíl na sondě Solar Orbiter.

Perkův dalekohled výkonnější a s novými možnostmi

Perkův dalekohled je největší český přístroj používaný k astronomickému výzkumu od hvězdné fyziky po exoplanety. Během minulého roku proběhla velká modernizace, díky dotaci na přístrojové vybavení od Kanceláře Akademie věd. Během modernizace byla vyjmuta zrcadla z optické cesty ke spektrografům a nahrazena nejmodernější ok-togonální vláknovou optikou. Tato změna má za následek, že počet fotonů dopadajících do spektrografů a na CCD kamery je několikanásobně větší než v původní konfiguraci. Nyní je možné pozorování i málo jasných objektů. Navíc byla přidána zobrazovací ka-mera, díky které lze pořizovat přímé snímky vesmírných objektů. Tato modernizace otevírá nové obzory a nabízí českým astronomům přístroj, který obstojí v mezinárodním měřítku.

Astronomové nalezli černou díru nejblíže Zemi

Astronomové z Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších institucí včetně Astronomického ústavu AV ČR objevili černou díru, která leží jen asi 1 000 světelných let od nás. Jedná se tak o prozatím nejbližší nalezenou černou díru. Je součástí systému tří těles, jehož hvězdy jsou na obloze jižní polokoule viditelné pouhým okem. Členové týmu našli důkazy přítomnosti tohoto temného objektu díky pečlivému sledování pohybu jeho hvězdných souputníků pomocí dalekohledu MPG/ESO na Observatoři La Silla v Chile. Vědci se domnívají se, že tento systém by mohl být jen pomyslnou špičkou ledovce. V budoucnu by mohla být objevena řada podobných černých děr. Petr Hadrava k objevu podotýká: "Odhalení černé díry, která je nejbližší k naší Zemi, bylo umožněno aplikováním metody "rozmotávání" hvězdných spekter, kterou jsem vyvinul, abychom u nás byli schopni konkurovat přístrojově lépe vybaveným světovým observatořím. Uplatnění metody na data, získaná ze špičkových dalekohledů ESO, umožnilo našemu mezinárodnímu týmu dostat se ve výzkumu o krok dál. Černé díry, které jsme až doposud měli možnost pozorovat a studovat, nebyly ve skutečnosti černé, ale velice zářivé. Mohli jsme je vidět díky tomu, že pohlcují látku ze svých hvězdných průvodců, kteří se nacházejí v jejich těsné blízkosti. Tato látka se zahřívá na vysoké teploty a osvětluje bezprostřední okolí černé díry, kde je silné gravitační pole. V trojhvězdném systému, jako je HR 6819 nebo LB-1, však můžeme studovat černé díry, které jsou skutečně černé, a navíc přítomnost dvou vzdálených průvodců nám dává šanci, abychom odhalili jejich tajemství a zjistili, jaké jsou jejich vlastnosti a původ." Práce je věnována památce dr. Stanislava Štefla, který projekt před řadou let inicioval, a to během svého působení na observatoři Paranal v chilské poušti Atacama, a zasloužil se o uplatnění české astronomie v Evropské jižní observatoři. Česká republika je členem ESO od roku 2007.

Impaktní krátery pod ledem Grónska

Na naší planetě je známo asi 200 prokázaných impaktních kráterů (tedy takových, které vznikly dopadem cizího tělesa na povrch Země) různého stáří a velikostí a několik set dalších objektů, které by impaktní původ mít mohly. Tato zjištění pozměnila náhled astronomů a dalších přírodovědců na roli dopadů asteroidů na geologickou historii Země. Už v minulosti objevil tým profesora Jaroslava Klokočníka z Astronomického ústavu AV ČR patrně největší impaktní kráter na Zemi schovaný pod ledem Antarktidy. Nyní přibyly další dva. Čeští vědci opět přispěli do tohoto poznání na planetě Zemi právě publikovanou vědeckou prací.

Solar Orbiter - evropská mise ke Slunci s českou účastí

Sonda Solar Orbiter Evropské kosmické agentury (ESA) se na cestu ke Slunci vydá v začátku příštího týdne. Je prvním a hned velmi viditelným úspěchem členství České republiky v ESA a také české účasti na vědeckých misích ESA. Podle plánu má odstartovat z Floridy 10. února v 5:03 našeho času (tedy 9. února ve 23:03 východoamerického času) pomocí nosné rakety Atlas V 411. Na přípravě čtyř z deseti přístrojů na palubě sondy se podílely české instituce.

Čeští vědci se podíleli na mapování okolí černé díry

Materiál, který padá do černé díry, vysílá do vesmíru rentgenové záření. Nyní se - za přispění českých vědců - poprvé podařilo zmapovat dynamiku nejbližšího okolí černé díry pomocí ozvěn tohoto záření pozorovaných rentgenovou observatoří XMM-Newton Evropské kosmické agentury (ESA).

Prémie Jana Friče za rok 2019 obdrží Olga Maryeva

V pondělí 20. ledna 2020 od 13:00 proběhne v knihovně Astronomického ústavu AV ČR na observatoři v Ondřejově slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2019. Prémii Jana Friče uděluje Astronomický ústav AV ČR od roku 2009 svým mladým pracovníkům za mimořádné výsledky, které přispívají k prestiži ústavu v mezinárodním srovnání. Laureátkou za rok 2019 je Olga Maryeva, Ph.D. ze Stelárního oddělení, která Prémii obdržela za soubor prací "Studium masivních hvězd v pozdních vývojových stadiích a jejich okolí". Při příležitosti předání Prémie Olga Maryeva přednese přednášku "Massive stars on their final phases of evolution".

Mimořádně jasný bolid z 5. ledna 2020 nad Německem a Polskem podrobně zachycený Českou částí Evropské bolidové sítě

V časných ranních hodinách krátce po čtvrté hodině v neděli 5. ledna 2020 upoutal pozornost mnoha náhodných svědků nejen na území ČR, ale i v sousedních zemích, především v Polsku a ve východní části Německa, velmi jasný bolid. Z našeho území, z míst, kde v tu dobu bylo aspoň částečně jasno, byl vidět relativně nízko na severní části oblohy. Jednalo se o tak mimořádně jasný úkaz, že v jeho nejjasnější části osvětlil krajinu a vzbudil tedy i velký mediální zájem. Za zaslaná pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo.

Objev neustálé eroze a regenerace slunečních erupcí

Sluneční erupce provázené výrony koronální hmoty (CME) jsou příčinou výkyvů v kosmickém počasí a mohou mít vliv na naše technologická zařízení. Porozumění erupcím a CME, zejména jejich vývoji od Slunce k Zemi, je proto nezbytné. Tým vědců z Astronomického ústavu Akademie věd a Pařížské observatoře (patřící pod univerzitu Paris Sciences & Lettres) nyní objevil, jak jsou CME během svého letu erodovány, ale i znovu obnovovány, přičemž ukotvení CME na slunečním povrchu driftují, putují po něm. Tento objev byl učiněn pomocí kombinace numerických simulací a družicových pozorování a je popsán v sérii čtyř vědeckých článků publikovaných v lednu až prosinci 2019 v časopisech Astronomy & Astrophysics a The Astrophysical Journal.

Z kraje roku 2020 nás čekají dva úkazy, maximum meteorického roje a polostínové zatmění Měsíce

Již v první polovině ledna roku 2020 se nad naším územím odehrají dva nebeské úkazy. V noci na sobotu 4. ledna vyvrcholí každoročně aktivní meteorický roj Kvadrantidy, při jehož pozorování nebude rušit Měsíc. Ten se pak o necelý týden později, v pátek 10. ledna večer, stane centrem pozornosti v době polostínového zatmění, které tentokrát bude očima pozorovatelné.

Makropulos - tak se jmenuje první česky pojmenovaná planeta mimo Sluneční soustavu

Planetu, která ode dneška nese jméno divadelní hry Karla Čapka o touze člověka po nesmrtelnosti, objevili vědci v roce 2008, je o málo větší než Jupiter a tvoří ji horké plyny. Svou hvězdu, Absolutno, obíhá mnohonásobně rychleji než Země Slunce – jeden rok zde trvá zhruba čtyři pozemské dny.

AXRO - 12. ročník mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii

V Praze se od 3. do 6. prosince 2019 uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií – AXRO 2019. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.

České zapojení do zkoumání vesmíru v rámci čínské mise eXTP podpořeno

Čínská mise eXTP pro pozorování vesmíru v rentgenovém záření by mohla poprvé objasnit strukturu nitra neutronových hvězd, kde se nachází hmota o hustotách větších, než jaká je v jádrech atomů. Dalším cílem mise je pochopit vlastnosti těch nejzakřivenějších prostoročasů v důsledku silných gravitačních polí okolo černých děr. Družice bude ke svému výzkumu využívat nejen spektroskopická měření s vysokým časovým rozlišením, ale i polarimetrii. Takovou kombinací různých technik ve vzájemném souběhu zatím žádný jiný satelit nedisponuje. I díky tomu bude tato observatoř také zkoumat, jak se chová světlo v silných magnetických polích. A to vše s přispěním českých astronomů i průmyslových firem.

V pondělí 11. listopadu planeta Merkur přejde před Sluncem. Vzácný úkaz znovu uvidíme až v roce 2032!

V pondělí 11. listopadu 2019 se odehraje nad územím České republiky vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Uvidíme jej v první polovině svého průběhu, a to v odpoledních hodinách. Během úkazu se před Sluncem promítne jemu nejbližší planeta, která při bezpečném pozorování (s dalekohledem opatřeným filtrem, případně tzv. projekcí) bude vypadat jako malý tmavý kotouček postupně se přesouvající od levého okraje slunečního disku k jeho středu. Úkaz nastává maximálně 14 krát za století a znovu se odehraje až v listopadu roku 2032.

Deset roků od vyhlášení Jizerské oblasti tmavé oblohy

4. listopadu 2009 v 15:00 byla v horské chatě Pyramida na Jizerce vyhlášena česko polská Jizerská oblast tmavé oblohy. Tuto oblast slavnostním podpisem memoranda vyhlásili zástupci tří polských a tří českých institucí - Astronomického ústavu Wrocławské univerzity, Astronomického ústavu AV ČR, Správy CHKO Jizerské hory, Lesů ČR - Krajského ředitelství Liberec, Nadleśnictwa Świeradów a Nadleśnictwa Sklarska Poręba. Česko polská Jizerská oblast tmavé oblohy vznikla v rámci Mezinárodního roku astronomie 2009 jako první taková oblast v Evropě a první mezinárodní oblast tohoto druhu na světě. Iniciativa přišla v roce 2008 od kolegů astronomů z Polska.

Výzkum exoplanet a první hnědý trpaslík z mise NASA TESS potvrzený z hvězdárny v Ondřejově

Je to hvězda nebo planeta, pokládají si otázku astronomové zkoumající nové objevy z vesmírné mise TESS. Pro systém TOI-503 není správná z odpovědí ani jedna. Hvězda TOI-503 je horká bílá hvězda a její souputník TOI-503b je tzv. hnědý trpaslík a první hnědý trpaslík objevený misí TESS a potvrzený ondřejovským týmem vedeným Petrem Kabáthem ve spolupráci s týmem z Harvardské univerzity a dalšími mezinárodními týmy.

Čeští vědci objevili stopy sodíku na dvou plynných exoplanetách

Mezinárodnímu týmu vedenému Dr. Petrem Kabáthem z Astronomického ústavu AV ČR se podařilo objevit stopy atomárního sodíku u exoplanet WASP-76b a WASP-127b ve spektroskopických archivních datech z přístroje HARPS Evropské jižní observatoře (ESO). Objev posunuje naše chápání od pouhého objevování exoplanet k jejich popisu.

Luboš Perek se 26. července dožívá 100 roků

V pátek 26. července 2019 se sta roků dožívá doyen české astronomie Luboš Perek. Docent Luboš Perek se do dějin nesmazatelně zapsal jako člověk, který pomohl definovat kosmický prostor, jako první upozornil na problematiku kosmického smetí a byl zároveň učitelem nejvýznamnějším československým astronomům.

Zatmění Měsíce 16. července připomene 50. výročí startu Apolla 11

V úterý 16. července necelou půlhodinu před půlnocí nastane maximum částečného zatmění Měsíce, který v té době bude zhruba 2/3 svého průměru ponořen v zemském stínu. Při tak výrazném ponoření se nám naskytne působivý a barevný pohled na našeho kosmického souseda, na zatmělou část měsíčního disku se bude rozptylovat slabý červený svit pozemských červánků. Nedaleko Měsíce také najdeme planetu Saturn. Celou podívanou umocní fakt, že se odehraje na den přesně k 50. výročí startu Apolla 11.

21. června nastane letní slunovrat

21. června 2019 začne astronomické léto. Jeho přesný začátek nastává v 17:54 středoevropského letního času (tedy toho, který právě používáme). V tomto okamžiku totiž dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci. V pátek 21. června proto nastává i nejdelší den, Slunce u nás setrvá 16h 22min nad obzorem a jen 7h 38min zbývá pro letní noc. Tak můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a úplně se nesetmí. Po celou noc trvá jen astronomický soumrak a nenastává skutečná astronomická noc.

Objev unikátní hvězdné laboratoře

Mezinárodnímu týmu vědců v čele s českými astronomy z Masarykovy univerzity a Astronomického ústavu AV ČR se podařilo odhalit hvězdu, u které se pozorují zdánlivě protichůdné jevy a chová se jinak, než by podle současných představ měla. Studie byla otištěna v prestižním astronomickém časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Více v tiskové zprávě.

Pojmenuj exoplanetu

Poprvé v historii mohou čeští občané vymyslet oficiální název pro planetu, která se nachází mimo náš solární systém, tzv. exoplanetu. Mezinárodní astronomická unie přidělila každému státu jednu planetu mimo Sluneční soustavu a o jejím názvu může nyní rozhodnout veřejnost. „Naše“ exoplaneta má zatím pojmenování XO-5b, leží v souhvězdí Rysa a jeden rok na ní trvá přibližně čtyři pozemské dny. Návrhy se přijímají od této chvíle až do konce září.

Přístroj X-IFU družice Athena opět na scéně, tentokrát i s videem ESA

Konsorcium přístroje X-IFU vydalo tiskovou zprávu. Češi budou pro přístroj X-IFU družice Athena Evropské kosmické agentury vyvíjet a vyrábět tzv. Remote Terminal Unit (RTU), který je součástí elektroniky, zodpovědné za kontrolu a řízení teploty uvnitř přístroje a ovládání dalších elektronických a mechanických součástí přístroje. Česká vlajka se tak právem dostala do skupiny států podílejících se na vrcholném výzkumu vesmíru.

V Karlových Varech se scházejí odborníci k otázkám rentgenového výzkumu vesmíru

Šestnáctý z řady úspěšných workshopů věnovaných astrofyzice vysokých energií a pozemním experimentům, pozorováním zejména robotickými dalekohledy a také rentgenovým družicím se uskuteční v Karlových Varech od 20. do 24. května 2019. IBWS (INTEGRAL/BART Workshop) je pracovní setkání s charakterem evropské regionální konference především v oblasti rentgenového výzkumu vesmíru s pomocí družic pozorujících v gama a rentgenovém oboru a návazných pozemních robotických dalekohledů. Tento obor se v posledních letech významně rozvíjí.

Zapojení do mise PLATO - první přímá česká účast na výzkumu exoplanet

Skupina výzkumu exoplanet Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR pod vedením Dr. Petra Kabátha se stala oficiálním členem vesmírné mise PLATO. Jedná se o první přímou českou účast na výzkumu exoplanet.

Rentgenový detektor X-IFU pro družici Athena

Česká astronomie a kosmická fyzika právě zažívají velmi důležitý milník. České republice se nedávno podařilo zapojit do mezinárodního konsorcia nejkomplexnějšího vědeckého přístroje, který byl kdy navržen pro vědecký výzkum ve vesmíru.

60 roků od prvního meteoritu s rodokmenem - Příbramské meteority 7. dubna 1959

Dne 7. dubna 1959 byl v rámci dvoustaničního programu, jenž od roku 1951 organizoval Dr. Zdeněk Ceplecha z Astronomického ústavu ČSAV, vyfotografován bolid Příbram a na základě vypočtené dráhy byly následně nalezeny meteority. Meteorit „s rodokmenem“ byl první, který kdy byl na světě nalezen a měl zásadní význam pro pochopení původu meteoritů.

Prémie Jana Friče za rok 2018 udělena Rhysu Taylorovi

V pondělí 21. ledna 2019 od 13:00 proběhne v knihovně Astronomického ústavu AV ČR na observatoři v Ondřejově předání Prémie Jana Friče za rok 2018. Prémii Jana Friče uděluje Astronomický ústav AV ČR od roku 2009 svým mladým pracovníkům za mimořádné výsledky, které přispívají k prestiži ústavu v mezinárodním srovnání. Laureátem za rok 2018 je Dr. Rhys Taylor, Ph.D., který Prémii obdržel za soubor prací Původ temných extragalaktických oblaků neutrálního vodíku. Při příležitosti předání Prémie Rhys Taylor přednese laureátskou přednášku "Inert hydrogen clouds in the Virgo cluster: dark galaxies, tidal debris, or something else?"

Rok stého výročí vzniku Mezinárodní astronomické unie začne 22. ledna v Senátu

Vernisáží výstavy 100 let pod jednou oblohou dne 22. ledna 2019 od 17 hodin v Senátu Parlamentu České republiky odstartuje české připomenutí letošního výročí - 100 roků od založení Mezinárodní astronomické unie v roce 1919. Akce je pouze pro pozvané, ale veřejnost si bude moci výstavu prohlédnout v prvním únorovém víkendu.

21. ledna časně ráno nastane úplné zatmění Měsíce

V pondělí 21. ledna 2019 se v časných ranních hodinách Měsíc nad Českou republikou ponoří na 1 hodinu a 2 minuty celým svým diskem do zemského stínu. Nastane tak úplné zatmění Měsíce, které bude navíc na dlouhá léta poslední svého druhu – další z našeho území spatříme až v září roku 2025. Měsíc během zatmění z oblohy zcela nezmizí, neboť se na jeho povrch budou promítat odstíny pozemských červánek. Chytne tedy velmi neobvyklý naoranžovělý, cihlově červený či až hnědý odstín.

Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2019, bohatý na astronomické úkazy

Rok 2019 bude přát astronomickým úkazům, včetně dobrých pozorovacích podmínek pro několik meteorických rojů. První z nich, Kvadrantidy (nebo též Quadrantidy), vrcholí svým maximem už v pátek 4. ledna 2019 v časných ranních hodinách za bezměsíčné noci. Na tmavé obloze daleko od měst proto uvidíme v době okolo maxima ve 3:20 SEČ počty meteorů s frekvencí až 80 za hodinu. Znovu budou mít Kvadrantidy takto příznivé podmínky až v roce 2022.

Během maxima meteorického roje Geminidy nastane vzácně blízký průlet komety Wirtanen kolem Země

Každoroční meteorický roj Geminidy má letos poměrně příznivé podmínky. Čas maxima sice vychází na páteční odpoledne 14. prosince ve 13:30 SEČ, ale vysokou aktivitu meteorů zaznamenáme v obou nocích kolem maxima. Pozorovat se vyplatí zejména 14. prosince mezi půlnocí a 4. hodinou ranní. Při pozorování v těchto hodinách nebude vůbec rušit Měsíc, který bude ve fázi okolo první čtvrti a zapadne ještě před půlnocí. V průběhu noci (hlavně tedy v časných ranních hodinách) zazáří nad českým nebem, daleko od měst produkujících výrazné světelné znečištění, až devadesát meteorů v hodině. Shodou okolností na období dva dny po maximu roje Geminid připadá ještě vzácnější astronomická událost: v neděli 16. prosince proletí kolem Země kometa 46P Wirtanen ve vzdálenosti pouhého zhruba 30násobku vzdálenosti Země - Měsíc, čímž učiní 10. nejbližší dokumentovaný průlet jakékoliv komety kolem naší planety. Na tmavé obloze by měla být kometa viditelná i pouhýma očima, a to vysoko nad obzorem ve fotogenické oblasti souhvězdí Býka u jasné hvězdokupy Plejády.

V Praze proběhne 11. ročník mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii

V Praze se od 28. do 30. listopadu 2018 uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií – AXRO 2018. Diskutovat se bude o současných i plánovaných družicích Evropské kosmické agentury jako je ATHENA, SMILE, THESEUS a  další. Představí se i projekty USA, Číny, Japonska a dalších zemí. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.

Čestná Kopalova přednáška za rok 2018 udělena Martinu Jelínkovi

Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2018 Mgr. Martinu Jelínkovi, PhD. z Astronomického ústavu AV ČR za současné významné výsledky dosažené při využívání přehlídkových robotických dalekohledů v různých oborech astronomie.

Prvního ředitele ondřejovské hvězdárny Františka Nušla uctí speciální seminář v Jindřichově Hradci

V sobotu 24. listopadu 2018 od 10 hodin se v Muzeu Jindřichohradecka (klášter Jindřichův Hradec) uskuteční setkání k příležitosti 151. výročí narození Františka Nušla, zakladatele moderní české astronomie, spoluzakladatele ondřejovské hvězdárny a také jejího prvního ředitele. Celodenní seminář bude mít na programu také odhalení pamětní desky Františka Nušla a setkání s jeho potomky.

Astronomická observatoř v Ondřejově byla před 90 lety odevzdána státu, připomeneme si tento významný akt

21. ledna 1898 zakoupil Josef Frič zalesněný pozemek na vrcholu Manda u městečka Ondřejov, aby tu vybudoval hvězdárnu. Toto datum je tedy považováno za okamžik založení ondřejovské observatoře. V roce 1928, 28. října, tedy v den desátého výročí samostatného Československa, odevzdal Josef Frič hvězdárnu státu. Dnes ji spravuje Astronomický ústav Akademie věd České republiky a je zde umístěn největší dalekohled u nás.

Další meteorit s rodokmenem nalezený na základě dat pořízených Evropskou bolidovou sítí

V úterý 10. července krátce před půl dvanáctou místního času (SELČ) ozářil rozsáhlé území kolem středního toku Rýna, tedy kolem hranic Německa a Francie, především tedy regionů Bádenska-Württemberska, Porýní-Falci, Alsaska a Lotrinska, velmi jasný meteor – bolid. S výjimkou velké části Francie a menších oblastí Německa (především v JZ části) bylo sledování tohoto bolidu komplikováno poměrně rozsáhlou a kompaktní oblačností, která v té době pokrývala významnou část západní a střední Evropy. Proto tento bolid, který po krátkou dobu zářil ještě jasněji než Měsíc v úplňku, tentokrát neupoutal tak velkou pozornost, jako to obvykle u takto jasných bolidů bývá. Bylo to mimo jiné také proto, že dráha bolidu v atmosféře byla velmi strmá a tudíž i relativně krátká a to jak do délky, tak i do trvání celého jevu. Naštěstí se však nejen poblíž dráhy bolidu, ale i na našem území, především v západních Čechách, našla místa, kde bylo aspoň částečně jasno, což se záhy ukázalo jako rozhodující pro objasnění a popsání tohoto velmi vzácného přírodního úkazu.

Česko hostilo výroční setkání Evropského střediska observatoře ALMA

Za účasti více než sedmdesáti astronomů – pracovníků Evropského střediska observatoře ALMA (European ALMA Regional Center – EU ARC), se ve dnech 24. – 27. září 2018 v Konferenčním centru AV ČR v Liblicích konala výroční zasedání této mezinárodní sítě, která představuje jakousi „prodlouženou ruku” observatoře ALMA a její podpůrnou infrastrukturu pro evropskou vědeckou uživatelskou komunitu. Letošní setkání organizoval Český uzel EU ARC, velká výzkumná infrastruktura EU-ARC.CZ sídlící na Astronomickém ústavu AV ČR.

Největší impaktní kráter na Zemi je patrně pod ledem Antarktidy

"Studovali jsme Antarktidu pomocí moderních gravitačních dat už déle a již dříve jsme navrhli kandidátky na subglaciální sopky a jezera. Naše nynější výsledky podporují hypotézu o tom, že Wilkesova země obsahuje obří kráter/maskon. Tím jsme přispěli do celosvětové, asi 12 let trvající diskuse na toto téma. Objekt ve Wilkesově zemi je patrně největší kráter na této planetě (s průměrem nad 500 km) a jediný dochovaný maskon. Potvrzujeme von Freseho et al. spekulace, ale s novými daty s přesností a rozlišovací schopností o dva řády větší než měli oni k disposici v r. 2006 (z družicové mise GRACE). Kráter o průměru asi 550 km je pod ledem východní Antarktidy ve Wilkesově zemi a má pokračování v jižní Austrálii“, říká vedoucí výzkumného týmu profesor Jaroslav Klokočník.

Meteorický roj Perseidy má letos ideální podmínky

Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v noci z neděle 12. na pondělí 13. srpna. V  průběhu této nocí uvidíme na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky fázi Měsíce v novu 11. srpna budou podmínky prakticky ideální, znovu se takové naskytnou až v roce 2023. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohled na 4 nejjasnější planety Sluneční soustavy.

Odpovědi velitele Mezinárodní kosmické stanice Andrewa Feustela českým dětem

Zeptejte se astronauta! Tak se jmenovala výzva českým dětem od organizátorů vzdělávacího programu Do kosmu s Krtkem. Osm vybraných otázek pak na konci června putovalo na Mezinárodní kosmickou stanici. Nyní zveřejňujeme odpovědi ve videu s velitelem ISS Andrewem Feustelem.

V pátek 27. července pozdě večer proběhne nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století

V pátek 27. července 2018 v pozdních večerních a nočních hodinách se Měsíc v úplňku ponoří na 1 hodinu a 43 minut do zemského stínu a získá zvláštní cihlově oranžové až rudé zabarvení. Za příznivého počasí tak lidé z Oceánie, Asie, Afriky a Evropy spatří vůbec nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století, delší nastane až 9. června 2123. Vzácný úkaz doplní ještě druhý unikátní jev – planeta Mars se v den zatmění ocitne v nejvýraznější opozici se Sluncem za posledních 15 let. Úplné zatmění se v Česku odehraje nízko nad jihovýchodním obzorem mezi 21:30 až 23:13 středoevropského letního času.

21. června nastává letní slunovrat, léto přinese dvě astronomické události roku

21. června 2018 začne astronomické léto. Jeho přesný začátek můžeme oslavit krátce po poledni, ve 12:08 středoevropského letního času. V tomto okamžiku totiž dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci. Proto nastává i nejdelší den, Slunce u nás setrvá 16 h 22 min nad obzorem a jen 7 h 38 min zbývá pro letní noc. Tak můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a úplně se nesetmí. Po celou noc trvá jen astronomický soumrak a nenastává skutečná astronomická noc.

Andrew Feustel je třetím pozemšťanem v délce pobytu ve volném kosmickém prostoru

Čtvrteční výstup do volného kosmu (14. června 2018), který absolvovala dvojice amerických astronautů Andrew Feustel a Rick Arnold, posunula amerického astronauta a současného velitele Mezinárodní kosmické stanice Drewa Feustela na třetí místo historických tabulek v délce pobytu lidí ve volném vesmíru.

Objev dosud neregistrovaných jezer pod ledem Antarktidy

Rozborem nejnovějších gravitačních dat z družic (zejména GOCE) a topografických dat z radarů pronikajících ledem Antarktidy byla objevena tři možná subglaciální jezera, která zatím žádný katalog takových objektů neuvádí. Jezera se nacházejí mezi Gamburtsevovým subglaciálním pohořím (GSM) a obřím jezerem Vostok (LV) ve východní Antarktidě.

Široké možnosti pro české občany v Evropské jižní observatoři

Již od roku 2007 je Česká republika členským státem mezivládní organizace Evropská jižní observatoř (ESO), která s ústředím v německém Garchingu spravuje jedny z vědecky nejproduktivnějších astronomických observatoří na světě. Přístroje observatoří La Silla, Paranal nebo ALMA ve vysokohorské poušti Atacama v Chile jsou hojně využívány i českými vědci z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Možnosti, které ESO Čechům nabízí, jsou ovšem mnohem širší a nesouvisí zdaleka jen s vědeckým či technickým oborem. Příležitosti, stáže či dokonce uplatnění zde mohou hledat fotografové, grafici, lidé v oboru IT, ale samozřejmě i vědci - astronomové. Unikátní exkurze mohou podniknout organizované skupiny jak na chilské observatoře, tak nově i do planetária ESO Supernova v Garchingu u Mnichova, které se právě otevírá veřejnosti.

Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice 17. - 20. 4. 2018

Patnáctý z řady úspěšných workshopů věnovaných astrofyzice vysokých energií začíná v Karlových Varech. Mezi aktuální novinky letošní konference patří příspěvky o výzkumu vesmíru pomocí minidružic, tzv. cubesatů. S přednáškami se konference účastní dvě světové kapacity tohoto oboru - prof. K. Schilling z Německa a prof. M. Ohno z Japonska, ten dokonce s nápadem plejády cubesatelitů pro detekci gravitačních vln. České týmy jsou na tomto poli také aktivní, např. s  příspěvky o výsledcích české minidružice ve vesmíru s miniaturním rentgenovým teleskopem na palubě VZLUSAT1. Horkým tématem bude referát o aktuálním raketovém letu s rentgenovým teleskopem na palubě REX. Tým z Astronomického ústavu AV ČR představí novinky Ondřejovských robotických teleskopů.

Cesta bez návratu - před 15 roky zemřelo sedm astronautů v troskách raketoplánu Columbia

Columbia, nejstarší raketoplán americké vesmírné flotily, se rozpadl krátce před přistáním přesně před 15 roky, v sobotu 1. února 2003. Tragický problém, který nakonec zapříčinil smrt celé sedmičlenné posádky, včetně prvního izraelského astronauta Ilana Ramona, však vznikl již o 16 dní dříve, když 81 sekund po startu vědecké mise STS-107 narazil utržený kus izolační pěny z hlavní nádrže raketoplánu do jeho levého křídla a prorazil do něj otvor.

Slavnostní předání Prémie Jana Friče

V pondělí 29. ledna 2018 od 13:00 proběhne v knihovně Astronomického ústavu AV ČR na observatoři v Ondřejově předání Prémie Jana Friče za rok 2017.

Astronomická observatoř v Ondřejově si 21. 1. 2018 připomíná 120. výročí založení

21. ledna 1898 zakoupil Josef Frič zalesněný pozemek na vrcholu Manda u městečka Ondřejov, aby tu vybudoval hvězdárnu. Toto datum je tedy považováno za okamžik založení ondřejovské observatoře. V roce 1928, 28. října, tedy v den desátého výročí samostatného Československa, odevzdal Josef Frič hvězdárnu státu. Dnes ji spravuje Astronomický ústav Akademie věd České republiky a je zde umístěn největší dalekohled u nás.

Jasný bolid spojený s pádem meteoritů podrobně zachycený českou částí Evropské bolidové sítě

AKTUALIZOVÁNO 12. PROSICNE 2017: Výzva k pomoci nalezení meteoritů! V neděli 3. prosince 2017 večer krátce po čtvrt na sedm středoevropského času ozářil především jižní část Čech velmi jasný meteor - bolid, který však kvůli celkově špatnému počasí na většině našeho území a celé střední Evropy zůstal téměř nepovšimnut. Přesto se však i na našem území našla místa, kde bylo aspoň částečně jasno a dva náhodní pozorovatelé tohoto mimořádného přírodního úkazu nám poslali svá hlášení. Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo ovšem rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny po celém našem území na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově.

V Praze proběhne jubilejní 10. ročník mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii

V Praze se již jubilejním desátým rokem, od 4. do 7. prosince 2017, uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií – AXRO 2017. Diskutovat se bude o současných i plánovaných družicích Evropské kosmické agentury jako je ATHENA, SMILE, THESEUS, eXTP a další. Představí se i projekty USA, Číny a dalších zemí. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.

Dana a Zuzana, skryté kandidátky na sopky pod ledovým příkrovem v okolí jezera Vostok v Antarktidě

Je možné i v současnosti na Zemi objevit horu? A ne ledajakou, dokonce dominantu v bezprostředním okolí? Vědecký výsledek týmu profesora Jaroslava Klokočníka z Astronomického ústavu AV ČR ukazuje, že to je možné i v dnešní době, kdy je zemský povrch pod bedlivým dohledem kosmických družic, kterým nic neunikne. Přesněji jsou objevy nových hor a pohoří možné právě díky dohledu kosmických družic. Jen ne takových, které pořizují přímé snímky povrchu. Využít se musí jiných měření, konkrétně měření gravitačního pole s patřičným rozlišením, radarově určených výšek povrchu (družicová altimetrie) a výšek pevného povrchu pod ledem určených radarem penetrujícím skrze led na družicích i letadlech.

Na čem pracujeme - vyšel 100. díl nekonečného seriálu zpřístupňujícího vědecké výsledky

Dnes vychází 100. díl seriálu Na čem pracujeme, kterým od roku 2014 zpřístupňujeme novinářům i veřejnosti výsledky našich výzkumů. Střídající se témata ze všech čtyř oddělení - slunečního, stelárního, meziplanetární hmoty a galaxií a planetárních systémů - se pravidelně objevují na webu a facebooku Astronomického ústavu AV ČR. Tvoří tak mj. archív našich významných výzkumů i aktuální pohled do právě prováděného výzkumu vesmíru. 100. díl shrnuje výzkum na Astronomickém ústavu AV ČR.

„Vesmírná keš“ aneb geochaching a 100 let České astronomické společnosti

V sobotu 9. 9. 2017 se na hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově koná MEGA EVENT geocachingu s názvem „Vesmírná keš“. Očekává se účast téměř 2 000 lidí.

Největší český dalekohled padesátiletý a plány do budoucna

Přesto, že největší český dalekohled s průměrem zrcadlového objektivu 2 metry a celkovou hmotností přes 80 tun slaví už padesát roků provozu, je ve skvělé technické kondici, za sebou má nepřeberné množství výsledků a před sebou rozšíření pozorovacích programů. Na jeho poslední modernizaci a automatizaci se podílela česká firma ProjectSoft z Hradce Králové, která poté modernizovala téměř všechny další dalekohledy tohoto typu. Padesát let od slavnostního uvedení dvoumetrového dalekohledu do provozu uplyne 23. srpna 2017.

V pondělí 7. srpna večer vyjde nad český obzor částečně zatmělý úplněk

V pondělí 7. srpna ve 20:10 SELČ nastane nezvyklý úplněk, který budeme moci sledovat při východu Měsíce. Náš kosmický soused bude v té době zároveň procházet okrajem zemského stínu a my budeme svědky částečného zatmění. Měsíc bude vypadat, jakoby byl z pravého spodního okraje neostře „ukousnutý“. Maximální fáze zatmění nastane velmi nízko nad východojihovýchodním obzorem ve 20:20 SELČ, kdy se měsíční disk ponoří do stínu Země přibližně 25 procenty svého průměru. Úkaz bude velice fotogenický.

Tisková zpráva: Solar Orbiter - mise ke Slunci s českou účastí

Představujeme velmi úspěšný podíl Akademie věd České republiky na realizaci vědeckých přístrojů pro velký projekt Evropské kosmické agentury (ESA) – sondu Solar Orbiter, která v roce 2019 zamíří ke Slunci a jejíž mise bude znamenat zásadní posun ve výzkumu naší nejbližší hvězdy. Účast Akademie věd ČR na projektu Solar Orbiter je realizována v rámci programu „Vesmír pro lidstvo“ Strategie AV21. O českém podílu na přístrojích STIX, RPW, METIS a SWA, jejichž letové kusy byly úspěšně předány do ESA, se dnes 19. července 2017 uskutečnila tisková konference.

Nově objevená větev meteorického roje Taurid obsahuje i nebezpečné planetky

Čeští astronomové podrobně analyzovali 144 bolidů meteorického roje Taurid zachycených v roce 2015 Evropskou bolidovou sítí řízenou z observatoře v Ondřejově. Ukázalo se, že zvýšená aktivita Taurid v roce 2015 byla způsobena meteoroidy, které dohromady tvořily dobře definovanou strukturu ve Sluneční soustavě. Porovnání drah navíc ukázalo, že tato „nová větev Taurid“ obsahuje také přinejmenším dvě planetky o velikosti 200 – 300 metrů. Je velmi pravděpodobné, že je v ní přítomno i mnoho dosud neobjevených planetek o rozměrech desítek metrů nebo i větších. Nebezpečí srážky s planetkou tudíž výrazně narůstá každých několik let, když se Země s tímto proudem meziplanetárního materiálu potkává.

Špičková česká elektronika napájí vesmírné mise ESA

Špičková česká elektronika bude napájet dvě vesmírné mise Evropské kosmické agentury. Po sedmiletém vývoji dodali pracovníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR ve spolupráci s kroměřížskou firmou CSRC plně funkční zařízení pro sondu Solar Orbiter, která bude v roce 2019 vypuštěna do vesmíru a po dvou letech se dostane do nejtěsnější blízkosti Slunce v historii, kde bude zkoumat například jevy doprovázející nebezpečné výrony sluneční hmoty do volného vesmíru. Sonda JUICE zamíří k Jupiteru, kde bude zkoumat prostředí ledových měsíců této největší planety Sluneční soustavy. Obě aktivity byly financovány z vědeckého programu ESA-PRODEX pod záštitou českého Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva dopravy a jsou součástí kosmických aktivit v rámci programu Akademie věd Strategie AV21.

Meteorit Hradec Králové nalezen v předpovězené oblasti

Jak jsme informovali ve výzvě, kterou jsme zveřejnili 25. května 2016, právě přesně před rokem, 17. května 2016 v časných ranních hodinách, přesně ve 3:04:01-07 SELČ, proletěl nad severovýchodní částí Čech jasný bolid, který podle našich analýz skončil pádem meteoritů. I když v tuto dobu byla obloha nad velkou částí střední Evropy zatažená a tudíž i velká většina stanic naší bolidové sítě měla nepříznivé pozorovací podmínky, na třech stanicích naše automatické přístroje tento bolid zaznamenaly fotograficky a dokonce na všech 16 stanicích Evropské bolidové sítě, které přímo spravujeme, byl bolid zachycen přesnými fotometry, které pracují za jakéhokoliv počasí. Spolu se dvěma snímky z webových kamer Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jsme tak měli i přes nepřízeň počasí k dispozici dostatek dat na to, aby bylo možné tento vzácný přírodní úkaz kompletně a s dostatečnou přesností popsat. Tyto faktory přispěly k velkému úspěchu: nálezu dalšího zachyceného pádu meteoritu na českém území.

Výstava: Ad Infinitum – Pohlédněte do hlubin vesmíru

Akademie věd ČR, Astronomický ústav AV ČR, v. v. i. a Středisko společných činností AV ČR, v. v. i. vás srdečně zvou od 12. 5. 2017 do 4. 7. 2017 na unikátní výstavu Ad Infinitum (neboli „Do Nekonečna“), která bude ke zhlédnutí v Galerii Věda a umění, Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1. Výstavu si budete moci prohlédnout v pracovní dny vždy mezi 10. a 18. hodinou.

Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2017

Čtrnáctý z řady úspěšných workshopů věnovaných astrofyzice vysokých energií a pozemním experimentům, pozorováním zejména robotickými dalekohledy a také rentgenovým družicím se uskuteční v Karlových Varech od 3. do 7. dubna 2017. IBWS (INTEGRAL/BART Workshop) je pracovní setkání odborníků především z oblasti rentgenového výzkumu vesmíru s pomocí družic pozorujících v gama a rentgenovém oboru a návazných pozemních robotických dalekohledů.

Mimořádně příznivý návrat komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák

Rok 2017 nabízí příznivý návrat hned dvou výrazných komet objevených československými astronomy. Na přelomu ledna a února 2017 to byla kometa s označením 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková, nyní se do období své nejlepší viditelnosti dostává kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák. Ta je momentálně viditelná malými triedry mimo prostředí měst a v následujících dnech bude ještě zjasňovat. V tomto roce má nejpříznivější návrat za posledních 200 let. Kometa je navíc známa svými nepředvídatelnými zjasněními, které souvisí s povrchovou aktivitou na jejím jádře.

Evropská jižní observatoř si v Praze připomene 10 let členství ČR

Ve dnech 7. - 8. března 2017 zasedne v Praze Rada Evropské jižní observatoře (ESO Council). Tento vrcholný orgán ESO zasedá čtyřikrát ročně a jeho pražské zasedání se koná při příležitosti 10 let členství České republiky v ESO. Evropská jižní observatoř provozuje nejvýkonnější astronomické přístroje na světě a čeští astronomové se na tom podílejí.

Mimořádně chladný červený trpaslík a sedm jeho planet

Astronomové objevili soustavu se sedmi planetami ležící jen 40 světelných let od Slunce. S využitím kosmických i pozemních přístrojů, včetně dalekohledu ESO/VLT, se vědcům podařilo pozorovat přechody planet přes disk mateřské hvězdy, kterou je mimořádně chladný červený trpaslík s katalogovým označením TRAPPIST-1. Tři z těchto planet navíc leží v takzvané obyvatelné zóně. To znamená, že na jejich povrchu by se mohly nacházet oceány. Zvyšuje se tak šance, že by některá z planet mohla být také domovem života. V tomto systému se nachází dosud nejvyšší počet planet svou velikostí podobných Zemi a zároveň nejvíce planet, na jejichž povrchu by se mohla vyskytovat voda v kapalném stavu. Článek oznamující objev byl publikován ve vědeckém časopise Nature.

V sobotu 11. února nastane polostínové zatmění Měsíce

V sobotu 11. února v 1:32 SEČ nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá „sněžný“. Ten bude doplněn neobvyklým úkazem, při kterém Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu, takřka se jej dotkne, a na zhruba 40 minut tak budeme očima svědky výrazného polostínového, téměř částečného zatmění. Měsíc bude vypadat, jakoby jej někdo shora začadil černým kouřem. Úkaz bude možné také snadno fotografovat.

V blízkosti Země proletí „Československá“ kometa

Letos budeme moci na obloze opět spatřit kometu nesoucí jméno československých astronomů. Naposledy tu byla na podzim v roce 2011, kdy jsme ji mohli pozorovat před průletem kolem Slunce. Nyní má opět velice příznivý návrat a začátkem února ji budeme moci spatřit jako jasný objekt noční oblohy triedrem nebo malým dalekohledem. Nejlépe viditelná bude k ránu, když bude na cestě pryč od Slunce prolétat v těsné blízkosti Země, ke které se přiblíží jen na 12,4 miliónu km. Při tomto přiblížení bude nejjasnější. I když se vrací ke Slunci každých 5¼ roku, podobně příznivý návrat v tomto století už nenastane.

Před padesáti roky tragicky zemřela posádka první pilotované mise amerického lunárního programu Apollo

Na pátek 27. ledna 1967 se chystá komplexní nácvik předstartovních operací první mise ambiciózního amerického programu Apollo. Během původně plánované 3,5 hodinové zkoušky má tříčlenná posádka Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee vyzkoušet velké množství předstartovních činností tak, jak jsou rozepsané pro skutečný start 21. února 1967. Ale od samého počátku nejde v ten den nic dobře. V kabině je cítit nepříjemný zápach, spojení s řídícím centrem i techniky před kabinou vypadává, jednotlivé aktivity trvají výrazně déle, než se počítalo. Až se najednou v 18 hodin a 31 minut místního času ozve z kabiny kosmické lodě Apollo zoufalý výkřik: „Je tady ošklivý oheň!“. Prudký požár v kabině naplněné čistým kyslíkem nedává posádce čas k téměř žádné akci. Po pouhých 18 sekundách od okamžiku prvního výkřiku se už z kabiny nikdo neozývá. Posádka je v bezvědomí a po několika dalších sekundách všichni tři kosmonauté umírají…

ALMA poprvé pozorovala Slunce. A čeští astronomové byli u toho.

Radioteleskop ALMA pracující v Chile pořídil nové záběry odhalující jinak nepozorovatelné detaily našeho Slunce. Zachytil například tmavou centrální část sluneční skvrny, která v době pozorování svou velikostí téměř dvakrát předčila průměr planety Země. Jedná se o vůbec první snímky Slunce pořízené pomocí zařízení, na jehož činnosti ESO spolupracuje. Tyto výsledky přinášejí důležité rozšíření palety pozorování, která mohou být využita ke zkoumání fyzikálních procesů naší nejbližší hvězdy. Antény teleskopu ALMA byly pečlivě navrženy tak, aby mohly pozorovat také Slunce, aniž by došlo k jejich poškození intenzivním žárem světla dopadajícího do ohniska. Na pozorování se podíleli i pracovníci velké výzkumné infrastruktury EU-ARC.CZ, která funguje v Astronomickém ústavu AV ČR.

Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017, bohatý na astronomické úkazy

Rok 2017 bude přát astronomickým úkazům, včetně dobrých pozorovacích podmínek pro několik meteorických rojů. Hned první nich, Kvadrantidy (nebo též Quadrantidy), vrcholí už v úterý 3. ledna 2017 za minimálního rušivého vlivu měsíčního svitu, který zapadne ještě před půlnocí. Na tmavé obloze daleko od měst proto uvidíme v době okolo maxima, v noci z 3. na 4. ledna 2017, až 60 meteorů za hodinu. Znovu budou mít Kvadrantidy příznivé podmínky až v roce 2019.

Nový rok začne ve světovém čase o sekundu později

Mezinárodní služba rotace Země (IERS) ve svém Bulletinu C zveřejnila ustanovení přestupné sekundy na rok 2016 a 2017. Po sedmadvacáté od jejího zavedení v roce 1972 se tak v jeden okamžik najednou posune na celém světě čas o jednu sekundu. V Česku tak bude v noci ze 31. prosince 2016 na 1. ledna 2017 po 0:59:59 SEČ vložena jedna sekunda navíc. Na místech nultého poledníku – tedy v greenwichském čase – bude sekunda vložena právě před začátkem nového roku 2017 a lidé budou muset do odpočtu k ohňostroji jednu sekundu přidat. Sekunda se zavádí zejména kvůli postupnému zpomalování zemské rotace. Výzvou pro fajnšmekry bude si na automaticky seřizovaných přístrojích, ukazujících světový čas, přestupnou sekundu vyfotografovat spolu se silvestrovským datem.

Mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii AXRO 2016

V Praze se již podeváté, od 5. do 8. prosince 2016, uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií - AXRO 2016. Diskutovat se bude o současných i plánovaných družicích Evropské kosmické agentury jako je ATHENA, SMILE, THESEUS, XIPE, LOFT a další. Představí se i projekty USA, Japonska a dalších zemí. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice. Některé příspěvky se dotknou i  aktuálního tématu detekce gravitačních vln.

Srážka mezihvězdných bublin pomáhá vzniku hvězd

Tým astrofyziček z Masarykovy univerzity a Astronomického ústavu Akademie věd nalezl srážející se mezihvězdné bubliny uvnitř naší Galaxie. Ukázalo se, že díky srážce těchto obřích útvarů, o průměru až 200 světelných let, vznikají v místě kolize nové hvězdy. Tyto nově vzniklé hvězdy pak kolem sebe vytvářejí další bublinu, která je podstatně mladší a tudíž v porovnání se srážejícími se bublinami mnohem menší. Práce tak přispívá k porozumění tvorby hvězd ve vesmíru, jelikož navrhuje způsob, jak mohou díky kolizi dvou bublin vznikat hvězdy.

Superúplněk 14. listopadu 2016

V pondělí 14. listopadu 2016 nastane největší úplněk za posledních 68 let. Měsíc v úplňku dosáhne na obloze rekordního průměru a jasu - bude o 14 % větší ve svém průměru a o 30 % jasnější. Poslední takový měsíční superúplněk nastal 26. ledna 1948 a další takový nastane až 25. listopadu 2034. Poměrně velký superúplněk máme ale v paměti z roku 2011.

Objevena 1000. česká proměnná hvězda v naší Galaxii

Čeští astronomové zaznamenali jubilejní objev. 1000. proměnnou hvězdu objevil Ing. Pavel Cagaš ze Zlína. Ne všechny hvězdy svítí stále stejně. Jasnost některých hvězd se v čase mění, někdy i dost výrazně. Takové hvězdy nazýváme proměnné. V mezinárodním Generálním katalogu proměnných hvězd je evidováno už na 52 000 hvězd. Katalog ale neobsahuje všechny objevy, především z robotických přehlídek oblohy, takže počet známých proměnných hvězd se odhaduje na 400 tisíc. Na jejich objevování se podílejí i čeští astronomové, v posledních letech s nebývalou intenzitou.

Přednáška stážistky Otevřené vědy Kateřiny Remišové na mezinárodním Kongresu o kosmické optice ICSO 2016

Stážistka Astronomického ústavu AV ČR Kateřina Remišová bude přednášet na mezinárodním Kongresu o kosmické optice ICSO 2016. Kateřina patří k nejmladším účastníkům kongresu a zařazení jejího příspěvku mezi ústní prezentace na takto významné a velké mezinárodní konferenci je velkým úspěchem a oceněním. Její účast je umožněna díky podpoře z programu Otevřená věda AV ČR.

Cena Littera Astronomica za rok 2016 udělena manželům Hadravovým

Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2016 PhDr. Alenu Hadravovou, CSc., a Doc. RNDr. Petra Hadravu, DrSc. zejména pro jejich mimořádný a trvalý přínos v oblasti zpřístupňování antické, středověké a raně novověké astronomické vzdělanosti široké veřejnosti. Latinské edice a překlady manželů Hadravových doplněné rozsáhlými poznámkovými aparáty patří mezi stěžejní díla současného studia dějin vědy. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 14. října 2016 v 17:30 na 26. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Po předání ceny od 17:45 se bude konat laureátská přednáška „Galileiho Hvězdný posel a Keplerova Rozprava s ním“.

Největší český dalekohled zamíří na planety u jiných hvězd

V pátek skončilo na observatoři Astronomického ústavu AV ČR mezinárodní setkání vědců s jediným tématem – vědecké využití Perkova dalekohledu, největšího dalekohledu v České republice s průměrem zrcadlového objektivu 2 metry. Je velmi důležité správně určit pozorovací program dalekohledu této třídy velikosti, zejména v době, kdy se chystá stavba největšího dalekohledu světa E-ELT s průměrem přes 39 metrů.

V pátek 16. září nastane polostínové zatmění Měsíce

V pátek 16. září ve 21:05 SELČ nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá „sklizňový“. Ten bude doplněn neobvyklým úkazem, při kterém Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu a na zhruba 40 minut tak budeme očima svědky polostínového zatmění. Měsíc bude vypadat, jakoby jej někdo shora začadil černým kouřem. Úkaz bude možné fotografovat a zapojit se tak do soutěže pro širokou veřejnost.

V obyvatelné zóně u nejbližší sousední hvězdy byla objevena planeta

Astronomové využívající dalekohledy ESO a přístroje dalších observatoří objevili důkazy existence planety na oběžné dráze kolem Proximy Centauri, Slunci nejbližší sousední hvězdy. Dlouho hledaný objekt, označený Proxima b, obíhá kolem své mateřské hvězdy, chladného červeného trpaslíka, jednou za 11 dní. Tato pravděpodobně kamenná planeta je jen o málo hmotnější než Země a na jejím povrchu by mohly panovat podmínky vhodné pro existenci vody v kapalném stavu. Jedná se o nejbližší známou extrasolární planetu, která by zároveň mohla být nejbližším útočištěm života mimo Sluneční soustavu. Odborný článek popisující tento přelomový objev bude zveřejněn 25. srpna 2016 v prestižním vědeckém časopise Nature.

Meteorický roj Perseidy doplní konjunkce planet s Měsícem

Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v odpoledních hodinách 12. srpna, tedy v pátek. Nejvíce meteorů v Česku spatříme v nocích ze čtvrtka na pátek (11./12. srpna) a z pátka na sobotu (12./13. srpna). V  průběhu těchto nocí uvidíme na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohled na krásné seskupení dorůstajícího Měsíce se dvěma planetami Sluneční soustavy a jasnou hvězdou.

V Českých Budějovicích probíhá mezinárodní konference RadioSun-5 o výzkumu Slunce

Astronomický ústav Akademie věd ČR se spolupodílí na organizaci významné sluneční konference RadioSun-5. Jde již o pátý ročník mezinárodního semináře o výzkumu naší hvězdy, určený jak vědcům, tak i studentům. Letošní pátý ročník RadioSun Workshop & Summer School se odehrává ve dnech 23. – 27. května 2016 a historicky poprvé na našem území, konkrétně v Českých Budějovicích. Akce probíhá za velké podpory Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, která celou akci hostí.

Mars v opozici a tedy v nejlepších pozorovacích podmínkách

Planeta Mars se 22. 5. 2016 ve 13 hodin SELČ ocitá v opozici se Sluncem. Termínem opozice astronomové označují situaci, kdy se planeta na obloze nachází naproti Slunci a díky tomu je pozorovatelná po celou noc. Mars vychází ve 21 hodin na jihovýchodě, vrcholí o půlnoci (okolo jedné hodiny SELČ) ve výšce 18° nad jihem a do rána se přesouvá k jihozápadu. Pod obzor se zanoří za rozbřesku v 5 hodin SELČ.

V pondělí 9. května nastane vzácný přechod Merkuru před Sluncem

V pondělí 9. května 2016 odpoledne se odehraje nad územím České republiky v téměř celém průběhu poměrně vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Úkaz nastává průměrně 13× za století a v Česku byl naposledy pozorovatelný v květnu roku 2003. Jde tedy o mimořádný přírodní jev. K pozorování je však třeba přistupovat obezřetně s ohledem na bezpečnost, neboť nechráněný pohled na Slunce s Merkurem může vážně poškodit zrak. Z toho důvodu zvou širokou veřejnost na pozorování raritního jevu desítky vhodně vybavených hvězdáren na celém území Česka.

Česká republika bude hostit astronomy řídící jeden z nejvýznamnějších světových odborných časopisů

V pátek 29. dubna 2016 se bude v Praze konat zasedání Rady ředitelů (Board of Directors) mezinárodního časopisu Astronomy and Astrophysics. Z hlediska české participace v evropské astronomické komunitě je to významný odborný časopis, který zaštiťuje Evropská jižní observatoř a Astronomický ústav AV ČR zaštiťuje účast jménem všech astronomů z ČR.

Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2016

Třináctý z řady úspěšných workshopů věnovaných astrofyzice vysokých energií a pozemním experimentům, pozorováním zejména robotickými dalekohledy a také rentgenovým družicím se uskuteční v Karlových Varech od 19. do 21. dubna 2016. IBWS (INTEGRAL/BART Workshop) je pracovní setkání odborníků především z oblasti rentgenového výzkumu vesmíru s pomocí družic pozorujících v gama a rentgenovém oboru a návazných pozemních robotických dalekohledů.

Další pád meteoritu s rodokmenem podrobně zachycený Českou bolidovou sítí

V neděli 6. března krátce po půl jedenácté večer místního času ozářil rozsáhlé území především horního Rakouska, Bavorska a také jihozápadních Čech velmi jasný meteor - bolid, který svými světelnými a zvukovými projevy upoutal pozornost velkého počtu obyvatel především Bavorska, kde bylo v tu dobu na velké části území jasno. Jinde však sledování tohoto bolidu bylo komplikováno poměrně rozsáhlou a kompaktní oblačností, která v té době pokrývala velkou část střední Evropy. Přesto se však i na našem území, především v Čechách, našla místa, kde bylo aspoň částečně jasno. Naprosto zásadní význam pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu mají záznamy z přístrojů z české části Evropské bolidové sítě, kde v době přeletu bolidu bylo aspoň částečně jasno na 6 stanicích a díky těmto záznamům bylo možné tento bolid velmi podrobně a přesně popsat a mimo jiné i předpovědět místo pádu meteoritů. Velkým úspěchem je, že velmi krátce po zaslání této informace německým kolegům, tito přesně v předpovězené oblasti pro danou hmotnost první meteority také našli. Tím se tento případ řadí do velmi vzácné kategorie tzv. meteoritů s rodokmenem, protože nejen že jsme přesně určili, kde meteority dopadly, ale také jsme vypočítali, odkud k Zemi přiletěly.

O zachování archivních dat se bude jednat opět v Praze

V Praze se od 15. do 18. března již podruhé sejdou odborníci z mnoha oborů a mnoha zemí, aby společně řešili "zlatou nemoc" a další druhy poškození fotografických desek a negativů, na kterých jsou uchovány cenné záznamy z minulosti. Bez záchrany těchto nosičů dat už nikdy nevyužijeme vědeckou hodnotu na nich uloženou, ale ani jejich kulturní a historické dědictví. Mnoho záznamů se týká astronomických pozorování. Ale nejen jich. Proto se do Prahy sjedou astronomové, ale také fyzici, chemici, archiváři a odborníci na uchovávání fotografických materiálů.

Před 30 roky zemřelo sedm astronautů v raketoplánu Challenger

Pouhých 73 sekund trval v úterý 28. ledna 1986 desátý start amerického raketoplánu Challenger se sedmičlennou posádkou na palubě. Potom prorazila špička utrženého pomocného motoru hlavní nádrž s kapalným vodíkem a kyslíkem a na nebi nad Kennedyho kosmickým centrem na Floridě se rozpoutalo ohnivé peklo…

Vědci na stopě nevyřešené etapy vývoje raného vesmíru

Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli i pracovníci Astronomického ústavu AV ČR, objevil s pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu ionizující ultrafialové záření, které uniká z trpasličích galaxií. Je to první potvrzení, že toto záření pocházející z hvězd může proniknout přes hustá oblaka plynu a prachu až do prostoru mezi galaxiemi. Podařilo se tak nalézt pravděpodobný energetický zdroj jedné z etap vývoje raného vesmíru, kdy vznikaly první hvězdy a galaxie. Její detailní průběh však dosud nebyl znám. Nová zjištění z výzkumu, který za českou stranu financovala Grantová agentura ČR, zveřejnil v aktuálním vydání časopis Nature.

Cena Františka Nušla za rok 2015 udělena prof. Janu Paloušovi

Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2015 prof. RNDr. Jana Palouše, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 18. 12. 2015 v 17:00 v budově Akademie věd v Praze 1, Národní 3. Poté bude přednesena laureátská přednáška na téma „Z mezihvězdné hmoty ke hvězdokupám“. Na předání ceny i na laureátskou přednášku je vstup volný. Akce se koná ve spolupráci České astronomické společnosti a Střediska společných činností AV ČR.

Geminidy mají velmi příznivé podmínky, v noci na úterý zazáří přes 1000 meteorů

Každoroční meteorický roj Geminidy má letos příznivé podmínky. Čas maxima vychází na 19. hodinu v pondělí 14. prosince. V té době bude radiant, odkud meteory zdánlivě vylétají, sice ještě nízko nad severovýchodním obzorem, ale roj bude vysoce aktivní po celou noc na úterý 15. prosince. Pozorování rovněž vůbec nebude rušit Měsíc, který bude ve fázi jen tři dny po novu zapadat ještě večer. V průběhu noci přitom každou hodinu zaznamenáme nad českým nebem okolo 100 meteorů. Za celou noc jich proto za ideálních podmínek můžeme napočítat přes 1000.

Mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii AXRO 2015

V Praze se již poosmé, od 8. do 10. prosince 2015, uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií - AXRO 2015. Těžištěm setkání bude plánovaná mise Evropské kosmické agentury - rentgenová družice Athena, na které spolupracují čeští vědci. Diskutovat se bude i o dalších plánovaných družicích Evropské kosmické agentury SMILE, THESEUS, XIPE, LOFT a dalších. Představí se i projekty USA, Japonska a dalších zemí. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.

Na státní svátek sv. Václava spatříme úplné zatmění Měsíce a před ním tzv. superúplněk

V pondělí 28. září 2015, na státní svátek sv. Václava, spatříme v časných ranních hodinách úplné zatmění Měsíce. Náš kosmický soused se vnoří do stínu Země a díky zemské atmosféře, která láme do zemského stínu načervenalý odstín slunečního záření, chytne Měsíc nezvyklý naoranžovělý až narudlý nádech. Úkaz bude v Česku pozorovatelný takřka v celém průběhu. Fáze úplného zatmění potrvá 1 hodinu 12 minut. Znovu takový úkaz spatříme až v roce 2018.

Česká republika se na 11 dní stane místem setkání špičkových astronomů se studenty

Letní škola nazvaná „ESO/OPTICON/IAU summer school on modern instruments, their science case, and practical data reduction“ se bude konat od 1. do 11. 9. v Brně a bude jedinečnou mezinárodní akcí svého druhu. Hlavním úkolem je vzdělávat mladé české astronomy, většinou studenty PhD oboru astronomie, kteří budou pracovat po boku svých zahraničních kolegů na nejmodernějších projektech astronomie, pod vedením špičkových lektorů Evropské jižní observatoře (ESO), které je ČR členem od roku 2007, a dalších prvotřídních evropských pracovišť. Obohacením bude účast zahraničních studentů ze 14 zemí celého světa. Zároveň je toto setkání příležitostí pro zástupce českých firem navázat kontakty a ujasnit si podmínky technologicky náročných kontraktů ESO.

V noci ze 12. na 13. srpna vyvrcholí meteorický roj Perseidy

Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v dopoledních hodinách 13. srpna, tedy ve čtvrtek. Nejvíce meteorů v Česku patříme v noci ze 12. na 13. srpna 2015. V  průběhu této noci uvidíme na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky vhodné fázi Měsíce nebude noc v podstatě vůbec osvětlena měsíčním svitem. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohledy na Mléčnou dráhu nad hlavou nebo velmi úzký měsíční srpek časně ráno za rozbřesku. Úkaz můžete i poměrně snadno fotografovat. Znovu budou mít Perseidy takto příznivé podmínky až v roce 2018.

Sonda New Horizons proletí 14. července 2015 kolem trpasličí planety Pluto

V úterý 14. července ve 13:49:57 středoevropského letního času proletí sonda New Horizons nejblíže k trpasličí planetě Pluto, a to ve vzdálenosti 12 500 km od jejího povrchu. Po více jak devítileté cestě se tak sondě americké NASA podaří další historický milník ve výzkumu Sluneční soustavy. Sonda bude při svém těsném průletu fotografovat povrch trpasličí planety v takových detailech, že pokud by ve stejné vzdálenosti a se stejnou aparaturou fotografovala naší Zemi, byly by na snímcích patrné i jednotlivé budovy. Na snímky z nejbližšího průletu se můžeme těšit patrně již v noci ze 14. na 15. července, kdy data zaslaná sondou dorazí k Zemi a budou zpracována.

Rok 2015 bude o sekundu delší

Mezinárodní služba rotace Země (IERS) ve svém Bulletinu C zveřejnila ustanovení přestupné sekundy na rok 2015. Po šestadvacáté od jejího zavedení v roce 1972 se tak v jeden okamžik najednou posune na celém světě čas o jednu sekundu. V Česku tak bude po 1:59:59 SELČ v noci ze 30. června na 1. července 2015 vložena jedna sekunda navíc. Ta se zavádí zejména kvůli postupnému zpomalování zemské rotace. Výzvou pro fajnšmekry bude si na automaticky seřizovaných přístrojích přestupnou sekundu vyfotografovat.

Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2015

Dvanáctý z řady úspěšných workshopů věnovaných astrofyzice vysokých energií a pozemním experimentům a pozorováním zejména robotickými dalekohledy se uskuteční v Karlových Varech od 20. do 24. dubna 2015. IBWS (INTEGRAL/BART Workshop) je pracovní setkání odborníků především z oblasti rentgenového výzkumu vesmíru s pomocí družic pozorujících v gama a rentgenovém oboru a návazných pozemních robotických dalekohledů.

V pátek 20. března nastane částečné zatmění Slunce

V dopoledních pátečních hodinách 20. března 2015 se nad územím České republiky odehraje velmi výrazné částečné zatmění Slunce. Měsíc při něm zakryje asi tři čtvrtiny průměru slunečního disku. Při zatmění bude možné vyhledat na nebi i planetu Venuši. Zatmění bude největší nad naším územím až do roku 2026 a zároveň poslední u nás viditelné v tomto desetiletí. Mnoho českých hvězdáren a astronomických spolků připravuje mimořádná pozorování úkazu. 20. března také nastane jarní rovnodennost, a to ve 23 hodin 44 minut, začne astronomické jaro.

Planeta Jupiter dominuje únorové obloze

Únorové obloze vévodí planeta Jupiter, která bude 6. února 2015 v 19 hodin opozici se Sluncem. To znamená, že se planeta nachází přesně na opačném konci oblohy než Slunce a je tedy vidět po celou noc. 6. února 2015 v 8 hodin se Jupiter nejvíce přiblíží k Zemi, a to na vzdálenost 4,346 AU (AU = astronomická jednotka, tedy vzdálenost Slunce - Země), tedy asi 650 milionů km. Podmínky pro pozorování této největší planety Sluneční soustavy jsou tedy velmi příznivé.

Udělení Prémie Jana Friče za rok 2014 - 19. ledna od 13:00 v Ondřejově

Prémii Jana Friče uděluje Astronomický ústav AV ČR od roku 2009 svým mladým pracovníkům za mimořádné výsledky, které přispívají k prestiži ústavu v mezinárodním srovnání. Laureátem za rok 2014 je pracovník Oddělení galaxií a planetárních systémů Dr. Frédéric Marin, který Prémii obdržel za soubor prací Zkoumání aktivních galaktických jader pomocí polarizace záření v infračerveném / optickém / ultrafialovém / rentgenovém oboru.

Mimořádný bolid v podvečer 9. prosince 2014 nad Českou republikou: co a kde spadlo na Vysočině

Minulé úterý, 9. prosince, proletěl nad Českou republikou velmi jasný bolid. Událost zaznamenaly tisíce lidí. Po týdnu analýz snímků a výpočtů na astronomickém ústavu AV ČR přesně víme, co se stalo, že na zem dopadly meteority a kam. Nepřístupnost terénu a velká plocha pádové oblasti vede k tomu, že vyzýváme veřejnost k pomoci najít meteority. Ty dopadly na Českomoravskou vysočinu, poblíž Žďáru nad Sázavou. V případě jejich nálezu by se jednalo o 23. meteorit se známou dráhou na světě, tedy o velmi unikátní nález.

Obří observatoř ALMA rozšiřuje své výzkumné obzory – pomáhají jí v tom čeští astronomové

Observatoř ALMA v chilské poušti Atacama je největším projektem současné pozemní pozorovací astronomie. Je založen na široké mezinárodní spolupráci. Již dva roky sleduje objekty blízkého i vzdáleného vesmíru a dostává se i do doposud neprobádané oblasti milimetrových a kratších vlnových délek.

Mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii AXRO 2014

V Praze se již posedmé, od 9. do 11. prosince 2014, uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií - AXRO 2014. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.

Projekt GLORIA zpřístupňuje všem uživatelům internetu celosvětovou síť robotických dalekohledů

Díky projektu GLORIA může veřejnost vzdáleně ovládat robotické dalekohledy po celém světě, provádět pozorování a získávat astronomické snímky. Stačí k tomu pouze připojení k internetu. Mezi hlavní dalekohledy, zapojené do tohoto programu, patří dalekohled D 50 a BART, které se nachází na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Tento projekt je podporován programem Evropské unie na podporu amatérských a občanských vědeckých aktivit (citizen science).

Pět roků od vyhlášení Jizerské oblasti tmavé oblohy

Tma začíná být ohroženým druhem. V některých místech naší Země se noc vytrácí velmi nápadně, někde velmi nenápadně, zato vytrvale a někde stále ještě najdeme místa s přirozenou tmou neovlivněnou umělým osvětlováním lidí. Míst, kde ale dnes už není možné pozorovat noční oblohu v její plné kráse, rapidně přibývá. Může za to světelné znečištění. Chceme ztratit krásu vesmíru, která je součástí lidské civilizace od jejího počátku?

Záhada bolidu Benešov odhalena nálezem meteoritů po dvaceti letech

Významný vědecký časopis Astronomy & Astrophysics dnes zveřejňuje článek o práci a úspěchu českých vědců z Astronomického ústavu AV ČR a z České geologické služby. K tomu časopis Astronomy & Astrophysics vydal vlastní tiskové prohlášení a navíc se tato práce dostala i na titulní stranu časopisu. Po 20 letech od zaznamenaného bolidu, který byl pojmenován Benešov, byly nalezeny meteority přesně podle předpovězeného scénáře. Tento nález byl umožněn novým výpočtem atmosférické dráhy, který posunul linii dopadu o 330 metrů.

Světelné mosty na Slunci vysvětleny

Vědečtí pracovníci Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR vysvětlili ohřev chromosféry nad světelnými mosty, tedy světlými pásy rozdělujícími tmavá jádra slunečních skvrn.

V rámci podpory Akademie věd pracují u nás již rok dva postdoktorandi

Na Astronomickém ústavu pracují právě rok dva postdoktorandi v Programu podpory perspektivních lidských zdrojů – mzdová podpora postdoktorandů na pracovištích AV ČR. Přinášíme informaci o zajímavých výsledcích jejich působení na pracovištích v Ondřejově a v Praze.

Výzkum naší nejbližší hvězdy - Slunce a moderní poznatky na mezinárodní konferenci "Solar and Stellar Flares" v Praze

Slunce je naše nejbližší hvězda. Svojí existencí je pro nás životodárnou hvězdou. Erupce na Slunci ale ovlivňují Zemi často negativně. Erupce probíhají i  na dalších hvězdách. A astronomové do svého slovníku v nedávné době zařadili pojem supererupce. Výzkum Slunce je pro lidstvo klíčový. Na téma erupcí na Slunci i na hvězdách se do Prahy sjede sto astronomů z celého světa.

Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2014

Jedenáctý z řady úspěšných workshopů věnovaných astrofyzice vysokých energií a pozemním experimentům a pozorováním zejména robotickými dalekohledy, se uskuteční v Karlových Varech od 23. do 25. dubna 2014. IBWS (INTEGRAL/BART Workshop) je pracovní setkání odborníků především z oblasti rentgenového výzkumu vesmíru s pomocí družic pozorujících v gama a rentgenovém oboru a návazných pozemních robotických dalekohledů.

Sedm let České republiky v Evropské jižní observatoři

Od pondělí 14. do středy 16. dubna 2014 se v Praze uskuteční mezinárodní konference o Evropské jižní observatoři, která má připomenout a částečně i zhodnotit sedm roků členství České republiky v této nevládní organizaci - Evropské jižní observatoři (ESO). Na konferenci se sjedou významní zástupci Evropské jižní observatoře a zúčastní se jí reprezentativní zástupci české astronomie.

Jasný a velmi dlouhý bolid v pondělí večer 31. března 2014 nad západní a střední Evropou

Krátce po půl jedenácté večer místního času začal svítit pro pozorovatele na území České republiky relativně nízko nad západním až jihozápadním obzorem velmi jasný meteor-bolid, který postupně zvyšoval svou jasnost a stal se po dobu více než 30 sekund velmi poutavým pohybujícím se objektem na jinak temné bezměsíčné obloze. Podle našich pozorování se jedná o velmi unikátní případ.

V astronomii řádí zlatá nemoc - řešit se to bude v Praze

V Praze se od 18. do 21. března sejdou odborníci z mnoha oborů a mnoha zemí, aby společně řešili "zlatou nemoc" a další druhy poškození fotografických desek a negativů, na kterých jsou uchovány cenné záznamy z minulosti. Bez záchrany těchto nosičů dat už nikdy nevyužijeme vědeckou hodnotu na nich uloženou, ale ani jejich kulturní a historické dědictví. Mnoho záznamů se týká astronomických pozorování. Ale nejen jich. Proto se do Prahy sjedou astronomové, ale také fyzici, chemici, archiváři a odborníci na uchovávání fotografických materiálů.

Mezinárodní expedice s českou účastí zachytila kometu ISON v přísluní

Mezinárodní vědecký tým vedený prof. Miloslavem Druckmüllerem z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně a prof. Shadiou Habbalovou z Astronomického institutu na Univerzitě v Honolulu na Havaji dosáhl významného úspěchu při pozorování zanikající komety ISON.

Aplikace Personal Space (Osobní vesmír) startuje v rámci projektu GLORIA

Pokud byste mohli zaměřit dalekohled libovolným směrem na obloze, kam byste se chtěli podívat? Nová webová aplikace „Personal Space” vám umožní vytvořit přímé propojení vašeho osobního života a důležitých událostí v něm s vesmírem.

Obří skvrna na Slunci vyprovází slunečního fyzika Josipa Kleczka na jeho poslední cestě

V neděli 5. ledna 2014 v časných ranních hodinách zemřel po dlouhé a těžké nemoci v nedožitých 91 letech dlouholetý vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR, čestný člen České astronomické společnosti a dvojnásobný držitel ceny Littera Astronomica Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. Do poslední chvíle byl ale aktivní, psal i další knihu. Ta už zůstane nedopsaná ... Pohřeb se koná 9. ledna ve 12:30 v Nové obřadní síni v Praze na Olšanech. Smuteční řeč prosloví čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc.

Mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii AXRO 2013

V Praze se již pošesté, od 9. do 12. prosince 2013, uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií - AXRO 2013.

Kometa ISON zanikla u Slunce

Dlouho očekávaná kometa označená C/2012 S1 (ISON) prošla 28. listopadu v necelých 20 hodin našeho času nejblíže u Slunce, její jádro průlet nepřežilo a kometa se nestane jasným objektem noční oblohy.

Čeští astronomové jako první zachytili optický dosvit gama záblesku

V souhvězdí Vodnáře vzplanul 30. října ve 22 hodin tzv. gama záblesk. Ve vesmíru ho zaznamenala družice Swift.

Cesta olympijské pochodně se tentokrát protáhne i do vesmíru

Olympijské hry jsou již hodně starou tradicí. V dřívějších dobách v  jejich průběhu dokonce i utichaly války. Stejně tak je hezkou tradicí to, co zahájení her předchází, a sice turné zapálené olympijské pochodně různými kraji. Rusko, na jehož území budou v únoru 2014 zahájeny XXII. zimní olympijské hry, v tomto ohledu rozhodně není troškařem a olympijskou pochodeň se rozhodlo poslat na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS). Stane se tak ve čtvrtek 7. listopadu.

Srážka Země s tělesem nad Čeljabinskem - čeští astronomové publikují nové výsledky v prestižním vědeckém časopise Nature

V prestižním vědeckém časopise Nature dnes vychází článek "Dráha, struktura a původ Čeljabinského tělesa"pod vedením českých astronomů z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.

Novou soukromou kosmickou loď čeká premiéra u Mezinárodní kosmické stanice

Ve stopách kalifornského koncernu SpaceX, který se v loňském roce stal první soukromou společností, jež vyslala plavidlo k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), jde další firma z USA Orbital Sciences Corp. se sídlem ve Virginii.

Čeští astronomové objevili již 500. proměnnou hvězdu v naší Galaxii

Ne všechny hvězdy mají stálou jasnost, ale z nějakého důvodu ji mění. Tyto hvězdy nazýváme proměnné. V Generálním katalogu proměnných hvězd je evidováno už na 48 000 hvězd. Katalog ale neobsahuje objevy robotických přehlídek oblohy, takže počet známých proměnných hvězd se odhaduje na 200 tisíc.

Nova Delfini 2013 - pozorování také z Ondřejova

Japonský amatérský astronom Koichi Itagaki nalezl na snímku, který pořídil 14. srpna 2013 v 18.00 světového času, jasnou hvězdu v souhvězdí Delfína. Jedná se o výbuch novy, což potvrdila spektra pořízená několik hodin po oznámení objevu.

Sluneční radioastronomové z celého světa budou jednat v Praze

Na mezinárodní konferenci CESRA2013, pořádané Astronomickým ústavem AV ČR, se ve dnech 24. - 29. června v Praze sejde na 120 radioastronomů z Evropy, USA, Japonska, Číny, Ruska, Brazílie a dalších zemí. Budou diskutovat aktuální otázky sluneční astrofyziky a radiové astronomie zejména v perspektivě právě dokončovaných obřích radioastronomických přístrojů ALMA a LOFAR.

Před padesáti roky vzlétla do kosmu první žena – ruská kosmonautka Valentina Těreškovová

Do dnešních dnů se do vesmíru podívalo celkem 531 lidí z 36 států celého světa. Žen mezi nimi bylo ale pouhých 57. Tou úplně první byla před padesáti roky sovětská kosmonautka Valentina Těreškovová. Její Vostok 6 vzlétl do kosmu 16. června 1963.

Nad západním obzorem sledujte vzácné seskupení tří planet

Na konci měsíce, zejména pak mezi 24. a 28. květnem 2013, budeme moci nízko nad západním obzorem pozorovat vzácnou trojitou konjunkci planet. Vždy okolo 21:30 středoevropského letního času (tedy toho, který nyní používáme) se v uskupení fotogenického trojúhelníku ukáže Jupiter, Venuše a Merkur. Na pozorování je třeba si najít velmi dobře odkrytý severozápadní a západní obzor. Dalšího takového úkazu se znovu dočkáme až v roce 2015.

Ve čtvrtek 25. dubna spatříme částečné zatmění Měsíce

Ve čtvrtek 25. dubna 2013 v pozdních večerních hodinách nastane velmi malé částečné zatmění  Měsíce.  Náš kosmický  soused se při něm doslova jen dotkne plného zemského stínu a na několik desítek minut se bude zdát, jako by byl z levého horního kraje začouzený černým kouřem. Nedaleko potemnělého Měsíce najdeme rovněž planetu Saturn. Půjde o jediné částečné zatmění Měsíce viditelné v České republice až do září roku 2015.

Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2013

Desátý z řady úspěšných workshopů věnovaných astrofyzice vysokých energií a pozemním experimentům a pozorováním zejména robotickými dalekohledy, se uskuteční v Karlových Varech od 22. do 25. dubna 2013. IBWS (INTEGRAL/BART Workshop) je pracovní setkání odborníků především z oblasti rentgenového výzkumu vesmíru s pomocí družic pozorujících v gama a rentgenovém oboru a návazných pozemních robotických dalekohledů.

Jasná kometa PanSTARRS bude vidět za soumraku

Od poloviny března budeme moci nízko nad západním obzorem pozorovat jasnou kometu C/2011 L4 PanSTARRS. Na severní oblohu se dostane krátce po průchodu přísluním, ke kterému dojde 10. března 2013.

Událost století – pád planetky nad Ruskem. Co se přesně stalo?

V pátek 15. února 2013 došlo nad Uralem k pádu malé planetky. Jedná se o největší zaznamenaný objekt, který zasáhl Zemi od tzv. Tunguzského meteoritu v roce 1908. V noci z pátku 22. na sobotu 23. února 2013, tedy zhruba týden po události, pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR v  Ondřejově publikovali jako první a zatím jediní na světě rigorózně určenou dráhu tělesa v atmosféře Země i jeho dráhu ve Sluneční soustavě, po které přiletělo. Práce byla zveřejněna v telegramu Mezinárodní astronomické unie.

Český astronom světového významu Josip Kleczek slaví devadesátiny

Astronom, svou specializací sluneční fyzik, autor ojedinělého mnohojazyčného astronomického slovníku a také popularizátor astronomie Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc., dlouholetý vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR, se 22. února 2013 dožívá devadesáti roků. Bydlí se svojí manželkou ve středočeském Ondřejově.

Kolem Země 15. února 2013 prolétne planetka 2012 DA14

V tom čase bude blíže než Měsíc a dokonce se dostane i pod orbity geostacionárních družic. Ke srážce se Zemí ovšem zcela jistě tentokrát nedojde.

Reakce na prohlášení ministra životního prostředí Tomáše Chalupy

Pan ministr zjevně vůbec nepochopil, o co jde, co je světelné znečištění a jaké jsou jeho negativní účinky. A především nepochopil, že je ministrem životního prostředí. Je to velmi smutný příběh. Bez ohledu na to, že jeho vyjádření muselo být nutně zkratkovité a řešení není tak jednoduché a zaslouží si delší úvahu.

V pátek 1. února uplyne již celé desetiletí od zkázy raketoplánu Columbia

Je 1. února 2003 ráno místního času a v Kennedyho vesmírném centru na Floridě se spousty překvapených lidí nedočkaly přistání raketoplánu Columbia jako závěru 15denní vědecké mise na oběžné dráze. Místo toho sledovali obyvatelé Texasu nad svými domovy děsivou scenérii ohnivého rozpadu a zániku letounu při návratu do atmosféry, ke kterému došlo kvůli drobné nehodě při startu.

Startuje celosvětová kampaň pro veřejnost GLOBE at Night 2013

Na počátku roku 2013 vstoupila do svého osmého ročníku pozorovací kampaň GLOBE at Night, která se zabývá mapováním světelného znečištění po celém světě. Právě díky jejím aktivitám se světelné znečištění dostává do povědomí širší veřejnosti, která jej začala vnímat coby vážný a globální problém, jež ovlivňuje životy řady lidí i zvířat.

Geminidy mají velmi příznivé podmínky, v noci na pátek spadne přes 1000 meteorů

Každoroční meteorický roj Geminidy s maximem okolo 14. prosince má letos mimořádně příznivé podmínky. Čas maxima vychází na půl hodiny po půlnoci ze čtvrtka 13. na pátek 14. prosince 2012.

Před 40 roky lidé přestali létat na Měsíc

V pátek. 7. prosince 2012 si připomeneme 40. výročí startu americké pilotované výpravy Apollo 17, jejíž posádka se stala dosud posledními lidmi, kteří kráčeli po povrchu Měsíce. Program Apollo touto výpravou ještě neskončil, ale lety lidí na Měsíc ano. Astronauté od té doby létají jen na nízkou oběžnou dráhu kolem Země.

Mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii AXRO 2012

V Praze se již popáté, od 10. do 13. prosince 2012, uskuteční AXRO - mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií. Protože rentgenové záření neprochází zemskou atmosférou, lze ho sledovat jen z kosmických družic. Konstrukce takové družice je jedním z cílů odborníků, kteří se sjedou do Prahy.

5. října 2012 si Evropská jižní observatoř (ESO) připomene 50. výročí založení

V den výročí bude k dispozici přímý přenos z nejvýkonnějšího dalekohledu světa na Paranalu v Chile. Byly vyhlášeny dvě české soutěže, vydána informační brožura pro veřejnost a pexESO pro děti, výročí se připomíná např. ve Valašském Meziříčí, v Sedlčanech či v Českých Budějovicích.

100. výročí úmrtí první Mařenky v Prodané nevěstě - koloraturní operní pěvkyně Eleonory Gayerové z Ehrenbergu

Obec Ondřejov, Astronomický ústav AV ČR a Kruh přátel hudby v Ondřejově si 29. a 31. srpna 2012 připomenou letošní 180. výročí narození (v Modré Hůrce) a 100. výročí úmrtí (v Ondřejově) první představitelky Mařenky ve Smetanově Prodané nevěstě, paní baronky Eleonory Gayerové z Ehrenbergu. Dovolujeme si Vás pozvat do středočeského Ondřejova.

Na pozorování letošních Perseid budou dobré podmínky - nebude rušit Měsíc

Maximum meteorického roje Perseid nastane během dne 12. srpna. Nejvhodnějším obdobím pro jeho pozorování budou noci z 11. na 12. srpna a z 12. na 13. srpna.

Největší český dalekohled ponese jméno Luboše Perka

Dalekohled Astronomického ústavu AV ČR o průměru hlavního zrcadla 2 metry, který je největším dalekohledem v České republice, bude 6. srpna 2012 na observatoři v Ondřejově slavnostně pojmenován po českém astronomovi doc. Luboši Perkovi.

Riskantní mise bude na Marsu řešit otázku mimozemského života

I když pozemským hvězdářům planeta Mars v současné době kvůli rostoucí vzdálenosti od naší planety pomalu mizí v záři Slunce, již za několik dní se k Marsu obrazně řečeno upnou zraky všech vědců: v pondělí 6. srpna má na rudé planetě poměrně riskantním způsobem přistát výzkumný rover NASA a během asi dvou let své činnosti zodpovědět otázku, zda někdy mohl v tomto prostředí existovat život.

Sledujte s námi jedinečný úkaz!

Přijďte k nám sledovat přechod planety Venuše přes sluneční disk 6. června, naposledy v tomto století. Pozorování začíná v 6 hodin a končí v 7 hodin ráno. Zdarma. V případě zatažené oblohy sledujte online přenos.

Nález meteoritů Benešov – překvapivé rozuzlení velké záhady po 20 letech

V těchto dnech v souvislosti s probíhající mezinárodní konferencí Asteroids, Comets and Meteors v Japonsku (Niigata) byl zveřejněn další výjimečný výsledek týmu českých vědců z Astronomického ústavu AV ČR (dále AsÚ), kteří se zabývají výzkumem bolidů a meteoritů. Jedná se o nalezení meteoritů souvisejících s pozorovaným pádem mimořádného bolidu Benešov, který byl zaznamenán vědeckými přístroji AsÚ před více než 21 lety, dne 7. května 1991. Jedná se o první případ na světě, kdy po tak dlouhé době od pádu byly na základě nové analýzy původních záznamů nalezeny meteority odpovídající hmotnosti přesně v  předpovězené oblasti, navíc velmi zajímavého typu a složení. Podařilo se tak vyřešit dlouholetou záhadu spojenou s tímto snad nejlépe dokumentovaným bolidem všech dob spojeným s pádem meteoritů.

K Mezinárodní kosmické stanici zamíří první soukromá loď

Včera v pozdních nočních hodinách našeho času bylo manažery Mezinárodní kosmické stanice (ISS) a společnosti SpaceX (provozovatele lodi Dragon) definitivně rozhodnuto, že v sobotu 19. května 2012 se uskuteční historicky první start soukromé kosmické lodi k ISS. Start bezpilotní kosmické lodi Dragon, jak byla pojmenována, byl po několika odkladech stanoven na sobotu 19. května 2012 v 10:55 SELČ, pokud se ovšem nestane nic mimořádného.

Největší evropský sluneční dalekohled s podílem českých astronomů je dokončen

Tisková zpráva. Po deseti letech vývoje, 21. května 2012, oficiálně spatří “první světlo” největší evropský sluneční dalekohled GREGOR postavený na Kanárských ostrovech.

Jurij Gagarin nás všechny před padesáti roky pozval do vesmíru

Dnes si připomínáme 50. výročí prvního letu člověka do vesmíru. Jurij Gagarin oblétl v kosmické lodi Vostok naší planetu jednou dokola a poté přistál zpátky na zemi.

Na březnové obloze postupně spatříme všech 5 nejjasnějších planet

Na konci února a zejména pak v první polovině března budeme moci na večerní obloze spatřit neobvyklou „šňůru“ postupně všech pěti nejjasnějších planet Sluneční soustavy. Večer od západního obzoru najdeme Merkur, Venuši, Jupiter a Mars. V pozdějších hodinách, po západu Merkuru, na východním obzoru přibude Saturn.

Před 50 lety obletěl Zemi první americký astronaut

V pondělí 20. února 2012 uplyne již 50 roků od okamžiku, kdy první americký astronaut obletěl Zemi. John Glenn se po Juriji Gagarinovi (SSSR, 12. 4. 1961) a Germanu Titovovi (SSSR, 6. 8. 1961) stal teprve třetím člověkem na světě, který v kosmickém prostoru obkroužil minimálně 1x zeměkouli. Po letu dlouhém 4 hodiny a 55 minut John Glenn v kabině kosmické lodě Mercury MA6 (označované i jako Friendship - 7) úspěšně přistál po třech obletech Země ve vlnách Atlantiku nedaleko čekajícího záchranného torpédoborce USS Noa. Tím začala americká cesta, která vyvrcholila přistáním prvních lidí na Měsíci v roce 1969.

Celosvětová kampaň GLOBE at Night 2012

Na počátku roku 2012 vstoupila do svého sedmého ročníku pozorovací kampaň GLOBE at Night, která se zabývá mapováním světelného znečištění po celém světě. Právě díky jejím aktivitám se světelné znečištění dostalo do povědomí širší veřejnosti, která jej začala vnímat coby vážný a globální problém, jež ovlivňuje životy řady lidí i zvířat.

Z úplného zatmění Měsíce 10. prosince bude v ČR pozorovatelný jeho závěr

V sobotu 10. prosince 2011 v podvečer se odehraje nad severovýchodním obzorem zatmění Měsíce. Ačkoliv půjde o zatmění úplné, na většině našeho území spatříme pouze závěrečnou fázi - částečné zatmění. Měsíc bude totiž vycházet nad obzor v době, kdy zároveň začne vystupovat ze zemského stínu. Půjde o poslední úplné zatmění Měsíce do roku 2015 pozorovatelné alespoň z části z České republiky. (S ohledem na průběh zatmění velmi nízko nad obzorem nepořádáme v Ondřejově pozorování pro veřejnost. Pro informace o zatmění a jeho pozorovatelnosti si můžete volat Pavlovi Suchanovi na 737 322 815 i v sobotu v průběhu dne.)

Drakonidy v sobotu slibují mimořádnou podívanou

Běžně nenápadný meteorický roj Drakonid slibuje neobvyklou podívanou na sobotu 8. října 2011. Nejoptimističtější teoretické modely předpovídají meteorickou spršku, při které by kolem 22. hodiny večerní mohla četnost meteorů dosáhnout až deseti meteorů za minutu! Pozorování bude ovšem silně rušit Měsíc krátce před úplňkem.

Na obloze uvidíme "československou" kometu

Letos na podzim se nám naskytne výjimečná příležitost spatřit na obloze jasnější kometu nesoucí jméno československých astronomů. Ze všech komet, které se pravidelně vracejí ke Slunci a nesou jména českých astronomů, patří tato k úplně nejjasnějším. Přestože se ke Slunci vrací pravidelně, příležitost ji spatřit je vzácná a jedna z nich nastane na několik týdnů právě letos na podzim.

Datové úložiště evropského projektu družice Gaia

Společnost CQK Holding a její divize datových úložišť ve spolupráci s EMC Czech Republic, navrhla a dodala základ sekundárního datového archivu pro Evropskou kosmickou agenturu v rámci projektu družice Gaia. Datový archiv bude provozován Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově.

V pátek 8. července 2011 do vesmíru naposledy zamíří americký raketoplán

Kdo by je neznal legendární americké mnohonásobně použitelné kosmické letouny, které se do knihy historie kosmonautiky zapsaly skutečně velmi tučným písmem. V pátek 8. července na Floridě naposledy zaburácejí motory raketoplánu a 135. misí se uzavře éra těchto strojů.

Meteorit Mason Gully – další významný úlovek z Pouštní bolidové sítě v Jihozápadní Austrálii

V těchto dnech v souvislosti s blížícím se 74. výročním zasedáním Meteoritické společnosti v Londýně byl zveřejněn další výjimečný výsledek mezinárodního týmu, který se zabývá výzkumem bolidů a meteoritů v JZ Austrálii a ve kterém významnou úlohu hrají vědci z Astronomického ústavu AV ČR.

Ve středu 15. června večer nastane úplné zatmění Měsíce

Ve středu 15. června 2011 nastane v pozdních večerních hodinách úplné zatmění Měsíce. Neobvykle rudý či až nahnědlý Měsíc najdeme nevysoko nad jihovýchodním obzorem. Fáze úplného zatmění potrvá přes hodinu a 40 minut, což činí z tohoto měsíčního zatmění jedno z nejdelších v tomto století.

Do kosmu s Krtkem - novinky

Tisková zpráva Amerického centra Velvyslanectví USA v Praze, České kosmické kanceláře a Astronomického ústavu AV ČR.

Start raketoplánu Endeavour 29. dubna - pozvána byla i česká delegace

Start mise STS-134 raketoplánu Endeavour je plánován a dnes byl NASA definitivně odsouhlasen na 29. dubna v 15:47 hod EDT (21:47 našeho času). Přímý přenos startu bude pro české diváky zprostředkován na serveru České astronomické společnosti www.astro.cz.

Gagarin - tiskové prohlášení

21. března 2011 začne astronomické jaro

V pondělí 21. března 2011 krátce po půlnoci - v 00 h 20 min SEČ (středoevropský čas, tedy ten, který právě používáme) vstupuje Slunce do znamení Berana. Nastává jarní rovnodennost. Začíná astronomické jaro, které potrvá až do letního slunovratu, který nastane 21. června.

Před 25 lety zemřelo v raketoplánu Challenger 7 astronautů

"OK, jedeme na plný výkon!" – to byla poslední zachycená slova velitele raketoplánu Challenger Francise „Dicka“ Scobeeho. V následujícím okamžiku prorazil utržený pomocný motor hlavní nádrž raketoplánu a na obloze nad Kennedyho kosmickým střediskem se rozpoutalo ohnivé peklo…

Částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011

V úterý 4. ledna 2011 v dopoledních hodinách před zraky miliónů Evropanů Měsíc částečně zakryje sluneční kotouč. Půjde o  největší částečné zatmění v  České republice po 8 letech a nejvýraznější svého druhu až do roku 2026.

Zatmění Měsíce 21. prosince 2010

Na sklonku noci z pondělí 20. na úterý 21. prosince 2010 budeme moci spatřit kratičkou část zatmění Měsíce. 21. prosince nastane po více jak dvou a  půl letech úplné zatmění Měsíce, z něhož ovšem nad naším územím proběhne pouze počátek částečné fáze, protože krátce po začátku zatmění Měsíc zapadne pod obzor

Meteory z roje Geminidy spatříme především 14. prosince ráno

Meteorickému roji Geminidy, jehož nejvyšší aktivita přichází každoročně kolem 14. prosince, i letos nahrávají poměrně příznivé pozorovací podmínky. Maximum roje je předpovězeno na 14. prosince v poledne, takže v průběhu noci ze 13. na 14. prosince bude aktivita narůstat.

AXRO 2010

V Praze se koná mezinárodní setkání odborníků na rentgenovou optiku v astronomii - AXRO 2010. Právě letos uběhlo 40 let od výroby prvního českého rentgenového objektivu.

Park tmavej oblohy Poloniny - slavnostní vyhlášení 3. prosince 2010

V pátek 3. prosince 2010 bude ve městě Snina poblíž slovensko - polsko - ukrajinské hranice zástupci šesti institucí vyhlášen Park tmavej oblohy Poloniny. Partnerem tohoto vyhlášení je Jizerská oblast tmavé oblohy.

Kometa 103P/Hartley proletí v těsné blízkosti Země

Na konci října nás čeká velmi blízký průlet periodické komety 103P/Hartley, který bude zároveň zblízka zkoumat vesmírná sonda Deep Impact vyslaná NASA. Kometa Hartley bude při tomto průletu velmi příznivě položená pro pozorování na noční obloze. Viditelná bude většinu noci vysoko nad obzorem.

Některé planetky se rozpadají

Důkazy o tom získal mezinárodní tým astronomů vedený dr. Petrem Pravcem z Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. Objev byl zveřejněn v nejnovějším vydání prestižního vědeckého časopisu Nature.

Meteorický roj Perseidy slibuje pěknou podívanou, nebude rušit Měsíc

Noc ze 12. na 13. srpna slibuje v případě jasného počasí každoroční astronomickou podívanou v podobě maxima meteorického roje Perseid. Tento rok jsou podmínky ke sledování roje nakloněny, neboť neruší Měsíc, který by jinak přezářil oblohu a znemožnil spatřit slabší meteory. Navíc i načasování samotného maxima, během něhož by pro naši zeměpisnou šířku mělo spadnout přes 75 meteorů v hodině, je velmi příznivé.

400 let od objevu Saturnových prstenců

Na nočním nebi existuje nepřeberné množství objektů, jež jsou vhodné i pro malý dalekohled. Pouze u některých z nich však zažijeme pocit naprostého úžasu. Mezi takové vděčné cíle bezesporu patří povrch Měsíce, planeta Jupiter se svými měsíčky nebo prstencem opásaná planeta Saturn.

Světová noc ochrany noční oblohy 20. dubna

Tma začíná být ohroženým druhem. V některých místech naší Země se noc vytrácí velmi nápadně, někde velmi nenápadně, zato vytrvale a někde stále ještě najdeme místa s přirozenou tmou neovlivněnou umělým osvětlováním lidí. Míst, kde ale dnes už není možné pozorovat noční oblohu v její plné kráse, rapidně přibývá. Může za to světelné znečištění. Chceme ztratit krásu vesmíru, která je součástí lidské civilizace od jejího počátku?

Večerní nebe nabídne v první polovině dubna 4 planety

Konec března a začátek dubna bude ve znamení poměrně mimořádné příležitosti ke spatření hned čtyř planet Sluneční soustavy viditelných pouhýma očima - Merkuru, Venuše, Marsu a Saturnu.

V Ondřejově o víkendu skončil sjezd České astronomické společnosti

V neděli 28. března 2010 skončil na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově dvoudenní 18. sjezd České astronomické společnosti. Novým předsedou byl zvolen Ing. Jan Vondrák, DrSc, vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR.

Evropská kosmická agentura ESA realizuje technologické mise PROBA

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR z 2. února 2010 k misím PROBA 2 a PROBA 3

Planeta Mars je nyní pozorovatelná po celou noc

V pátek 29. ledna 2010 nastává tzv. opozice Marsu se Sluncem a planeta je tak pozorovatelná celou noc. Najdeme ji očima jako výraznou "hvězdu" mezi souhvězdími Raka a Lva a pohled do dalekohledu v době kolem opozice prozradí více než jindy.

Silvestrovské zatmění Měsíce

Konec Mezinárodního roku astronomie 2009 bude skutečně symbolický. A postará se o něj sama příroda. Ve čtvrtek 31. prosince totiž dojde k částečnému zatmění Měsíce. Úkaz bude z území České republiky pozorovatelný v celém průběhu a ve 20 hodin 23 minut, kdy nastane jeho maximální fáze, bude Měsíc vypadat, jakoby jej někdo z pravého dolního okraje začadil černým kouřem.

Kopalova přednáška 2009

Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2009 Doc. RNDr. Vladimíru Karasovi, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR za nedávné významné výsledky v relativistické astrofyzice zejména při studiu okolí černých děr a zdařilou konfrontaci těchto teoreických údajů s pozorováním rentgenových dvojhvězd a aktivních jader galaxií.

Evropská jižní observatoř a její nové ALMA centrum v Ondřejově

Evropská organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli (Evropská jižní observatoř, ESO) schválila vznik jednoho z evropských center projektu nejvýkonnějšího rádiového interferometru světa ALMA v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově.

Před otevřenou hvězdokupou Jesličky přejde planeta Mars

Na přelomu října a listopadu se na obloze odehraje poměrně zajímavé a do jisté míry i mimořádné nebeské divadlo. Planeta Mars bude přecházet před otevřenou hvězdokupou M44 v souhvězdí Raka.

Světový kosmický týden 2009 v České republice

V letošním roce si světová kosmonautika připomenula 40. výročí přistání prvních lidí na Měsíci. I v České republice měly tyto oslavy náležitou odezvu. Možná podobně výrazně byl veřejnosti představen i americký astronaut Andrew Feustel, který při svém letošním letu k Hubbleovu kosmickému dalekohledu s sebou do vesmíru vzal básnickou sbírku Jana Nerudy "Písně kosmické" - a v srpnu je potom přivezl do České republiky.

Unikátní meteorit s rodokmenem z australské pouště

Tiskové prohlášení Astronomického ústavu Akademie věd ČR

Vědci budou v Brně zkoumat život hvězd ve dvojhvězdách

O životě hvězd vázaných ve dvojhvězdách bude diskutovat na 150 odborníků ze 30 zemí na mezinárodní konferenci v Brně. Konference „Dvojhvězdy jako klíč k pochopení vesmíru“ se koná v rámci Mezinárodního roku astronomie a oslav 90. výročí založení Masarykovy univerzity ve dnech 8. - 12. června 2009 v prostorách její Přírodovědecké fakulty.

Písně kosmické Jana Nerudy poletí k Hubbleovu kosmickému dalekohledu

Americký astronaut Andrew Feustel nabídl Astronomickému ústavu AV ČR, že při misi raketoplánu STS 125 určené k poslední servisní opravě Hubbleova kosmického dalekohledu, vezme do svého osobního balíčku na palubu raketoplánu předmět, který ústav vybere. Vedl ho k tomu vztah k České republice, protože má blízké příbuzné v Brně.

50 let od pádu Příbramských meteoritů

20. dubna 2009 - Světová noc ochrany noční oblohy

Tma začíná být ohroženým druhem. V některých místech naší Země se noc vytrácí velmi nápadně, někde velmi nenápadně, zato vytrvale a někde stále ještě najdeme místa s přirozenou tmou neovlivněnou umělým osvětlováním lidí. Míst, kde ale dnes už není možné pozorovat noční oblohu v její plné kráse, rapidně přibývá. Může za to světelné znečištění. Chceme ztratit krásu vesmíru, která je součástí lidské civilizace od jejího počátku?

Globe at Night - mapujte světelné znečištění nad svým bydlištěm, celosvětový projekt proběhne od 16. do 28. března 2009

Světelné znečištění jako důsledek nehospodárného nakládání se světlem ruší přirozenou noční tmu a biorytmy všech živých organismů (včetně člověka), které tmu potřebují k efektivnímu spánku nebo naopak k nočnímu životu. Osvětluje oblohu na desítky kilometrů daleko a je tudíž svízelným problémem i pro všechny profesionální i laické pozorovatele noční oblohy. Zdaleka však netrápí jenom astronomy.

Družice Kepler se vydává do vesmíru hledat obyvatelné planety

Jsme ve vesmíru sami? Stejnou nebo podobnou otázku si alespoň jednou položil snad každý. Lidstvo se v těchto dnech chystá udělat doposud největší krok k zodpovězení této otázky. Na floridském Mysu Canaveral je ke startu připraven kosmický dalekohled Kepler. Hrdě nesoucí jméno hvězdáře, jenž počátkem 17. století působil v Praze, se má v sobotu 7. března vydat dalekohled NASA do vesmíru. Jeho cílem je najít planety, na kterých by se mohl nacházet život.

Blíží se kometa C/2007 N3 Lulin

Na noční obloze máme po nějaké době opět možnost snadno pozorovat kometu. Nejde o žádnou mimořádně jasnou vlasatici, nicméně na konci února ji za dobrých podmínek budeme moci spatřit i pouhýma očima. Tehdy bude toto těleso označené jako C/2007 N3 Lulin procházet nejblíže k Zemi a díky dobré poloze na obloze bude pozorovatelné celou noc. Nejlepší podmínky ke sledování komety se naskytnou přibližně mezi 20. únorem a 1. březnem tohoto roku.

Mezinárodní rok astronomie 2009 zahajuje pozorováním Slunce na Nový rok!

Tato novoroční globální akce se koná z iniciativy Centra pro astrofyziku při univerzitě v Portu. Česká republika se k zahájení připojuje a s ohledem na silvestrovské oslavy ji Český organizační výbor Mezinárodního roku astronomie s nadsázkou nazval Astronomie pro abstinenty.

Mezinárodní setkání odborníků na rentgenovou optiku v astronomii

Kosmické agentury Evropy, USA a Japonska se spojily v novém velkém společném projektu IXO – International X-ray Observatory, projektu obřího kosmického rentgenového dalekohledu, který výrazně posune naše poznání vesmíru. Špičkoví odborníci 7 zemí se sejdou v Praze a budou diskutovat o nových technologiích pro tento projekt i o české účasti v něm.

1. prosince Měsíc zakryje Venuši

V pondělí 1. prosince 2008 večer spatříme na 4 roky poslední zákryt planety Měsícem. Bude-li počasí přát, půjde o skutečně pěknou podívanou. Měsíc ve fázi úzkého srpku po 17. hodině zakryje Venuši, v té době po Měsíci druhý nejjasnější objekt na obloze.

Evropská astronomie dnes představila výhled na 20 let

Astronomie prožívá svůj zlatý věk plný důležitých objevů. Evropa je v tomto výzkumu na čelním místě díky padesátileté spolupráci. Aby tomu tak bylo i v příštích dvaceti letech, musí si Evropa ujasnit své priority a pečlivě koordinovat své finanční a lidské zdroje.

Česká astronomická společnost udělila Nušlovu cenu 2008

Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2008 Dr. Ivana Hubeného z National Optical Astronomy Observatory a Arizonské univerzity (Tucson, Arizona, USA). Slavnostní předání ceny proběhne v rámci Týdne vědy a techniky Akademie věd ČR v budově Akademie věd v Praze 7. 11. 2008 v 17:00.

Pohled do živého srdce galaxie M 31

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2008 obdržel snímek „Pohled do živého srdce galaxie M 31“ pořízený Kamilem Hornochem, Peterem Kušnirákem a Pavlem Cagašem. První dva autoři jsou našimi zaměstnanci.

Čeští vědci se podíleli na objevu vesmírného objektu nového typu

V posledním čísle prestižního časopisu Nature vyšel článek mezinárodního týmu vědců, mezi kterými jsou také čtyři čeští vědci: Mgr. Martin Jelínek a Mgr. Petr Kubánek z Andaluského astronomického ústavu v Granadě (IAA CSIC, Španělsko), Ing. Stanislav Vítek z Elektrotechnické fakulty ČVUT a Doc. RNDr. René Hudec, CSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i. Článek popisuje nečekaný objev jasných optických záblesků vesmírného původu, souvisejících pravděpodobně s eruptivní aktivitou mladé neutronové hvězdy – magnetaru v naší Galaxii.

Nastane částečné zatmění Měsíce

Letošní rok bohatý na zatmění završí úkaz, jehož podmínky jsou od nás velmi příznivé. Půjde o zatmění Měsíce v noci ze 16. na 17. srpna. Ze dvou letošních měsíčních zatmění bude toto jen částečné, avšak během maximální fáze zemský stín „pohltí“ téměř 81 % průměru měsíčního kotouče.

100 let od pádu Tunguského meteoru

Připomínáme si 100. výročí pádu vesmírného tělesa do centrální Sibiře u řeky Podkamenaja Tunguska. Došlo k tomu po 7. hodině ranní tamního času 30. června roku 1908. Úkaz vyvolal řadu spekulací, vědecký svět se shoduje na pádu planetky nebo komety. Dodnes nebyl nalezen ani jediný kus meteoritu a pravděpodobně ani kráter.

21. června nastane letní slunovrat

21. června 2008 začne astronomické léto. Jeho přesný začátek můžeme oslavit krátce po půlnoci, v 1 hodinu 59 minut 23 sekund letního času. V tomto okamžiku totiž dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci.

Kosmická sonda Phoenix přistane na Marsu

Poodkrýt tajemnou geologickou historii Marsu má americká sonda Phoenix (Fénix), která přistane na povrchu rudé planety v noci z neděle 25. na pondělí 26. května našeho času. Cílem sondy v hodnotě 420 milionů amerických dolarů je severní oblast planety Mars. Sonda je vybavena sedmi vědeckými přístroji, které budou zkoumat marťanskou půdu a provádět meteorologická měření. Očekává se, že Phoenix vydrží na Marsu pracovat po dobu asi třech měsíců.

200 let od pádu stonařovských meteoritů

Letos si připomínáme 200. výročí od hromadného pádu meteoritů v okolí Stonařova na Jihlavsku. Tato událost se odehrála krátce před 6. hodinou ranní 22. května roku 1808. Meteoritický spad v okolí Stonařova nastal pouhých 5 let poté, co byla vědeckou obcí přijata teorie o možnosti existence meteoritů, tedy kamenů spadlých z vesmíru.

Planeta Mars projde před hvězdokupou Jesličky

Planeta Mars se koncem května „ocitne“ v otevřené hvězdokupě v souhvězdí Raka – M44. Tato krásná (a za dobrých podmínek i okem pozorovatelná) otevřená hvězdokupa je ve značné míře známá spíše jako „Jesličky“ nebo také „Včelí roj“. Pokud bude počasí přát, připraví nám Mars s Jesličkami v období od 21. května do 25. května zajímavý úkaz. Během těchto dnů planeta přejde přes hvězdokupu, což ocení nejen astrofotografové, ale i široká veřejnost se zájmem o pozorování noční oblohy. Na obloze se nám totiž na ty tři dny bude zdát, jakoby v kupě přibyla hvězda navíc.

Gama záblesk zachycen novým robotickým dalekohledem v Ondřejově

Robotickému dalekohledu D50, který je ve zkušebním provozu na Astronomickém ústavu AV ČR, v .v. i. v Ondřejově, se podařilo poslední dubnovou noc napozorovat optický dosvit gama záblesku označeného GRB080430. Předběžné výsledky pozorování byly publikovány týmem skupiny Astrofyziky vysokých energií Stelárního oddělení ústavu v mezinárodním GCN cirkuláři číslo 7651. Podrobná vědecká analýza získaných dat právě probíhá, získané výsledky budou publikovány ve vědeckém recenzovaném časopise.

Před 40 lety zahynul první kosmonaut světa Jurij Gagarin.

Ve čtvrtek 27. března uplyne již 40 let od tragické smrti prvního kosmonauta světa Jurije Gagarina. Během zkušebního letu se jeho letoun MiG-15UTI z dosud nepříliš objasněných příčin zřítil a Jurij Gagarin, který se jako první člověk světa podíval 12. dubna 1961 do kosmu, zahynul. Spolu s ním zemřel v troskách cvičného stroje i jeho instruktor Vladimír Serjogin.

Jaro, velikonoce a letní čas

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 111 z 18. března 2008 na témata: 20. BŘEZNA 2008 ZAČÍNÁ ASTRONOMICKÉ JARO, LETOŠNÍ VELIKONOCE V BRZKÉM TERMÍNU a UŽ BRZY OPĚT LETNÍ ČAS.