Archiv zpráv
Chybí nám tma? Je umělé světlo špatné nebo bez něj nemůžeme existovat? / Podcast V dobrém světle #19
Máme dostatek potřebné tmy? Nejen o tmě a její potřebě pro astronomická pozorování, ale také pro živé organismy, ale i o tom, že znečišťujeme i vesmír, si povídal tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR a předseda Odborné skupiny pro světelné znečištění České astronomické společnosti Pavel Suchan se světelnými techniky v podcastu Evy Poláčkové.
Písně kosmické v novém vydání aneb vědecká poezie hýřící astronomickými pojmy i teoriemi a originálními ilustracemi
Že jsou Písně kosmické svázány s ondřejovskou hvězdárnou skrze jejich autora Jana Nerudu, to jistě leckdo ví. Ještě zajímavější je fakt, že v Nerudových verších není ani z dnešního pohledu žádná chyba astronomického charakteru. Velmi poutavě právě o tom vypráví ve svých přednáškách Dr. Jiří Grygar. A právě v novém vydání astronom a astrofyzik Jiří Grygar některé z písní rozebírá a vysvětluje po odborné stránce.
Podcast o světle a tmě, o astronomii a proč jí světlo vadí
Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR v zajímavé diskusi s odborníky na efektivní osvětlování. Ubližuje přemíra světla naší civilizace člověku, zvířatům i rostlinám? Co je definicí zbytečného světla, světelného smogu a jak tuto situaci správně řešit? Máme umělé světlo minimalizovat nebo by to přineslo ještě více problémů? První díl diskuse "Astronom vs Světlaři" moderuje Eva Poláčková. Diskutují, Pavel Suchan, Milan Plíhal a Roman Závodský.
Vyšla kniha Ondřejovská kronika 1911-1929
Tato kniha je vydána na základě rukopisu poskytnutého potomky J. Friče a fotografického archivu J. Friče poskytnutého Astronomickým ústavem AV ČR a uložených v archivu na hvězdárně v Ondřejově. Jedná se o každoroční rukopisný souhrn událostí v rodině Fričů, na observatoři v Ondřejově a souvisejících událostí sepsaných Ančou Fričovou, dcerou Josefa Friče, vždy ke konci příslušného roku. Text je uveden v autentické podobě bez větších oprav a pouze s nezbytnými korekturami.
Je na Marsu ropa? Byl zde život?
Po opakovaných aplikacích gravitačních aspektů (deskriptorů, derivátů) gravitačního pole na nejrůznější struktury na Zemi i na Měsíci přichází tým českých vědců poprvé na světě s jejich použitím pro Mars. Až neuvěřitelnou aplikací je test možného výskytu uhlovodíků (populárně chápaných především jako „ropa“) zejména v nížinách hypotetického severního paleo-oceánu Marsu. Článek publikovaný v časopise IJA má světové prvenství ve způsobu, jakým se vyslovuje k tolik diskutovanému tématu o možném životu na Marsu.
Noc vědců 6. října 2023
Na pátek 6. října jsme pro vás v rámci Evropské noci vědců připravili společný program v Ondřejově na hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR a na Geodetické observatoři Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického. Vstup zdarma. Registrace není třeba, pracovišť je více a kapacita je velká.
Povedený cyklus Československý vesmír
České televizi se podařilo vytvořit vynikající seriál mapující české a slovenské stopy v astronomii a kosmonautice. Tohle by si zájemci o vesmír opravdu neměli nechat ujít. Třetí díl seriálu půjde 5. října ve 22 hodin na ČT2, čtvrtky a tento čas jsou rytmem tohoto seriálu.
V Praze proběhl mezinárodní XShootU workshop
Od 25. do 27. září 2023 se v pražské Vile Lanna konal mezinárodní XShootU workshop, kterého se zúčastnilo 45 účastníků z celého světa. XShootU je otevřená spolupráce astrofyziků zabývajících se různými vědeckými aspekty vyplývajícími z programu ULLYSES a odpovídajících dat XSHOOTER o hmotných hvězdách.
Na čem pracujeme: Nejasnosti kolem vývojového stavu modrých nadobrů
Pozdní vývojové fáze hmotných hvězd obestírá celá řada nevyřešených nejasností. Pozorování těchto hvězd často nesouzní s teoretickými modely, což komplikuje stanovení jejich parametrů a pozice na vývojovém diagramu. Julieta Sánchez Arias se v představované práci, která je první z řady publikací na toto téma, zabývala zevrubnou analýzou třech nadobřích hvězd.
Rozhovor s Petrem Pravcem o misi DART
Americká sonda DART narazila loni v září do planetky Dimorphos. Šlo o test planetární obrany pro případ, že by podobný asteroid mířil k Zemi. „Zjistili jsme, že náraz byl účinnější, než se odhadovalo. Sonda změnila dráhu tělesa výrazně,“ vysvětlil pro Radiožurnál Dr. Petr Pravec, vedoucí skupiny asteroidů v Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.
Prima ZOOM odvysílala dva filmy spojené s naším tématem
Oba filmy nyní najdete v archivu Prima ZOOM. Baron Kraus - část rozhovorů o tomto velikánu počátků mnohého u nás se natáčela v knihovně na ondřejovské hvězdárně. A také film Zloděj spánku - o světelném znečištění i osobní světelné hygieně. Oba filmy doporučujeme.
Vyhlašujeme grantovou podporu na propagaci ESO
ESO neboli Evropská jižní observatoř, je ve světové astronomii skutečným esem. Provozuje nejvýkonnější soustavu dalekohledů na světě a staví budoucí největší dalekohled na Zemi. Česká republika je členským státem od roku 2007. V každé členské zemi Evropské jižní observatoře je určen zástupce pro propagaci a popularizaci ESO. V České republice pracuje dokonce tým několika lidí pod vedením Anežky Kabátové z Astronomického ústavu AV ČR. A právě odsud přichází nabídka finanční podpory.
Na čem pracujeme: Proměnné hvězdy v otevřené hvězdokupě NGC 6791
Družicové fotometrické kombajny jsou dnes velmi úspěšnými přístroji pracujícími téměř automaticky, schopnými charakterizovat celou řadu hvězd současně s vysokým časovým rozlišením. Práce, na níž se podílel i Péter Németh ze Stelárního oddělení ASU, se zabývala charakterizací proměnných hvězd v neobvyklé otevřené hvězdokupě.
Bolid 10. září 2023
V neděli 10. září večer a následující den jsme na náš formulář hlášení bolidů dostali 20 hlášení o pozorování jasného meteoru. Tou dobou bylo na celém našem území jasno, stejně jako nad většinou střední Evropy a tak tento bolid vidělo hodně náhodných svědků, z nichž někteří nám svá pozorování popsali.
Končí třetí nejdelší vesmírná expedice v historii kosmonautiky
V okamžiku, kdy ve středu 27. září 2023 dosedne kosmická loď Sojuz MS-23 v kazašské stepi, skončí pro tříčlennou rusko-americkou posádku v kabině více než roční kosmický let. Velitel Sergej Prokopjev z Ruska a jeho kolega Dmitrij Petělin, spolu s americkým astronautem Frankem Rubiem se v tu chvíli zařadí na třetí místo historických světových tabulek v délce jednoho kosmického letu.
Workshop observačních technik 2023
Workshop observačních technik 2023 se konal v období od 20.8. do 1.9.2023 na hvězdárně v Ondřejově. Účastníky školy byli studenti ze tří univerzit: Univerzity v Postupimi v Německu, Univerzity Karlovy v Praze a Masarykovy univerzity v Brně. Letošní ročník byl už třetí v řadě a je krásným a doslova vzorovým příkladem, jak se má vědecká instituce starat o budoucí vědce. Dík za to patří Stelárnímu oddělení.
Turistický pochod "Po stopách kocoura Mikeše" půjde jako vždy přes hvězdárnu
V sobotu 16. září 2023 proběhne jubilejní 20. ročník pochodu "Po stopách kocoura Mikeše". Na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově bude jedno z kontrolních stanovišť pochodu. Pro pochodníky i návštěvníky budou v tento den prohlídky hvězdárny zdarma.
Patrně nejslavnější česká fotografie vesmíru slaví 100 let
Před 100 lety v noci z 12. na 13. září 1923 exponoval Josef Klepešta na skleněnou desku 8palcovým astrografem hvězdárny v Ondřejově Velkou mlhovinu v Andromedě. Ve 22:55 záznam zkazil prolétající bolid, čímž ale vznikla patrně nejslavnější astrofotografie českého původu, která obletěla celý svět.
Na čem pracujeme: Dynamika cirkumbinární látky kolem podivné hvězdy Z CMa
Některé hvězdy jsou skutečně zvláštní a ještě raritnější je, pokud dvě neobvyklé hvězdy tvoří gravitací spjatý pár. Mezi takové patří proměnná hvězda Z Canis Majoris, která byla předmětem výzkumu vedeného Tiinou Liimets ze Stelárního oddělení ASU.
V Českém Krumlově mimo jiné také o novém rentgenovém zdroji na obloze
V posledním srpnovém týdnu proběhla v Českém Krumlově mezinárodní konference o rentgenové polarizaci záření pocházející z oblasti silných gravitačních polí, tedy z okolí černých děr a neutronových hvězd. Na konferenci se diskutovalo o pozorováních získaných pomocí rentgenové družice IXPE (Imagin X-ray Polarimetry Explorer) za první rok a půl měření, do kterých se významně zapojili i čeští astronomové.