Obsah:
Informace z vedeni ustavu
Cena ucene spolecnosti pro RNDr. Jiriho Borovicku, CSc.
J.Palous
Ziskany kopie dvou vyznamnych historickych dokumentu hvezdarny
M.Kopecky
Ze seminaru AsU
zpet na zakladni stranku ; nasledujici cislo ; predchazejici cislo
Zde muzete stahnout pomoci ftp toto cislo ve formatu PostScript obsahujicim uplne ceske znaky.
Volba predsedy VR AV. Dr. Petr Harmanec byl v dubnu zvolen predsedou vedecke rady Akademie ved CR. Zaroven se tim automaticky stal clenem predsednictva akademicke rady AV CR. Gratulujeme a prejeme mnoho uspechu.
Smlouva s MFF UK. Byla uzavrena nova smlouva o spolupraci mezi Astronomickym ustavem AV CR a Astronomickym ustavem Matematicko-fyzikalni fakulty UK, na pet let, tj. 1997-2002.
Vyhlaska o zahranicnich cestach. Nedavno vydana vyhlaska reditele c. 44 o zahranicnich cestach byla novelizovana. Zmena se tyka toho, ze v pripade poskytnuti stravneho zahranicni stranou neni nezbytne dolozit poskytnutou castku. Na navrhovem liste se bude vyslovne uvadet, zda zvouci strana hradi stravne. Dalsi zmenou je, ze pri pouziti sluzebniho vozidla na zahranicni cestu se bude benzin hradit z prostredku vysilajiciho oddeleni nebo grantu. Uctovan bude podle poctu ujetych kilometru, normovane spotreby a uredni ceny benzinu dane vyhlaskou. U domacich cest bude benzin nadale hrazen ustavem (THS).
Referentska vozidla. Situace v pridelovani sluzebnich vozidel je obtizna. Pro zlepseni je treba, aby cesty na nakupy, opravy a celnici byly vyrizovany prostrednictvim provozniho oddeleni (p. J. Holy). Referentska vozidla by se mela pouzivat pouze na prednasky, seminare, prepravu zahranicnich hosti a na sluzebni cesty do zahranici.
Upravy parku. Dobrovolna brigada v arealu ustavu se setkala s dobrym ohlasem a byly ziskany podnety pro udrzbu a upravy parku. Dalsi navrhy na zlepseni vzhledu hvezdarny shromazduje do 15. 7. pi D. Pivova. Postupne probiha vyklizeni a odstranovani vybranych maringotek.
Opravy. V poslednich tydnech byla opravena strecha kotelny, dokoncena paterni opticka sit a pojitka, uzavreno vyberove rizeni na zabezpecovaci zarizeni do budovy radioastronomie a slunecni budovy a upraven byt po Dr. Heinzelovi. Nektere na letosek planovane opravy vsak musely byt zruseny v dusledku skrtu v rozpoctu. Nejbolestivejsi je odlozeni rekonstrukce domu u Kroupu na pristi rok, pricemz i to zavisi na uspechu zadosti o podporu u Ministerstva pro mistni rozvoj.
Provadeni. Vikendoveho provadeni navstevniku po ondrejovske hvezdarne se letos ujali M. Klvana, P. Koten, S. Ehlerova, sourozenci P. a O. Kotrcovi a studenti astronomie A. Budovicova a M. Broz. Se vsemi byla uzavrena dohoda o pracovni cinnosti. Provadi se kazdou sobotu a nedeli do konce zari, 5x denne.
Navrh znamky ke 100. vyroci ondrejovske hvezdarny je jiz hotov, musi vsak jeste projit schvalovacim rizenim Ceske posty.
Pronajem pozemku. Astronomicky ustav nabizi svym zamestnancum pronajem dvou pozemku v obci Ondrejov (u Kroupu a na Horce vedle pozemku dr. Valnicka). V soucasne dobe neni mozne pozemky prodat, nicmene najemce by mel mit prednostni pravo koupe, az to mozne bude. Zajemci o najem musi predlozit svuj zamer vyuziti pozemku.
Po delsim usili se podarilo ziskat kopie dvou dokumentu, ktere v historii hvezdarny v Ondrejove hraji klicovou roli, avsak v materialech ustavu zatim neexistovaly. Jedna se o tyto dokumenty, ktere zde pro zajimavost otiskujeme:
Kopie opisu kupni smlouvy byla ziskana z Pozemkovych knih v Koline.
Kopii tohoto dopisu jsme ziskali z Archivu University Karlovy.
Vlastni venovaci smlouva mezi Dr. J. J. Fricem a ceskoslovenskym statem, zastoupenym ministerstvem skolstvi a narodni osvety, byla vsak podepsana az 22. kvetna 1933.
Journees 1997 Systemes de reference spatio-temporels: Prvni predbezna informace byla zverejnena jiz na minulem seminari odd. DA (listopad 1996). Symposium se bude konat ve spolupraci s Observatoire de Paris a Astronomickym ustavem MFF UK ve dnech 22.-24. zari 1997 v kinosale prazskeho Planetaria, ktery nam byl laskavosti reditele HaP v Praze dr. O. Hlada prisliben bezplatne. Podtitul symposia bude Reference systems and frames in the space era: present and future astrometric programmes a na prvni oznameni, rozeslane e-mailem v prosinci 1996, se predbezne ozvalo pres osmdesat zajemcu. Pocatkem brezna byl zajemcum rozeslan prvni cirkular, definitivni prihlasky ocekavame do 3. kvetna 1997.
Personalni zmeny od minuleho seminare oddeleni: Ing. C. Ron, CSc. nastupuje 15.4.97 na jednorocni staz na Lohrmannovu observator Technicke Univerzity v Drazdanech, na zaklade pozvani jejiho noveho reditele, Prof. M. Soffela. Bude se tam zabyvat zejmena analyzou pozorovani VLBI pro urcovani parametru orientace Zeme. V pripade potreby z nasi strany je s Prof. Soffelem dohodnuta moznost kratkodobeho preruseni staze.
Mgr. B. Jungwiert odejel na dalsi pulrocni studijni pobyt v Observatoire de Paris, ktery bude zakoncen obhajobou doktorske prace pred cesko-francouzskou komisi, pravdepodobne v rijnu 1997. Po obhajobe se hodla uchazet o stale misto v AsU.
Plots of rotation speed against galactocentric distance (rotation curves) have for twenty years been considered the best evidence for the existence of dark matter in galaxies. Recently, rotation curve studies have been revealed scaling relationships in galaxy properties which may help discriminate between galaxy formation scenarios, and which may detemine key morphological and dynamical properties.
How galactic rotation curves are obtained will be reviewed, and some new refinements of the technique will be discussed. A set of new results obtained with the Australia Telescope Compact Array will be presented.
Vetsina pracovniku oddeleni se zucastnila spolecneho slovensko-ceskeho seminare o meziplanetarni hmote v dubnu v Modre. J. Borovicka se v unoru ucastnil mezinarodni expedice na vyzkum velkeho bolidu z 22. 11. 1996 v Hondurasu. Akce byla financovana Sandia Nat. Laboratories, USA. V ramci programu fotometrie planetek byla objevena dalsi dvojita planetka. Mezitim prvni planetka objevena P. Pravcem v Ondrejove byla pojmenovana 7204 Ondrejov. Ve spolupraci se slunecnim oddelenim bylo zorganizovano a vypsano vyberove rizeni na opravu ustavniho dvousouradnicoveho mikrofotometru.
Krome standardnich ozven nevykazujicich zmenu vzdalenosti, se muzeme na vzdalenostne casovych zaznamech setkat s t. zv. celnimi ozvenami, kdy dochazi k odrazu radiovych vln od mista na stope, odpovidajicimu okamzite poloze meteoroidu. Tento typ ozven je charakteristicky velkou zmenou vzdalenosti behem doby radove jedne sekundy. Na vzdalenostne casovem zaznamu se projevi hyperbolou. Protoze vznika projekci pohybu meteoroidu, je mozne promerenim zminene hyperboly ziskat funkcni zavislost vzdalenosti ozveny na case. Predpokladame-li typ pohybu meteoroidu (napr. rovnomerny nebo se zmenou rychlosti), je pak mozne metodou nejmensich ctvercu v principu urcit rychlost meteoroidu, zmenu rychlosti, vzdalenost bodu drahy pozorovateli nejblizsiho a cas, kdy meteoroid timto bodem prosel.
Velkym vyskytem celnich ozven jsou charakteristicke roje s vysokymi rychlostmi, jako napr. Perseidy. Ke studiu celnich ozven byly vyuzity zaznamy z kanadskych pozorovani Perseid 2 MW radarem ve Springhillu z let 1957-1982. Z 1945 celnich ozven pozorovanych v dobe maximalni cinnosti tohoto roje bylo vybrano 131 pripadu, u nichz bylo mozno ocekavat dobry vysledek urceni zejmena rychlosti. Z nich bylo vybrano 107 pripadu, u nichz standardni odchylky v zadnem parametru, za predpokladu konstantni rychlosti, nepresahly 10% .
V histogramu rychlosti, do nejz bylo zahrnuto 95 ozven, bylo zjisteno maximum v intervalu 55 az 58 km/s. Dalsi 4 ozveny odpovidaly rychlostem do 40 km/s a naopak 8 ech bylo vytvoreno meteoroidy s rychlostmi presahujicimi 79 km/s. Tedy vice nez 10% meteoru ze 107 melo rychlost vyrazne se lisici od predpokladane rychlosti kolem 60 km/s, prijimane pro cleny roje Perseid. Toto zjisteni vedlo ke snaze vzit pri popisu pohybu meteoroidu v atmosfere v uvahu take zmenu rychlosti a tim vysvetlit zejmena nizsi pozorovane rychlosti nekterych ech. Ze zminenych 107 pripadu z prvniho kroku (konstantni rychlost) 35 ve druhem kroku (uvazena zmena rychlosti) nekonvergovalo. Ze zbylych pouze 3 pripady odpovidaly pohybu meteoroidu s deceleraci, pricemz standardni odchylky vystupnich parametru vysly mensi nez 10%, 13 pripadu vykazalo rovnez deceleraci, ale standardni odchylka nektereho z vystupnich parametru presahla 10% . U 28 pripadu vyslo, ze echa produkujici meteoroidy akcelerovaly a standardni odchylky zadneho z parametru nepresahly 10%, zbylych 28 celnich ozven bylo dusledkem pohybu meteoroidu, ktere rovnez akcelerovaly, u nichz vsak standardni odchylky nektereho z vystupnich parametru presahly 10% . Je vsak nutno rici, ze z techto pripadu velke procento vykazalo odchylky jen malo presahujici 10%.
Lze tedy konstatovat, ze velka cast meteoroidu se pohybovala jinak, nez by odpovidalo jejich prislusnosti k roji Perseid. Tento fakt potvrdila rovnez snaha urcit vysky, v nichz se meteoroidy pohybovaly. Odhadneme-li napr. vysku pocatku celni ozveny a predpokladame-li, ze jde o Perseidu, muzeme vypocitat vysku odpovidajici kazdemu merenemu bodu hyperboly ozveny. Vypocty vsak ukazaly, ze bud' tento postup nevede k zadnemu reseni, nebo dostaneme formalni, ale fyzikalne neprijatelne reseni. Protoze procento vyskytu celnich ozven vyrazne klesa pri pozorovani mimo dobu aktivity roje Perseid, mely by byt zdrojem techto ozven rojove meteoroidy. Dostavame tak rozpor, ktery neumime vysvetlit.
Prace v oddeleni se opet soustredila na ziskavani spekter pro projekt SEFONO (Search for forced nonradial oscillations) Dr. Harmance podporovany grantem GA CR. Prvni dve prace tohoto projektu uz vysly v A&A, dalsi se pripravuji. Do tisku byla podana rozsahla studie o Be hvezde 4 Her. V teoreticke oblasti Dr. Hadrava publikoval v A&A praci o carove fotometrii a Dr. Kubat podal do tisku tri prace o modelovani sfericky symetrickych hvezdnych atmosfer.
Stelarni oddeleni navstivili Dr. Hrvoje Bozic (Chorvatsko), Dr. Graham Hill (Novy Zeland), Dr. Dietrich Baade (Nemecko) a Hasan Ak (Turecko).
V technicke oblasti pokracovaly prace na modernizaci ridiciho systemu dvoumetroveho dalekohledu, ktere provadi firma Science Systems. 21. kvetna 1997 byla zahajena zaverecna etapa - prepojovani na novy ridici system. Dalekohled je v soucasne dobe mimo provoz. Soubezne s rekonstrukci ridiciho systemu dvoumetroveho dalekohledu probihaji prace na automatickem rizeni coude spektrografu, ktere provadi konsorcium Astrolab Brno.
Od roku 1991 byly pro systematicke studium rychle promennosti hvezd typu Be vyuzity 4 dalekohledy observatore La Silla. ESO pridelila pozorovaci cas na 11 projektu tohoto programu. Ziskana fotometricka, spektroskopicka a spektrofotometricka data, kombinovana v nekterych studiich s pozorovanimi z Jizni africke astronomicke observatore, patri svym rozsahem a kvalitou k nejhodnotnejsim v danem oboru. Mimoradne kvalitni spektroskopicka pozorovani (spektralni rozliseni 20 000 pres cely rozsah 3400 - 8600 A) byla ziskana v poslednich trech letech pomoci specialniho spektrografu HEROS (Heidelberg Extended Range Optical Spectrograph).
K prednim vysledkum patri objev nekolika jevu a navrh novych fyzikalnich modelu, ktere oteviraji nove smery k objasneni rychle promennosti a vzniku obalek Be hvezd. Patri k nim:
Zde muzete stahnout pomoci ftp toto cislo ve formatu PostScript obsahujicim uplne ceske znaky (bez obrazku).
