K. šla dnes do práce, aby si od nás trochu odpočala a my jsme vyrazili s H. na nákupy na Shinjuku. Chtěli jsme navštívit obchod, kde jsem byli před několika dny s K., ale neznali jsme ani jméno ani místo, takže to skončilo neúspěchem. Aspoň jsme si zašli na oběd do podzemního podlaží obchodního domu v blízkosti stanice Shinjuku. Pro suvenýry jsme se vydali do obchoďáku jménem Unidy (něco jako OBI), který se nachází jen pár kilometrů od našeho dočasného bydliště. Nejzajímavější na celém místě bylo bezesporu parkoviště, protože dopravu tam řídili tři zřízenci - byl to kouzelný pohled. Nakoupili jsme vzorky japonského porcelánu (jídelní misky různých velikostí) a také několik nožů. Z obchodu už jsme šli přímo domů, byl to krátký a celkem nenáročný den.

Díky krátkému programu je i čas na několik dalších postřehů. V Čechách nás ráno povětšinou budí kohout (na venkově), kdežto tady v Japonsku je to karas (a to především ve městech). Karas, což je japonsky havran, se živí odpadky, které jsou skladovány pro popeláře v plastikových pytlech. Pro jejich zobáky to není důstojná překážka, takže při shánění jídla dělají i značný bordel v okolí. U našeho domu se schovává odpad do boudy, takže tento problém nemáme. Další možnost je přikrýt pytle sítí, pod kterou si havrani netroufnou.

Další výborná věc v Japonsku je systém veřejných záchodků. Nejen, že jsou samozřejmostí na každé (i sebemenší) vlakové stanici, ale i mimo ně není problém na nějaké narazit. Jsou všude, čisté, s papírem a jsou zdarma. Absolutně se dá souhlasit pouze s tím, že jsou zdarma, ovšem jejich čistota a přítomnost papíru je už závislá na velikosti daného zařízení. Na vlakových zastávkách není problém, ale některá odlehlejší místa čistotou ani papírem neoplývají.  

 ホンザ とマミンカ