Cestou na Česko-japonský seminář, který se konal na nejjižnějším velkém ostrově Kjúšú, jsem se zastavila cca na půli cestě v Hiroshimě. V pátek jsem navštívila univerzitu a v sobotu byl čas na nějaký ten turismus. Hirošima je v cizině známá hlavně kvůli výbuchu atomové bomby. Japonci jí navštěvují také kvůli blízkému ostrovu Miyajima, který má představovat se svou červenou bránou stojící v moři jednu ze tří nejvíce "dech beroucí" scenérií v Japonsku. Někde jsem vyčetla, že brána je hezčí, když je ve vodě. Takže jsem si promptně našla čas přílivů odlivů a jelikož příliv vrcholil kolem deváté ráno nebylo co řešit - nejdřív ostrov a potom památník výbuchu atomovky.

Miyajima leží v moři mezi ostrovy Honšú (ten největší s Tokiem atd.) a Šikoku (nejmenší ze čtyřech hlavních). Z Honšú je to co by kamenem dohodil (a zbytek doplul trajektem). Z trajektu je první fotka, která zachycuje červeně vyvedený chrám založený v šestém století (stojící stavby z 12. století) a slavnou bránu. Na druhé fotce je hlavní chrám vyfocen zezadu a je již znát, že voda pomalu opadává a ukazuje se bahno. Na třetí fotce potom ona slavná brána. Ostrov je to odpradávna posvátný a noha obyčejného smrtelníka ho nesměla poskvrnit. Proto postavili plovoucí chrám, který byl přístupný pouze na lodičce, která musela proplout tou bránou. Ale tyto časy jsou dávno minulostí a dnes je ostrov turistickou atrakcí par excellence se všemi těmi nezbytnostmi jako jsou nepřeberné množství kýčovitých suvenýrů a nesmyslné atrakce. Na čtvté fotce je chrám Senjó-kaku ze 16. století.

Pak jsme mezi dotěrnými srnkami začali výstup na horu Misen vysokou 530 m. Vršek byl poset nejroztodivnějšími skálami a výhledy na moře poseté ostrůvky byly fantastické. Po sestupu jsme se zastavili na pozdní oběd v podobě okonomiyaki (taková tlustá palačinka se zelím, nudlemi a mořskými potvorami - prostě dobrota). Po cestě lodí nazpátek se nám naskytl pohled na bránu za odlivu a hordy turistů obdivující jí z bezprosřední blízkosti.

Jelikož čas utíkal rychleji než jsem předpokládala, k muzeu atomového výbuchu jsem se dostala pozdě a na prohlídku už nebyl čas - právě zavírali. Tak jsem se aspoň prošla velkým parkem, který vznikl na místě největší destrukce. Jediná poničená budova, která výbuch prežila stojící (leč vyhořelá) a  kterou nechali stát, je průmyslový palác postavený v roce 1915 podle plánů českého architekta Jana Letzela. Brzy poté se setmělo a tak to je vše, co jsem v Hirošime navštívila.

クラーラ