Úvodní stránka Archiv |
Minule jsem skončili u čerstvě
zasazené rýže a nyní budeme pokračovat
čilým růstem. Až do konce deštné
sezóny šlo všechno hladce, farmáři cca
obden zkontrolují jestli na políčkách tak
akorát vody a rozestaví cedule. Tahle něco zakazuje
(červené znaky které umím přečíst), zřejmě
odhazování odpadků (usuzuji z obrázku).
![]() Ne všude roste rýže, občas je na malém cípku něco méně vodního, v tomto případě taro (známé též jako sloní ucho, jí se kořen, ale musí se uvařit jinak je jedovatý) a velice sladká kukuřice (tu tady kvůli nenechavým ptákům všichni farmáři obalují sítí), která se stala naší oblíbenou večeří. ![]() Toto je pohled na dolní část univerzitního kampusu. Tady se nachází pouze fotbalové hřiště, tělocvična a parkoviště. Nahoru, do hlavní části kampusu je to pěkný sráz a tak tu máme výtah (pozor! je přísný zákaz brát do výtahu kola). Dál už jsou jenom ta rýžová políčka a domky. ![]() Po konci dešťové sezóny teplota ještě trochu vzrostla na cca 33ºC a začalo pražit sluníčko. A evidentně došla voda! Nejen na polích, ale i v nedalekém potoce. Nevím odkud přesně pochází voda právě pro tyto políčka, ale obvykle se vysoko v horách ukrývají přehrady a nádrže nejen na pitnou vodu jako u nás, ale i na vodu "rýžovou". Asi ti ještě není kritické protože za prvé rýže vypadala velice bujně a za druhé země byla vlhká, ne na troud suchá jak by se mohlo z fotky zdát. ![]() Povedlo se mi zastihnout i několik farmářů jak vyžínaly meze mezi políčky, prý proto aby se škůdci neměli kde množit a ukrývat. ![]() Další malý zeleninový záhumenek, kterému říkám "U dvou gumovek", protože ty jsou stálým invertářem. ![]() Opravdový začátek léta oznamuje řev (a to doslova) cikád. Máme to štěstí, že v okolí našeho příbytku se nevyskytuje příliš vzrostlých stromů v jejichž korunách cikády během svého krátkého života přebývají. Proto můžeme spát s otevřenými okny aniž bychom museli používat šputny do uší. Je to vážně hrozný řev. Když jsem se japonským studentům zmínila, že je u nás nemáme a že vlastně ani nevím jak vypadají, tak neváhali ani vteřinu a vydali se na lov. V Japonsku je lov cikád oblíbenou kratochvílí všech dětí - jsou velké, ne moc rychlé a nekoušou. A za chvíli byli zpátky se samečkem (pozná se podle toho že nedělá rámus, to je doména samiček) a dvěma nedospělci. ![]() Potom jsem se dozvěděla, že cikáda je vlastně takový chroust. Několik let žije pod zemí (jako nedospělec na fotce) a žere na co přijde. Potom si jedno léto řekne, že je čas vylézt, vyleze, přemění se (vybere si pohlaví a křídla, viz. foto nahoře) a smilní až do smrti, která prý nastává cca za týden. Ty dva nepřeměněnce na fotce studenti přinesli i s tím klackem, že prý budeme pozorovat jak se bude dospělec soukat ven. Do osmi večer se bohužel nic nestalo a tak klacek i s brouky skončil před laboratoří a že prý uvidíme ráno. To jsem teda zvědavá. ![]() クラーラ
|