První část obnáší oblečení tradičního pásu zvaného
mawashi. Pro vyšší kategorie je tento pás vyroben
z hedvábí, má délku okolo 10 metrů a šířku 60
cm. Nevím jak to dělají samotní sumisti, ale z
fotek je patrné, že správné oblečení a utažení pásu
je celkem věda.

Většina výherních technik v sumu spočívá nějakým
způsobem v uchopení soupeřova mawashi.











Tady vidíte jednu z úvodních pozic před samotným zápasem, nazývá se sonkyo. S námi v kruhu je pak náš průvodce, jde o bývalého zápasníka,
který to dotáhl až na maegashira a teď trénuje mladší rikishi.
Pozice před samotným soubojem zvaná shikiri. Oponenti na sebe mají výhružně zírat. Ve vyšších třídách se tato pozice několikrát opakuje než
vypukne samotný souboj. Jak si můžete všimnout, pracuju na báječné zastírací taktice a nesnažím se soupeře zastrašit.
Na těchto 4 fotkách si můžete všimnout mé jedinečné techniky. Krom samotného
začátku se držím dost daleko od soupeře aby mě nemohl uchopit za mawashi a
vynést z kruhu, jak se to stalo mým předchůdcům.

Zároveň jsem nasadil masku maximálního úsilí a přitom sebou nechat celkem lehce
manipulovat, což mělo mít za následek podcenění mých schopností ze strany
protivníka.

To se nakonec podařilo a na fotkách níže si povšimněte první taktické chyby, které
se soupeř dopustil. Přestal si mě přidržovat levou rukou a já se lehce nechal
odtlačit blíže k okraji kruhu jak je vidno ze stop v hlíně. 

Na další fotce je pak v podstatě rozhodující moment zápasu, kdy jsem využil
volnosti své pravé strany a soupeři který mě stále tlačil k okraji kruhu jsem uhnul.
To mělo za následek mou výhodnou pozici kdy se protivník ocitl na samotném
okraji. Sice se ještě chvíli snažil bránit, ale nebylo mu to nic platné, protože jsem
konečně ukázal svou pravou sílu a vytlačil ho ven.

Poslední fotky jsou pak poděkování soupeři, učení se vítězného rituálu a provedení
tohoto rituálu.

A teď zpět do reality. Rikishi jsou sice tlustí, ale zároveň strašlivě namakaní, hbití a
protažení. Můj soupeř celkem bez problému udělal provaz a pak se v tom provaze
chytil za paty. Předpokládám, že kdyby vyrazil na začátku tak jak je zvyklý, tak
mě seškrabují ze zdi o 5 metrů dál. Popravdě řečeno vůbec netuším, v kterém
okamžiku už by nebyl schopen zabránit své porážce i kdyby chtěl. Chci si fandit, že
to je v situaci kdy má obě nohy na hraně a je v hlubokém předklonu, ale těžko říct.





Nevím, čím jsem si to zasloužil, ale byl jsem nakonec jediný, kterého nechal vyhrát. Pak jsem mu ještě s pomocí překladatele za to poděkoval. Na
fotkách si můžete všimnout, že opravdové sumo musí být celkem masakr, protože jsou pokrytí modřinama a odřeninama. Můj soupeř měl hodně nateklé
pravé rameno (je to vidět na fotkách kde mě oblíká). Bylo nám vysvětleno, že to má po srážce s hlavou soupeře. Už se nezmínili, kde je soupeř
pochován....