Akademie věd České republiky |
Bolid
5. prosince 2011
V noci 5/6 prosince (5.
prosince večer) zazářil jasný bolid. Pozorovalo
jej mnoho svědků z České republiky, přestože letěl od nás několik set
km daleko nad západním Rakouskem a skončil až nad Švýcarskem. Průmět
jeho dráhy na zemský povrch je na priložené mapě. Daný úkaz
způsobilo těleso o hmotnosti kolem 100 kg, které se se Zemí střetlo
rychlostí 25.8 km/s. V maximu dosáhlo absolutní jasnosti (normováno na
vzdálenost 100 km) –13 magnitudy (odpovídá času 18:06:05.1 SEČ), což je
přibližně jasnost Měsíce v úplňku. Těleso jsme zachytili prvně ve výšce
106.6 km asi 10 km západně od rakouského města Kitzbühel a přestalo
svítit ve výšce 56.5 km poblíž rakousko-švýcarsko-lichtenštejnské
hranice. To odpovídá délce světelné dráhy v atmosféře 195.9 km a tuto
vzdálenost těleso urazilo za 10 sekund, přičemž tato dráha byla jen
mírně skloněná k zemskému povrchu, přesně 13.5 stupně. Těleso během
průletu atmosférou zcela shořelo, takže nic makroskopickeho z něho
nedopadlo na zemský povrch. Před srážkou se Zemí se těleso pohybovalo
téměř v rovině ekliptiky (sklon 5.4 stupně) na výstředné dráze, jejíž
nejbližší bod ke Slunci byl mezi dráhami planet Merkur a Venuše (přesně
0.54 astronomické jednotky) a nejvzdálenější bod pak ležel ve vnějším
pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem 3.85 astronomických jednotek od
Slunce.
Výřez z celooblohoveho snímku
pořízený digitální kamerou v Ondřejově.
Na tomto snímku je zachyceno prvních asi 60% atmosférické dráhy (konec
máme na dalším snímku). Celkem máme k dispozici 5 snímků ze dvou našich
stanic, Ondřejova ve středních Čechách a Kunžaku v jižních Čechách. Obě
místa byla od bolidu přibližně stejně daleko, asi 350 km od začátku a
500 km od konce. Přesto je přesnost určení polohy tělesa v atmosféře
relativně dobrá, 75 metru pro každy bod na světelné dráze (obvykle je
přesnost pro bolidy, které zaznamenáme nad naším územím, kolem +/– 10
metrů).
Průmět dráhy bolidu na zemský povrch. |