Významné bolidy

Jasný bolid v sobotu večer 17. března 2012

Krátce po soumraku v sobotu večer 17. března ozářil západní obzor nad Českou republikou jasný, a co se trvání a délky atmosférické dráhy týče, především velmi dlouhý bolid. Dokreslil na krátký čas už tak výjimečnou podívanou, kdy nad západním obzorem dominovaly obloze blízko sebe dvě nejjasnější planety Venuše a Jupiter. Protože se sešla řada příznivých okolností pro spatření tohoto vzácného úkazu, tak ho pozoroval velký počet náhodných svědků. Především to bylo díky tomu, že po rekordně teplém, navíc víkendovém dni byl i první teplý večer, obloha byla na převážné části našeho území jasná (bohužel právě na západě bylo v tu dobu oblačno až zataženo) a k tomu ještě bez rušivého světla Měsíce. A tak velmi krátce po průletu bolidu začala na náš server do Ondřejova docházet první hlášení od náhodných pozorovatelů a častokrát se také ve svých zprávách ptali na podrobnosti, co vlastně takový jev způsobilo.

Pro přesný popis toho, co se přesně v sobotu večer na obloze odehrálo, je velmi důležité, že bolid byl zachycen mnoha stanicemi České bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Tyto stanice jsou vybaveny automatickými kamerami, které jsou právě pro záznam přeletu takových bolidů uzpůsobeny a zaznamenávají je jak fotograficky tak i fotoelektricky velmi přesnými fotometry. Zatím se nám podařilo shromáždit fotografické snímky ze dvou našich stanic Ondřejova a Kunžaku (další snímky budeme mít v nejbližších dnech), avšak i to je dostatečné pro předběžné určení všech nejdůležitějších parametrů průletu tohoto malého meteoroidu, tj. přirozeného meziplanetárního tělesa, o velikosti přibližně fotbalového míče, atmosférou Země. Přestože se jedná o předběžné výsledky, tak pro základní představu o tomto jevu jsou dostatečně spolehlivé a neočekáváme, že po zahrnutí dalších snímků by se měly nějak významněji změnit. 

Co se tedy přesně odehrálo v sobotu večer nad střední Evropou? Přesně v 19 hodin 31 minut a 1 sekundu SEČ začal svítit malý meteoroid o průměru 20-30 cm ve výšce necelých 90 km nad územím západních Čech, přesněji asi 30 km východně od Karlových Varů. Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 23.7 km/s a po dráze velmi málo skloněné k zemskému povrchu (jen 19 stupňů) pokračovalo v letu směrem na západ a postupně se v atmosféře brzdilo. Světelnou dráhu dlouhou přes 170 km uletělo za necelých 8 sekund a přestalo svítit necelých 30 km jižně od Erfurtu v Německu ještě relativně vysoko ve výšce jen málo pod 35 km. I z těchto důvodů je téměř vyloučeno, že by mohlo dojít k pádu meteoritů o takové hmotnosti, která by opodstatňovala nějaké systematické hledání. Průmět atmosférické dráhy spolu s polohami stanic naší bolidové sítě (bílé čtverečky) je znázorněn na přiloženém obrázku. Před srážkou se Zemí se tento malý a poměrně soudržný meteoroid pohyboval po relativně protáhlé dráze, která byla jen nepatrně, přibližně 2.5 stupně, skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy kolem Slunce. V přísluní se meteoroid dostal až dovnitř dráhy planety Venuše a nejdále od Slunce se pohyboval v centrální oblasti hlavního pásu planetek, necelé 4 astronomické jednotky od Slunce. Jednalo se tedy původem o malou část asteroidu pocházejícího z hlavního pásu.

Předpokládáme, že tyto údaje budeme dále upřesňovat, nicméně jak už bylo zmíněno, neočekáváme, že by se měly podstatněji měnit. Na závěr chceme touto cestou také poděkovat všem pozorovatelům, kteří vyplnili náš formulář a podali nám o tomto bolidu bližší informace.

Výřez z celooblohového snímku bolidu EN170312 pořízeného stanicí české bolidové sítě v Růžové u Děčína. Jedná se o snímek ze stacionární kamery, která fotí celou oblohu a celou noc na jeden snímek (objektiv typu rybí oko Zeiss Distagon 3.5/30) a tak hvězdy jsou na něm vidět jako různě dlouhé obloučky podle toho jak daleko jsou od nebeského pólu. Bolid je nízko nad západním obzorem poblíž jasných planet Venuše a Jupiteru. Bohužel na západě už se blížila oblačnost a tak je tím poznamenán i tento snímek. Pokles jasnosti na konci bolidu je dán velkou měrou právě touto oblačností a vlastní konec bolidu už je dokonce zcela skryt za mraky. Pravidelné přerušování stopy bolidu s frekvencí 15 přerušení za sekundu je způsobeno rotující clonou a slouží k určení okamžité rychlosti tělesa a jeho brždění v atmosféře. Délka zachycené světelné dráhy je 140 km, přičemž zacátek byl 135 km od stanice a konec byl již 215 km daleko. Tuto vzdálenost bolid uletěl za 6.2 sekundy.

Průběh svícení bolidu v atmosféře zaznamenaný citlivým fotometrem na Růžové, který je součástí každé automatické bolidové stanice. Tento záznam slouží k velmi přesnému určení času přeletu bolidu, jeho trvání a především však k detailnímu studiu svícení bolidu během jeho průletu atmosférou s velmi vysokým časovým rozlišení (5000 vzorků za sekundu).

Fotografie a obrázky nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku.

V Ondřejově, 19. 3. 2012, RNDr. Pavel Spurný, CSc., hlavní koordinátor Evropské bolidové sítě