Mimořádný bolid v podvečer 9. prosince 2014 nad Českou republikou aneb co a kde spadlo na Vysočině

V úterý 9. prosince krátce po čtvrt na šest večer místního času ozářil rozsáhlé území především východní poloviny České republiky velmi jasný meteor, který upoutal pozornost velkého počtu obyvatel z celé České republiky, ale i okolních států. Přes 200 náhodných pozorovatelů tohoto mimořádného přírodního úkazu nám poslalo svá hlášení, ve kterých mnohdy velmi podrobně a poutavě popsali, co viděli. Za všechna tato hlášení děkujeme, a protože není v našich silách na všechna jednotlivá pozorování odpovědět, tak aspoň touto formou podáváme vysvětlení, k čemu přesně minulé úterý nad naší republikou došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.

Výřez z celooblohového snímku bolidu EN091214 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou na stanici české bolidové sítě na hvězdárně ve Veselí nad Moravou. Bolid letí ze severu na severozápad. Na snímku je vidět, jak záře bolidu osvětlila oblohu, která tak dostala nazelenalý nádech. (vyšší rozlišení 510 kB)

Pro přesný popis toho, co se minulé úterý v podvečer na obloze odehrálo, je nejdůležitější, že tento jev byl velmi dobře zachycen také kamerami na stanicích české části Evropské bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Tyto stanice jsou vybaveny automatickými celooblohovými kamerami, které jsou právě pro záznam přeletu takových bolidů (jasných meteorů) uzpůsobeny. Ne všude na území České republiky bylo jasno, nicméně i přesto naše kamery na sedmi stanicích tento bolid fotograficky (digitálně a také na film), fotoelektricky a v jednom případě i zvukově zachytily. Protože navíc kamery, které tento bolid fotograficky zaznamenaly, byly velmi vhodně rozmístěny vůči jeho dráze a to tak, že jeho průlet zaznamenaly ze všech směrů, všechny parametry jeho průletu atmosférou jsou určeny s velmi vysokou přesností. Na přiloženém obrázku je pohled na bolid z jihovýchodu, jak ho zaznamenala digitální bolidová kamera na hvězdárně ve Veselí nad Moravou. Přerušování světelné stopy bolidu je způsobeno elektronickou clonou. Podle přerušení lze určit rychlost bolidu po celé jeho dráze a s tím i jeho brždění v atmosféře. To nám umožňuje určit úbytek jeho hmoty během letu a také kolik hmoty zůstalo na konci, když bolid pohasl. Celkem tedy máme velmi dobrá instrumentální data, která jsou naprosto dostatečná pro spolehlivé a přesné určení všech nejdůležitějších parametrů týkajících se průletu atmosférou Země a rovněž tak dráhy ve Sluneční soustavě tohoto poměrně velkého přirozeného meziplanetárního tělesa (meteoroidu) o velikosti většího balvanu.

Co se tedy přesně odehrálo v úterý 9. prosince 2014 nad východní polovinou České republiky?

Přesně v 16 hodin 16 minut a 46 sekund světového času (našeho času tedy o hodinu více) vstoupil do zemské atmosféry relativně velký meteoroid o hmotnosti asi 200 kilogramů a průměru kolem půl metru a začal nejprve slabě, ale po 2 sekundách již intenzivně svítit ve výšce 100 km nad Opavou. Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 22 km/s a po dráze jen necelých 25 stupňů skloněné k zemskému povrchu pokračovalo v letu směrem na jihojihozápad a postupně se v atmosféře brzdilo a také rozpadalo. Světelnou dráhu dlouhou 170 km uletělo za bezmála 9 sekund. Takto dlouhé bolidy pozorujeme jen výjimečně. Největší jasnosti přesahující jasnost Měsíce v úplňku dosáhl bolid ve výšce 37 km nad zemí SV od Vírské přehrady a pohasl ve výšce necelých 25 km vysoko 6 km jihovýchodně od Žďáru nad Sázavou. V této chvíli již bylo těleso zbrzděno na rychlost menší než 5 km/s a jeho hmotnost byla necelý 1 kg. Je tudíž zřejmé, že došlo k pádu meteoritu. Kromě toho v závěrečné fázi letu se bolid významně rozpadal a oddělovaly se od něho menší úlomky, z nichž některé se rychle zbrzdily a také mohly dopadnout na zemský povrch. Pádová oblast těchto malých úlomků tvoří pás široký asi 4 km a 30 km dlouhý. Táhne se od Vírské přehrady, kde se mohou nalézt nejmenší (gramové) meteority směrem na JJZ, až do oblasti obce Bohdalov. Největší meteorit by měl ležet v lesním porostu JJZ od obce Rudolec a to již v okrese Jihlava. Průmět atmosférické dráhy je znázorněn na přiloženém obrázku.

Průmět atmosférické dráhy bolidu EN091214 na zemský povrch (bílá šipka). Délka vyfotografované atmosférické dráhy byla 170 km a bolid jí uletěl za 9 sekund. (plné rozlišení 535 kB)

Před srážkou se Zemí meteoroid obíhal Slunce po středně výstředné dráze, která byla jen necelé 3 stupně skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní se meteoroid dostal jen o málo blíž ke Slunci, než je dráha planety Venuše a nejdále od Slunce se pohyboval v centrální oblasti hlavního pásu planetek. Jednalo se tedy původem o malou část asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.

Především z důvodů jistého pádu meteoritů se zcela určitě jedná o velmi unikátní bolid. Četnost takových bolidů nad naším územím je přibližně jednou za 10 let.

Výzva veřejnosti

Nalezení meteoritů je nicméně v tomto případě velmi obtížné, neboť pádová oblast, kde by se mohly malé meteority nalézt, je díky povaze atmosférické dráhy velmi rozsáhlá. Obracíme se tedy na obyvatele z této oblasti, aby si všímali svého okolí a pokud objeví nějaký úlomek, který by mohl být meteoritem (neobvykle těžký kámen se sametovou černě až černohnědě zbarvenou kůrou, na případném lomu světle šedý, viz. ilustrační obrázek), aby podali o svém nálezu zprávu na níže uvedenou adresu. My sami jsme hledání v oblasti největšího kusu zahájili již následující den po přeletu bolidu a stále v něm pokračujeme, i když zatím bez úspěchu.

Na obrázku je jeden z meteoritů Košice, který byl nalezen necelý měsíc po pádu. Předpokládáme, že meteority z 9. 12. 2014 by mohly vypadat velmi podobně. (plné rozlišení 501 kB)

V případě nálezu by se jednalo o 23. meteorit s rodokmenem (známou dráhou). Z dosud známých meteoritů s rodokmenem jsou tři z České republiky (Příbram, Benešov a Morávka) a jeden ze Slovenska (Košice). Naše kamery též přispěly k nálezům meteoritů nebo výpočtům jejich drah v Německu, Slovinsku, Chorvatsku a Austrálii.

Na závěr bychom rádi poděkovali taktéž kolegům z Českého hydrometeorologického ústavu v Praze a pracovníkům Řízení letového provozu v Praze-Ruzyni, kteří nám dodali potřebné informace ohledně výškového profilu proudění v atmosféře v daný čas a pro dané místo.

RNDr. Pavel Spurný, CSc.
vedoucí oddělení meziplanetární hmoty AsÚ AV ČR a koordinátor Evropské bolidové sítě

Adresa: Astronomický ústav AV ČR, oddělení MPH, Fričova 298, 251 65 Ondřejov
Telefon 323620160, 323620153
E-mail pavel.spurny@asu.cas.cz

Významné bolidy