Jasný bolid nad Rakouskem v úterý 19. ledna 2016 večer

Protože se k nám dostalo velké množství pozorování jasného bolidu, který spatřilo mnoho náhodných svědků krátce po půl osmé večer včera v úterý 19. ledna 2016, tak podáváme krátký popis toho, co se tedy na noční obloze nad střední Evropou odehrálo.

Přesně v 19:35:08 SEČ jižně od našeho území proletěl jasný bolid, který byl zřetelně vidět po dobu 4 sekund a to i na Měsícem silně přezářené obloze. Kromě náhodných vizuálních pozorování a i několika záznamům z kamer sítě ČHMÚ, které jsou na internetu veřejně dostupné, byl celý průlet bolidu velmi dobře zachycen také kamerami na sedmi stanicích české části Evropské bolidové sítě, kde v době přeletu bolidu bylo jasno. Tato síť pokrývá území střední Evropy a její centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Všechny stanice jsou vybaveny automatickými celooblohovými kamerami, které jsou právě pro záznam přeletu takových bolidů (jasných meteorů) uzpůsobeny a zaznamenávají je jak fotograficky (digitálně a také na film), tak i fotoelektricky velmi přesnými fotometry. Snímky bolidu z jižních stanic Kunžaku a Churáňova jsou na obrázcích 1 a 2.

Z našich záznamů jsme tedy určili všechny základní parametry popisující jak dráhu, kterou bolid proletěl v zemské atmosféře, tak i jeho dráhu, po které se před srážkou se Zemí pohyboval. Bolid začal svítit ve výšce 79.8 km a po relativně málo skloněné dráze k zemskému povrchu (jen 26 stupňů), která byla 97.8 km dlouhá, pohasl ve výšce 36.9 km. Maximální jasnosti –11.2 magnitudy (tzv. absolutní jasnost, tj. jasnost normovaná na vzdálenost 100 km) dosáhl ve výšce 44.1 km. Průmět této dráhy na zemský povrch je na obrázku 3 (se stanicemi bolidové sítě) a v detailu na obrázku 4. Odtud je vidět, že celá dráha byla nad územím Rakouska. Tento bolid způsobilo malé meziplanetární těleso, tzv. meteoroid, o hmotnosti necelých 10 kg. Během průletu atmosférou tento meteoroid celý shořel v atmosféře, takže nic makroskopického z něho na zemský povrch nedopadlo. Do atmosféry vstoupil rychlostí 27.6 km/s a postupně se zbrzdil na konečnou rychlost 9 km/s. Před srážkou se Zemí se těleso pohybovalo po relativně výstředné dráze, která byla jen 3.3 stupňů skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy kolem Slunce. V přísluní se meteoroid dostával až téměř ke dráze planety Merkur a nejdále od Slunce se pohyboval ve vnější oblasti hlavního pásu planetek jen přibližně 1 astronomickou jednotku (vzdálenost Země od Slunce) od dráhy planety Jupiter. Jednalo se tedy původem o malou část asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.

Za všechna zaslaná pozorování velmi děkujeme.

V Ondřejově, 20. 1. 2016

RNDr. Pavel Spurný, CSc.,
vedoucí oddělení meziplanetární hmoty AsÚ AV ČR a koordinátor Evropské bolidové sítě

Obrázek 1 – Snímek z Kunžaku:

Obrázek 2 – Snímek z Churáňova:

Obrázek 3 – Průmět atmosférické dráhy:

Obrázek 4 – Detail průmětu dráhy:

Významné bolidy