Jasný bolid podrobně zachycený Českou částí Evropské bolidové sítě 23. května 2018

Ještě během soumraku večer ve středu 23. května byl vidět z celého našeho území, nejlépe však z jeho východní části, velmi jasný bolid, který upoutal pozornost mnoha náhodných svědků. Za zaslaná pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo.

Z hlediska popsání a objasnění tohoto vzácného přírodního úkazu je důležité, že byl zaznamenán našimi přístroji, které jsou pro tento účel určené a jsou umístěné na 17 stanicích Evropské bolidové sítě, které leží především na území České republiky (14), ale také na Slovensku (2) a Rakousku (1). Na většině území však právě probíhala výrazná bouřková činnost, nicméně na pěti stanicích bylo zcela nebo aspoň částečně jasno a tak díky těmto záznamům bylo možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě a dokonce i složení a strukturu původního tělesa (meteoroidu).

Tento bolid byl velmi dobře fotograficky zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami především na severovýchodních stanicích na Červené hoře a na Lysé hoře. Další důležité záznamy jsou z Kunžaku a část dráhy je také na Polomu a Staré Lesné. Tyto stanice jsou součástí Evropské bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Na přiloženém obrázku (obrázek 1) je pohled na celou světelnou dráhu bolidu, jak ho zaznamenala kamera na stanici Červená hora. Bolid letěl vysoko nad západním obzorem na ještě ne zcela temné obloze. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu a její změnu (brždění) po celé jeho světelné dráze v atmosféře. Kromě fotografických záznamů v přímém světle se nám podařilo zaznamenat také spektrum bolidu digitální spektrální kamerou na Červené hoře a videokamerami z Kunžaku, což nám poskytuje základní informace o složení původního meteoroidu. Z fotografických záznamů z výše uvedených pěti stanic se nám podařilo určit všechny parametry jeho průletu atmosférou s vysokou přesností a spolehlivostí. Navíc přesný průběh svícení bolidu byl zaznamenán velmi rychlými fotometry (jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu), které jsou taktéž součástí našich kamer na všech našich stanicích.

Co se tedy přesně odehrálo večer ve středu 23. května 2018 nad naším územím?

Přesně v 21 hodin 46 minut a 46 sekund středoevropského letního času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti několika kilogramů a začal svítit ve výšce 81 km východně od Šumperku (viz obrázek 2). Těleso se na začátku pohybovalo relativně malou rychlostí 13 km/s a světelnou dráhu dlouhou 71 km a skloněnou k zemskému povrchu 53 stupňů uletělo za přibližně 6 sekund. Během letu bolid dosáhl jasnosti srovnatelné s jasností Měsíce v první čtvrti a pohasl západně od Olomouce v relativně nízké výšce 24 km nad zemí. Během letu se rozpadal a velká většina jeho hmoty se během průletu spotřebovala. Přesto však zlomek jeho původní hmotnosti mohl dopadnout na zemský povrch ve formě menšího počtu malých meteoritů severně od Prostějova. Před srážkou se Zemí tento úlomek meziplanetární hmoty (meteoroid) o velikosti menšího balvanu obíhal Slunce po velmi málo výstředné dráze, která se jen málo lišila od dráhy zemské. Jednalo se původem o malou část asteroidu pocházejícího pravděpodobně z vnitřní části hlavního pásu planetek.

V Ondřejově 24. 5. 2018

RNDr. Pavel Spurný, CSc., vedoucí bolidové sítě

Obrázek 1. Výřez z celooblohového snímku bolidu z 23. května 2018 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou české bolidové sítě na stanici Červená hora. Světlé pozadí oblohy je způsobeno soumrakem a také svitem Měsíce. Bolid letí ze souhvězdí Velké Medvědice a končí vysoko nad JZ obzorem v souhvězdí Lva. (foto: Astronomický ústav AV ČR).

Obrázek 2. Průmět atmosférické dráhy bolidu z 23. května 2018 na zemský povrch (žlutá šipka). Skutečná délka vyfotografované atmosférické dráhy je 71 km a bolid jí uletěl přibližně za 6 s (foto: Google/Astronomický ústav AV ČR).

Aktualita – zveřejnění pádové oblasti (24. 10. 2018):

Kde mohou meteority ležet?

Jak již bylo zmíněno v původní zprávě o bolidu, malá část počáteční hmotnosti meteoroidu mohla dopadnout na zemský povrch ve formě menšího počtu malých meteoritů severně od Prostějova. Schematické znázornění nejpravděpodobnější oblasti pro jednotlivé hmotnosti meteoritů je na přiložené mapce – viz obrázek 3. Pokud by někdo úlomek, o kterém se domnívá, že může být hledaným meteoritem, nalezl, tak bychom byli velmi rádi, kdyby nás o takovém nálezu informoval. Jsme schopni zajistit odborné posouzení nálezu a zároveň ujišťujeme, že vzorky zaslané k posouzení vrátíme nálezci, pokud tak bude chtít. V každém případě je však nutné nález vždy dobře zdokumentovat, tj. nejlépe pořídit snímek nalezeného vzorku v původní pozici (nebo lépe několik snímků z různých pohledů třeba i jen mobilním telefonem), zaměřit místo nálezu (třeba pomocí GPS, nebo zakreslit do podrobnější mapy, atd.) a zaznamenat všechny důležité okolnosti nálezu, jako například datum a čas.

Pokud je nám známo, tak žádný meteorit z tohoto pádu dosud nalezen nebyl. V případě, že se nějaký nález potvrdí, tak o něm veřejnost budeme informovat a to i na těchto webových stránkách.

Obrázek 3. Schematické znázornění nejpravděpodobnějších oblastí pro různé hmotnosti meteoritů (grafika: Google/Astronomický ústav AV ČR).

Významné bolidy