Jasný bolid z 30. srpna 2019 nad Německem podrobně zachycený Českou částí Evropské bolidové sítě

Večer v pátek 30. srpna byl vidět především ze západní části našeho území jasný bolid, který upoutal pozornost mnoha náhodných svědků. Za zaslaná pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo.

Z hlediska popsání a objasnění tohoto vzácného přírodního úkazu je důležité, že byl zaznamenán našimi přístroji, které jsou pro tento účel určené a jsou umístěné na 18 stanicích Evropské bolidové sítě, které leží především na území České republiky (14), ale také na Slovensku (3) a Rakousku (1). Jelikož bolid letěl severozápadně od naší republiky (viz obrázek 1, bolid je označen žlutou šipkou) a v době jeho přeletu bylo jasno na všech stanicích, které byly v dosahu jeho viditelnosti, tak máme záznamy celkem z 9 stanic z ČR. Nejdůležitější záznamy jsou ze stanic ležících v severozápadní části našeho území, které byly k bolidu nejblíže (viz obrázek 1), nicméně i ze vzdálenějších stanic byla pořízena velmi cenná data. Díky tomu je možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě a dokonce i složení a strukturu původního tělesa (meteoroidu).

Tento bolid byl velmi dobře fotograficky zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami na stanicích Šindelová, Růžová, Přimda a Kocelovice. Kromě toho máme snímky i ze vzdálenějších míst jako z Ondřejova, Kunžaku, Frýdlantu, Polomu a Svratouchu. Tyto stanice jsou součástí Evropské bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Na přiloženém obrázku (obrázek 2) je pohled na celou světelnou dráhu bolidu, jak ho zaznamenala digitální automatická bolidová kamera na nejbližší stanici k jeho dráze v Šindelové v Krušných horách. Bolid zde letěl vysoko na severovýchodní obloze poblíž výrazného souhvězdí Kassiopeia (jedná se o výřez z celooblohového snímku). Kromě snímků a videozáznamů v přímém světle se nám podařilo zaznamenat také spektrum bolidu, což nám poskytuje základní informace o složení původního meteoroidu. Navíc přesný průběh svícení bolidu byl zaznamenán velmi rychlými fotometry (jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu), které jsou taktéž součástí našich kamer na všech našich stanicích. Detailní záběry bolidu, ze kterých je možné určit mimo jiné i průběh fragmentace bolidu, byly pořízeny rychlonaváděcím systémem FIPS z Ondřejova a z Kunžaku. Ze všech těchto záznamů jsme určili všechny parametry průletu tohoto zajímavého bolidu atmosférou s vysokou přesností a spolehlivostí.

Co se tedy přesně odehrálo večer v pátek 30. srpna 2019 severozápadně od našeho území?

Přesně ve 22 hodin 24 minut a 15 sekund středoevropského letního času vstoupil do zemské atmosféry po velmi strmé dráze skloněné 77 stupňů k zemskému povrchu meteoroid o hmotnosti necelého půl kilogramu. Celá dráha bolidu, jak je vidět na obrázku 3, kde je detail průmětu dráhy na zemský povrch, ležela jen několik kilometrů jižně od německého města Chemnitz. Bolid začal svítit ve výšce 85.4 km a pohasl ve výšce 38.6 km nad zemí. Těleso se na začátku pohybovalo rychlostí 19.4 km/s a světelnou dráhu dlouhou 48.1 km uletělo za 2.7 sekund. Během letu bolid dosáhl jasnosti přibližně srovnatelné s jasností Měsíce v první čtvrti, přičemž nejjasnější byl ve výšce necelých 45 km. Během letu se rozpadal a celá jeho původní hmota se během průletu spotřebovala, a tudíž žádný makroskopicky významný úlomek původního meteoroidu na zem nedopadl. Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po eliptické dráze s poloosou 2.70 astronomické jednotky (1 astronomická jednotka je definována střední vzdáleností Země od Slunce) skloněné k rovině dráhy Země (ekliptice) 23.2 stupně, přičemž jeden jeho oběh kolem Slunce trval 4.43 roku. Jak vyplývá z jeho heliocentrické dráhy, tak i z jeho fyzikálních vlastností, jednalo se o malý úlomek asteroidu pocházející z vnější části hlavního pásu planetek.

V Ondřejově 4. 9. 2019

RNDr. Pavel Spurný, CSc., vedoucí bolidové sítě

Obrázek 1: Průmět dráhy bolidu EN300819_202415 (jižně od německého města Chemnitz) a rozložení nejbližších stanic české části Evropské bolidové sítě odkud byl bolid našimi přístroji zaznamenán. Jedná se především o stanice Šindelová, Růžová a Přimda. (foto: Google/Astronomický ústav AV ČR).

Obrázek 2. Výřez z celooblohového snímku bolidu EN300819_202415 pořízený automatickou digitální bolidovou kamerou na stanici Šindelová v Krušných horách. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu a její změnu (brždění) po celé jeho světelné dráze v atmosféře. (foto: Astronomický ústav AV ČR).

Obrázek 3. Detailní znázornění průmětu atmosférické dráhy bolidu z 30. srpna 2019 na zemský povrch (žlutá šipka). Skutečná délka vyfotografované atmosférické dráhy je 48 km a bolid jí uletěl přibližně za 2.7 sekundy. (foto: Google/Astronomický ústav AV ČR).

Významné bolidy