Významné bolidy

Jasný bolid časně ráno 12. dubna 2021 nad severním Rakouskem podrobně zachycený přístroji české části Evropské bolidové sítě

V pondělí 12. dubna 2021 krátce před půl pátou ráno středoevropského letního času ozářil především jih Čech a sever Rakouska velmi jasný meteor - bolid. I když se tento vzácný přírodní úkaz odehrál ve velmi časných ranních hodinách, přesto nám několik náhodných svědků nám nahlásilo svá pozorování. Touto formou tedy podáváme vysvětlení, k čemu přesně v pondělí 12. dubna nad ránem došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.

Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na velkém území střední Evropy na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Naštěstí bylo v době přeletu bolidu zcela nebo aspoň částečně jasno na velké části hlavně nejbližších stanic, přičemž na jedenácti z nich byl bolid velmi dobře zaznamenán. Díky těmto fotografickým a video záznamům bylo možné podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě. Kromě toho máme i základní informace o složení a struktuře původního tělesa (meteoroidu).

Bolid (dále označen jako EN120421_022929) byl velmi dobře fotograficky zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami na stanicích Kunžak (zde byl bolid relativně blízko stanice a úhlově dlouhý a tak je tento snímek nejdůležitější pro přesné určení všech parametrů jeho průletu – viz obrázek 1), dále pak například Churáňov, Kuchařovice a Martinsberg v Rakousku (z hlediska atmosférické dráhy bolidu to sice byla nejbližší stanice, ale protože bolid letěl prakticky na stanici, tak je zde úhlově velmi krátký a snímek má tudíž jen omezenou použitelnost). Z větší vzdálenosti pak byl bolid zaznamenán na stanicích Kocelovice, Svratouch, Veselí nad Moravou, Červená hora, Polom, Lysá hora nebo Hurbanovo na Slovensku. Navíc kromě standardního snímku bylo z Kunžaku a Churáňova pořízeno i fotografické spektrum a také detailní video záznam. Na přiloženém výřezu z celooblohového obrázku je pohled na bolid, jak ho vysoko nad JJZ obzorem zaznamenala digitální bolidová kamera v Kunžaku v jižních Čechách (obrázek 1). Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu a její změnu (brždění) po celé jeho dráze v atmosféře. Na snímku bolid letí od souhvězdí Severní koruny, přes Hlavu hada a Hadonoše do souhvězdí Štíra. Z fotografických záznamů se nám podařilo určit všechny parametry jeho průletu atmosférou s velmi vysokou přesností. Videozáznamy navíc slouží k detailnímu popisu přímo viditelné fragmentace tělesa v atmosféře. K těmto optickým záznamům máme zaznamenaný i přesný průběh svícení bolidu pomocí velmi rychlých fotometrů na všech stanicích, naší bolidové sítě, nejlépe však samozřejmě na těch nejbližších. Tyto unikátní přístroje, které jsou taktéž součástí našich kamer, registrují světlo bolidů v jakémkoliv počasí. Jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu a slouží jednak přesnému určení času přeletu bolidu, jeho jasnosti a k detailnímu modelování jeho fragmentace během průletu atmosférou – viz obrázek 2.

Co se tedy přesně odehrálo v pondělí nad ránem 12. dubna 2021 nad jižními Čechami a hlavně severním Rakouskem?

Přesně ve 4 hodiny 29 minut a 29 sekund středoevropského letního času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně dvou a půl kilogramu a začal svítit ve výšce 86.7 km poblíž Českých Velenic na hranici s Rakouskem (obrázek 3). Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 15.3 km/s a po dráze skloněné k zemskému povrchu 61.2 stupňů pokračovalo v letu JJV směrem a postupně zjasňovalo. Maximální jasnosti -9.2 magnitudy (absolutní jasnost přepočtená na jednotkovou vzdálenost 100 km), která odpovídala jasnosti Měsíce kolem první čtvrti, bolid dosáhl v krátkém zjasnění ve výšce 37 km. V této fázi letu se již také meteoroid v atmosféře významněji brzdil a také se rozpadal. Celou světelnou dráhu dlouhou 68.3 km uletěl za 5.3 sekundy a pohasl ve výšce 26.9 km při rychlosti pouhých 3.3 km/s jen nedaleko (14 km) na severozápad od stanice bolidové sítě v Martinsbergu. Během průletu atmosférou se prakticky celá původní hmota tohoto meteoroidu spotřebovala, a tudíž pouze několik malých, řádově gramových až desetigramových úlomků mohlo dopadnout na zemský povrch. Před srážkou se Zemí meteoroid obíhal Slunce po eliptické dráze, která byla jen mírně (16.5 stupně) skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní se meteoroid dostával právě tak akorát ke dráze Země (se Zemí se srazil právě při nejbližším přiblížení ke Slunci) a v odsluní se nejdále dostal do vnitřní části hlavního pásu asteroidů (viz obrázek 4). To v kombinaci s fyzikálními vlastnostmi meteoroidu, které jsme zjistili z jeho průletu atmosférou, především z jeho soudržnosti ale i z jeho spektra, znamená, že se s největší pravděpodobností jednalo původem o malý úlomek asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.


RNDr. Pavel Spurný, CSc.
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR,
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: pavel.spurny@asu.cas.cz




Obrázek 1. Výřez z celooblohového snímku bolidu z 12. dubna 2021 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou Evropské bolidové sítě na stanovišti v areálu hvězdárny v Kunžaku. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu. (foto: Astronomický ústav AV ČR)




Obrázek 2. Průběh svícení bolidu EN120421_022929 pořízený ze stanice Kunžak přesným fotometrem, který je součástí každé automatické digitální kamery. Tento záznam slouží k velmi přesnému určení času přeletu bolidu, jeho trvání a především však k detailnímu studiu svícení bolidu a jeho fragmentace během průletu atmosférou s velmi vysokým časovým rozlišením 5000 vzorků za sekundu (Astronomický ústav AV ČR).




Obrázek 3. Průmět světelné dráhy bolidu EN120421_022929 v atmosféře na zemský povrch. Celková zaznamenaná dráha bolidu byla 68.3 km dlouhá a bolid jí uletěl za 5.3 sekundy. (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth)




Obrázek 4. Schematické znázornění dráhy meteoroidu EN120421_022929 ve Sluneční soustavě. Jedná se o průmět dráhy do roviny ekliptiky. Jeden oběh kolem Slunce tomuto meteoroidu trval dva roky a jeden měsíc. (autor: Astronomický ústav AV ČR)





Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.

Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.