Ve čtvrtek 15. července jsme přes náš webový formulář obdrželi celkem
osm hlášení o pozorování jasného bolidu ten den přibližně v 5
hodin
ráno letního času. Předchozí noc byly na mnoha místech bouřky a i ráno
byla mnohde obloha pokrytá oblačností nebo se vytvořila ranní mlha.
Někde se však vyjasnilo a bolid mohl být spatřen. Obloha již byla
světlá, neboť právě vycházelo Slunce. Fotografické kamery bolidové sítě
provozované naším ústavem z toho důvodu již nepracovaly, nicméně
na
některých místech máme instalované doplňkové videokamery a ty jsou
provozu i ve dne. Bolid zaznamenaly videokamery na stanicích Červená
hora a Lysá hora v Moravskoslezském kraji a v Říčanech u
Prahy. Z těchto tří záznamů jsme zrekonstruovali dráhu a rychlost
bolidu.
Ukázalo se, že bolid dosáhl jasnosti Měsíce v úplňku (při pozorování ze
standardní vzdálenosti 100 km) a pronikl hluboko do atmosféry, což
nasvědčuje tomu, že došlo k pádu meteoritů na zemský povrch.
Bohužel,
závěrečná část bolidu nebyla kamerami zaznamenána, neboť na Červené
hoře
zalétl bolid za oblačnost (viz obr. 1), v Říčanech se dostal
mimo
zorné pole a na Lysé hoře byla zaznamenána jen malá část bolidu
v mezeře mezi oblačností. Pro úplnost dodáváme, že jeden ze svědků
natočil bolid kamerou v autě, ale i na tomto záznamu bolid vlétá
do
mraků. Nemáme tedy informace o velikosti a počtu možných meteoritů,
protože není jasné, zda a na jak velké kusy se objekt na konci dráhy
rozpadl.
Původní hmotnost meteoroidu odhadujeme na necelých 100 kg, čemuž
odpovídá velikost zhruba 40 cm. Před dopadem obíhal Slunce po málo
výstředné eliptické dráze, která ale měla poměrně velký sklon
k oběžné
rovině planet. Pochází pravděpodobně z vnitřní části pásu
planetek. Do
atmosféry vstoupil v 5:00:11 SELČ rychlostí 17,8 km/s
pod úhlem 52° k vodorovné rovině a poprvé byl zaznamenán ve výšce
74 km. Celá událost
probíhala nad územím Polska ve vzdálenosti zhruba 130 km od
českých
hranic (obr. 2). V době, kdy bolid zalétl za oblačnost,
nacházel se ve
výšce 25 km a stále měl rychlost kolem 13 km/s.
K očekávanému pádu
meteoritů došlo jižně od města Mikstat (obr. 3). Pokud dopadl
velký
meteorit o hmotnosti kolem 10 kg, nachází se ve východní části
vyznačené oblasti. Pokud se rozpadl na menší úlomky o hmotnostech kolem
100 gramů, ty dopadly zhruba o 7 km více na ZSZ. Na většině území
Polska bylo v době pádu zataženo. Pokud by se meteority našly,
zařadily
by se do exkluzivní kategorie meteoritů s rodokmenem. Těch je
z tisíců
známých meteoritů jen asi 35.
Závěrem bychom rádi podělovali všem svědkům za zprávy o tomto zajímavém
bolidu a Dr. Radmile Brožkové z Českého hydrometeorologického
ústavu za
data o výškovém větru potřebná k výpočtu pádové oblasti meteoritů.
Jiří Borovička, Lukáš Shrbený a Pavel Spurný
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR,
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz
Obrázek 1. Snímek složený z videa na stanici Červená hora ukazuje
narůstající jasnost bolidu letícího zleva a shora před tím, než
definitivně zalétl za oblačnost.
Obrázek 2. Průmět zaznamenané části dráhy bolidu na mapu (oranžová
šipka). Trojúhelníky jsou označena místa, odkud byl bolid zaznamenán.
Podkladová mapa: Google Earth.
Obrázek 3. Detail oblasti, kde by se mohly nacházet meteority (žlutý
pás). Meteority různých hmotností lze očekávat v různých částech
oblasti. Vyznačena jsou teoretická místa dopadu meteoritů o hmotnostech
10 kg, 1 kg, a 100 g. Není však známo, jak velké
meteority ve
skutečnosti dopadly. Podkladová mapa: Google Earth.
Obrázky a data nejsou určeny
k dalšímu
šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo
kontaktujte autora.
Images and data are not intended for further dissemination and
publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.