Významné bolidy

Mimořádně jasný kometární bolid nad západní Ukrajinou

Ve středu 6. října 2021 krátce po půl šesté ráno středoevropského letního času proletěl daleko na východě mimořádně jasný meteor – bolid. V té době v místech, kde bolid letěl, tedy nad západní Ukrajinou, bylo již pokročilé svítání. Přesto v místech kde bylo jasno, tedy jak na západní Ukrajině, tak i v přilehlých oblastech Slovenska, Polska či Běloruska tento bolid na velmi krátkou dobu osvítil krajinu a upoutal pozornost velkého počtu náhodných svědků. Proto podáváme takto vysvětlení, k čemu přesně ve středu 6. října nad ránem došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.

Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na velkém území střední Evropy na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Na všech stanicích byly pořízeny radiometrické záznamy, nicméně kvůli velmi špatnému počasí ve velké části střední Evropy byl ale bolid fotograficky zaznamenán jen na jedné a to té nejvýchodnější stanici, tj. na hvězdárně v Kolonici, která také byla dráze bolidu nejblíže (viz obrázek 1). Pro přesné určení všech parametrů průletu bolidu jsme tedy potřebovali ještě nějaký další optický záznam a k tomu jsme použili veřejně dostupné záznamy z dohledových kamer z Kyjeva a Minsku. I přesto, že použití takových záznamů je poměrně komplikované, tak se nám podařilo celkem spolehlivě popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě.

Co se tedy přesně odehrálo během svítání ve středu 6. října 2021 daleko na východ od našeho území?

Přesně v 5 hodin 34 minut a 9 sekund středoevropského letního času vstoupil do zemské atmosféry velikou rychlostí meteoroid o hmotnosti přibližně 25 kilogramů a začal svítit ve výšce 138 km nad západní Ukrajinou poblíž hranice s Polskem a také Slovenskem (viz obrázek 2). Těleso se v té době pohybovalo rychlostí téměř 72 km/s (tedy z hlediska srážkových rychlostí těchto těles se Zemí velice rychle) a po strmé dráze skloněné k zemskému povrchu 69 stupňů pokračovalo v letu přibližně severozápadním směrem a velmi rychle zjasňovalo. Ve druhé půlce dráhy letu bolid výrazně zjasnil a dosáhl jasnosti -17 magnitudy, což odpovídá přibližně stonásobné jasnosti Měsíce v úplňku (viz obrázek 1). Tím se velká část jeho původní hmoty spotřebovala a nedlouho potom bolid pohasl vysoko v atmosféře ve výšce 63 km nad zemí. Celou světelnou dráhu dlouhou necelých 80 km uletěl za pouhé 1.1 sekundy. Během průletu atmosférou se veškerá původní hmota tohoto velmi křehkého avšak poměrně velkého meteoroidu o průměru kolem půl metru spotřebovala. Kromě mikroskopických prachových zrn tedy na zemský povrch z něho na zemský povrch nic nedopadlo.
 
Před srážkou se Zemí tento velmi málo soudržný meteoroid obíhal Slunce po velmi výstředné dráze, která byla skloněná 161 stupňů k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. To znamená, že obíhal Slunce po tzv. retrográdní dráze, tedy v opačném směru než Slunce obíhají např. planety. V přísluní se meteoroid dostával jen právě ke dráze Země a v odsluní se nejdále dostával daleko za dráhu planet až k samé hranici Sluneční soustavy. Jeden oběh kolem Slunce mu trval několik tisíc let. To v kombinaci s fyzikálními vlastnostmi meteoroidu, které jsme zjistili z jeho průletu atmosférou, především z jeho velmi malé soudržnosti, znamená, že se jednalo původem o relativně velký úlomek některé komety patřící do tzv. Oortova oblaku komet, který se nachází na periferii Sluneční soustavy. Nejednalo se tedy o těleso, které by patřilo k nějakému známému meteorickému roji.


Dr. Pavel Spurný a Dr. Lukáš Shrbený
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: pavel.spurny@asu.cas.cz

Poděkování:

Děkujeme za spolupráci kolegům z ASU SAV v Tatranské Lomnici a Vihorlatské hvězdárny v Humenném, kteří se podílí na provozu automatické bolidové stanice v Kolonici.




Obrázek 1. Výřez z celooblohového snímku bolidu z 6. října pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou Evropské bolidové sítě na observatoři v Kolonickém sedle na východním Slovensku. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu (foto: Astronomický ústav AV ČR).




Obrázek 2. Průmět světelné dráhy bolidu EN061021_033409 v atmosféře na zemský povrch. Celková zaznamenaná dráha bolidu byla bezmála 80 km dlouhá a bolid jí uletěl za 1.1 sekundy. (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth)






Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.

Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.