Mimořádně jasný bolid za soumraku
20. října 2021 nad Maďarskem podrobně zachycený přístroji české a
slovenské části Evropské bolidové sítě
Ve středu 20. října 2021 krátce po před půl sedmou večer
středoevropského letního času proletěl daleko na jihovýchodě od našeho
území mimořádně jasný meteor – bolid. V té době probíhal ve střední
Evropě soumrak a i přes světlou oblohu bolid na krátkou dobu osvítil
krajinu a upoutal pozornost velkého počtu náhodných svědků. Mnoho
z nich nám nahlásilo svá pozorování a touto formou za zaslaná
hlášení
děkujeme. Protože se nám podařilo celý úkaz vlastními přístroji
zaznamenat a analyzovat, podáváme zde vysvětlení, k čemu přesně ve
středu 20. října po západu Slunce došlo, co tento jev způsobilo a
kde a
jak probíhal.
Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo rozhodující,
že byl zaznamenán speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na
velkém území střední Evropy na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě,
jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR
v Ondřejově. I když bolid
letěl relativně krátce po západu Slunce, podařilo se ho dobře
zaznamenat ze stanic, které byly ke dráze bolidu nejblíže, a to
prakticky všemi druhy přístrojů, které provozujeme. Fotografické a
radiometrické záznamy byly pořízeny ze slovenských stanic Hurbanovo
(viz obrázek 1, nejbližší stanice ke dráze bolidu) a Rimavská
Sobota a
také ze stanice Veselí nad Moravou z jižní Moravy. Kromě těchto
fotografických záznamů byl bolid zachycen videokamerami z několika
stanic. Na přiloženém kompozitním obrázku je pohled na bolid, jak ho
nad JV obzorem zaznamenala video kamera v Kunžaku v jižních
Čechách
(viz obrázek 2). Dále pak máme videozáznamy z Kuchařovic,
Veselí nad
Moravou a Hurbanova. Tyto kamery slouží především k přesnému
určení
dynamiky průletu bolidu atmosférou a také ukazují přímo viditelnou
fragmentaci tělesa v atmosféře. Díky všem těmto záznamům bylo
možné
podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho
předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě.
Co se tedy přesně odehrálo během
soumraku ve středu 20. října 2021 na jihovýchod od našeho území?
Přesně v 18 hodin 28 minut a 8 sekund
středoevropského letního času
vstoupilo do zemské atmosféry přibližně půlmetrové meziplanetární
těleso, tzv. meteoroid. V důsledku tření s atmosférou se
začalo
odpařovat a svítit ve výšce 81 km nad zemí severně od maďarského
jezera
Balaton (viz obrázek 3). Těleso se v té době pohybovalo
rychlostí téměř
17 km/s (tedy z hlediska srážkových rychlostí těchto těles se
Zemí
relativně pomalu) a po strmé dráze skloněné k zemskému povrchu 68
stupňů pokračovalo v letu přibližně JJV směrem a velmi rychle
zjasňovalo. Ve druhé půlce dráhy letu bolid v důsledku rozpadu
meteoroidu 3-krát výrazně zjasnil. V prvním a největším zjasnění
ve
výšce 44 km dosáhl zhruba padesátinásobné jasnosti Měsíce
v úplňku (při
pozorování ze vzdálenosti 100 km). Po rozpadech pokračovala
v letu jen
malá část meteoroidu. Ve výšce 26 km nad jižní částí jezera
Balaton
bolid ztratil většinu původní rychlosti a pohasl. Celou světelnou dráhu
dlouhou 60 km uletěl za necelé 4 sekundy. Během průletu
atmosférou se
prakticky veškerá původní hmota tohoto poměrně velkého ale nepříliš
soudržného tělesa odpařila. Přesto není vyloučené, že některé malé,
řádově gramové až maximálně stogramové úlomky mohly dopadnout na zemský
povrch poblíž jižního pobřeží jezera Balaton v oblasti od města
Balatonboglár až po Balatonszemes, kam je mohl zanést výškový vítr
během jejich pádu k zemi (viz obrázek 4). O této skutečnosti
jsme
informovali maďarské kolegy a ti vyrozumí obyvatelstvo dané oblasti.
Případný nález meteoritu by byl cenný z vědeckého hlediska.
Před srážkou se Zemí meteoroid obíhal Slunce po málo výstředné dráze
skloněné 23 stupňů k rovině zemské dráhy. V přísluní se
meteoroid
dostával právě jen ke dráze Země a v odsluní se ani nedostával ke
dráze
planety Mars. Jednalo se tedy o nezvykle krátkou dráhu, čemuž
odpovídala i perioda oběhu, protože jeden oběh kolem Slunce mu trval
pouze jeden a čtvrt roku. Pravděpodobně se jednalo o menší úlomek
asteroidu pocházejícího z nejvnitřnější části hlavního pásu
planetek
RNDr. Pavel Spurný, CSc., RNDr. Jiří Borovička, CSc. a Mgr. Lukáš
Shrbený, Ph.D.
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz
Obrázek 1. Výřez z celooblohového snímku bolidu
z 20. října 2021
pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou Evropské bolidové
sítě na stanovišti v areálu hvězdárny v Hurbanově na jižním
Slovensku.
Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno
elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu (foto:
Astronomický ústav AV ČR).
Obrázek 2. Složený snímek z videozáznamu bolidu
z 20. října 2021
pořízeného videokamerou na stanici Evropské bolidové sítě
z Kunžaku v jižních Čechách (foto: Astronomický ústav
AV ČR).
Obrázek 3. Průmět světelné dráhy bolidu v atmosféře na zemský
povrch.
Celková zaznamenaná dráha bolidu byla 59.5 km dlouhá a bolid jí
uletěl
za 3.9 sekundy (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová
mapa:
Google Earth).
Obrázek 4. Mapa oblasti, kde by se mohly nalézt meteority (grafika:
Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).
Obrázky a data nejsou určeny
k dalšímu
šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo
kontaktujte autora.
Images and data are not intended for further dissemination and
publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.