Mimořádně dlouhý tečný bolid
6. listopadu
2021 nad střední Evropou podrobně zachycený přístroji české části
Evropské bolidové sítě
V sobotu 6. listopadu 2021 krátce před tři čtvrtě na jedenáct
večer
středoevropského času proletěl přes naše území mimořádně dlouhý meteor.
I přesto, že nebyl nikterak jasný, v maximu dosáhl jasnosti
přibližně
planety Jupiter, který v té době byl nízko nad JZ obzorem, tak
díky
jeho velmi dlouhé světelné dráze, která trvala přes 40 sekund, upoutal
pozornost náhodných svědků, z nichž někteří nám nahlásili svá
pozorování. Touto formou za zaslaná hlášení děkujeme, a protože se nám
podařilo celý úkaz vlastními přístroji zaznamenat a analyzovat,
podáváme zde vysvětlení, k čemu přesně v sobotu 6. listopadu
pozdě
večer došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.
Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo rozhodující,
že byl zaznamenán speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na
velkém území střední Evropy na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě,
jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR
v Ondřejově. I když
jasnost tohoto meteoru byla jen o málo větší, než je citlivost našich
přístrojů, tak díky jasnému počasí nad velkou částí střední Evropy se
ho podařilo dobře zaznamenat ze stanic, které byly ke dráze bolidu
nejblíže, a to jak fotografickými kamerami, tak i pomocí videokamer.
Celooblohové fotografické snímky byly pořízeny z českých stanic
Kunžak,
Kocelovice, Ondřejov, Svratouch, Růžová a Polom (výřez ze širokoúhlého
snímku ze spektrální bolidové kamery umístěné na stanici Polom
v Orlických horách je na obrázku 1). Kromě těchto
fotografických záznamů
byl bolid zachycen videokamerami ze stanic Kunžak, Ondřejov, Říčany u
Prahy, Červená hora a Lysá hora. Na přiloženém kompozitním obrázku je
pohled na bolid, jak ho nad SV obzorem zaznamenala video kamera
v Říčanech ve středních Čechách (viz obrázek 2). Tyto kamery
slouží
především k přesnému určení dynamiky průletu bolidu atmosférou a
také
ukazují přímo viditelnou fragmentaci tělesa v atmosféře. Díky všem
těmto záznamům bylo možné podrobně a přesně popsat jak atmosférickou
dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě a
v tomto velmi vzácném případě i dráhu ve Sluneční soustavě, po
které
tento malý úlomek meziplanetární hmoty opustil atmosféru naší Země.
Co se tedy přesně v sobotu
6. listopadu 2021 pozdě večer nad střední
Evropou odehrálo?
Přesně v 22 hodin 42 minut a 13 sekund
středoevropského času vstoupilo
do zemské atmosféry pod velmi malým úhlem (pouhé 2.5 stupně) malé
meziplanetární těleso, tzv. meteoroid. V důsledku tření
s atmosférou se
jeho povrch nahřál a začal svítit natolik, že byl detekovatelný našimi
přístroji. Tento počáteční bod byl ve výšce 96.2 km nad zemí jižně
od
naší hranice s Rakouskem (viz obrázek 3). Těleso se v té
době
pohybovalo rychlostí 16.7 km/s (tedy z hlediska srážkových
rychlostí
těchto těles se Zemí relativně pomalu) a po téměř horizontální dráze
pokračovalo v letu přibližně SV směrem, přičemž jeho jasnost se
prakticky neměnila. Nejblíže k zemskému povrchu se tento meteoroid
dostal na vzdálenost 88.3 km po 370 km dlouhém letu trvajícím
23 sekund
již nad územím Polska přibližně 40 km SSZ od Wroclavi. Poté se již
opět
začal od zemského povrchu vzdalovat a po dalších bezmála 270 km
letu
nad Polskem pohasl ve výšce 92.3 km přibližně 10 km západně
od města
Grudziac. V té době se těleso pohybovalo rychlostí necelých
15 km/s a
po letu dlouhém 41 sekund a světelné dráze 636 km přestalo svítit
a
brzy opustilo po změněné dráze zemskou atmosféru.
Před srážkou se Zemí meteoroid obíhal Slunce po výstředné dráze
skloněné 11 stupňů k rovině zemské dráhy – viz obrázek 4.
V přísluní se
meteoroid dostával právě jen ke dráze Země a v odsluní se dostal
až za
dráhu planety Saturn. Po průletu atmosférou se však jeho dráha významně
změnila a to tak, že původní délka oběhu kolem Slunce se zkrátila
z původních 18.1 roků na 4.76 roků a poloosa jeho dráhy se
zkrátila z původních 6.9 astronomických jednotek (AU) o víc jak
polovinu na 2.8 AU
(1 astronomická jednotka je definovaná jako střední vzdálenost Země od
Slunce, tedy přibližně 149.5 mil. km). S velkou pravděpodobností
se
tedy původem jednalo o malý, přibližně 200 gramový, úlomek komety.
RNDr. Pavel Spurný, CSc. a Mgr. Lukáš
Shrbený, Ph.D.
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz
Obrázek 1. Výřez ze širokoúhlého snímku meteoru ze 6. listopadu
2021
pořízeného automatickou spektrální digitální bolidovou kamerou Evropské
bolidové sítě na stanici Polom v Orlických horách (foto:
Astronomický
ústav AV ČR).
Obrázek 2. Složený snímek z videozáznamu meteoru ze
6. listopadu 2021
pořízeného videokamerou na stanici Evropské bolidové sítě z Říčan
ve
středních Čechách. Na tomto záznamu je zachycena druhá část světelné
dráhy meteoru, která je 340 km dlouhá a trvala 22.5 sekundy (celá
dráha
se promítá do souhvězdí Velké medvědice). Přesný časový úsek dráhy je
v čase 22:42:32.5-55.0 SEČ. Přerušovaná stopa vpravo uprostřed
patří
letadlu (foto: Astronomický ústav AV ČR).
Obrázek 3. Průmět světelné dráhy bolidu v atmosféře na zemský
povrch.
Celková zaznamenaná dráha bolidu byla 635.75 km dlouhá a bolid jí
uletěl za 41.0 sekundy (grafika: Astronomický ústav AV ČR,
podkladová
mapa: Google Earth).
Obrázek 4. Schematické znázornění dráhy meteoroidu ze 6. listopadu
2021
ve Sluneční soustavě. Jedná se o průmět dráhy do roviny ekliptiky.
Jelikož se jednalo o úplný případ tečného meteoru, tj. kdy těleso zcela
neshořelo v atmosféře a většina z něho opustila atmosféru po změněné
dráze, tak jsou znázorněné obě dráhy – červeně předsrážková dráha a
fialově pak úniková dráha, po které se tento malý úlomek meziplanetární
hmoty pohybuje kolem Slunce nyní. Jelikož se během průletu atmosférou
toto těleso celkem výrazně zbrzdilo, tak došlo k významné změně
jeho
dráhy. Ta původně sahala až za dráhu planety Saturn a jeden oběh kolem
Slunce tělesu trval 18.1 roku a nyní je to pouze 4.76 roku, přičemž
nejvzdálenější bod dráhy již leží ve vnější části hlavního pásu
planetek. (autor: Astronomický ústav AV ČR).
Obrázky a data nejsou určeny
k dalšímu
šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo
kontaktujte autora.
Images and data are not intended for further dissemination and
publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.