Významné bolidy

V úterý 7. prosince 2021 krátce před půl sedmou večer středoevropského času proletěl podél jižní poloviny česko-slovenské hranice na slovenské straně mimořádně jasný meteor – bolid. Jeho jasnost byla tak vysoká, že osvítil krajinu nejen po obou stranách společné hranice, ale i na velkém území především jižní Moravy, jihozápadního Slovenska, severovýchodního Rakouska a severozápadního Maďarska. I přes zataženou oblohu na většině území střední Evropy, zrovna v této části převládala jasná obloha a tak upoutal pozornost velkého počtu náhodných svědků, z nichž někteří nám nahlásili svá pozorování. Touto formou za zaslaná hlášení děkujeme, a protože se nám podařilo celý úkaz vlastními přístroji zaznamenat a analyzovat, podáváme zde vysvětlení, k čemu přesně v úterý v podvečer 7. prosince došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.

Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo rozhodující, že byl zaznamenán speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na velkém území střední Evropy na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. I když na většině stanic bylo zataženo, tak díky jasné obloze právě nad stanicemi, které byly bolidu nejblíže, tedy na jižní Moravě a jižní části Slovenska, se ho podařilo velmi dobře zaznamenat. A to jak fotografickými kamerami, tak i pomocí videokamer. Celooblohové fotografické snímky byly pořízeny ze stanic Veselí nad Moravou, Hurbanovo a Rimavská Sobota. Výřez z celooblohového snímku z automatické bolidové kamery umístěné na hvězdárně ve Veselí nad Moravou je na obrázku 1. K této stanici byl bolid po celé dráze letu nejblíže (viz obrázek 2) a tento snímek nám tak poskytl nejpřesnější informace jak o jeho dráze, tak i o jeho rychlosti. Kromě tohoto fotografického záznamu zde byla závěrečná část světelné dráhy bolidu, kde se těleso v atmosféře významně rozpadalo, zachycena i speciální videokamerou. A v neposlední řadě kromě standardního snímku bylo další automatickou širokoúhlou fotografickou kamerou pořízeno mimořádně podrobné spektrum celé dráhy bolidu, které nám umožní studovat složení původního meziplanetárního tělesa. K těmto optickým záznamům máme zaznamenaný i přesný průběh svícení bolidu pomocí velmi rychlých fotometrů na všech stanicích naší bolidové sítě, nejlépe však samozřejmě na těch nejbližších. Tyto unikátní přístroje, které jsou taktéž součástí našich kamer, registrují světlo bolidů v jakémkoliv počasí. Jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu a slouží jednak k přesnému určení času přeletu bolidu, jeho jasnosti a k detailnímu modelování jeho fragmentace během průletu atmosférou. Díky všem těmto záznamům bylo možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě.

Co se tedy přesně v úterý v podvečer 7. prosince 2021 nad česko-slovenskou hranicí odehrálo?

Přesně v 18 hodin a 29 minut středoevropského času vstoupilo do zemské atmosféry pod relativně malým úhlem malé meziplanetární těleso, tzv. meteoroid, o hmotnosti 25 kg a průměru necelých 30 cm. V důsledku tření s atmosférou se jeho povrch nahřál a začal svítit natolik, že byl detekovatelný našimi přístroji. Tento počáteční bod byl ve výšce 92 km nad zemí poblíž Dubnice nad Váhom (viz obrázek 2). Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 21.5 km/s a po dráze skloněné k zemskému povrchu necelých 30 stupňů pokračovalo v letu přibližně JZ směrem. Jeho jasnost rychle narůstala a po dobu asi 2 sekund dokonce dosahovala jasnosti Měsíce v úplňku. Během letu bolid několikrát významně zjasnil a maximální jasnosti, dokonce několikanásobně převyšující jasnost Měsíce v úplňku, dosáhl právě v jednom z těchto krátkých zjasnění, kdy těleso v atmosféře fragmentuje. Bylo to ve výšce 43 km nad zemí již v závěrečné části letu v oblasti obce Plavecké Podhradie. V této fázi letu se již také meteoroid v atmosféře významně brzdil a také se rozpadal. Celou světelnou dráhu dlouhou 115 km uletěl za 5.6 sekundy a pohasl ve výšce 35.4 km při rychlosti necelých 5 km/s nedaleko VJV od Malacek (viz obrázek 2). Během průletu atmosférou se prakticky celá původní hmota tohoto poměrně málo soudržného meteoroidu spotřebovala, a tudíž žádný makroskopicky významný úlomek původního meteoroidu na zem s největší pravděpodobností nedopadl.

Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po relativně výstředné avšak velmi krátké eliptické dráze skloněné 16 stupňů k rovině zemské dráhy – viz obrázek 3. V přísluní se meteoroid dostával poměrně blízko ke Slunci, tedy až ke dráze planety Merkur a v odsluní se pohyboval až u dráhy planety Mars. Jedná se o poměrně neobvyklou dráhu tělesa ve Sluneční soustavě, kdy hlavní poloosa je menší než 1 astronomická jednotka (tj. střední vzdálenost Země od Slunce, tedy přibližně 149.5 mil. km). Z toho také vyplývá, že jeden oběh kolem Slunce tomuto malému meziplanetárnímu tělesu trval méně než jeden pozemský rok, přibližně 333 dní.


RNDr. Pavel Spurný, CSc.
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz





Obrázek 1. Výřez z celooblohového snímku bolidu ze 7. prosince 2021 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou Evropské bolidové sítě na stanici Veselí nad Moravou. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu. (foto: Astronomický ústav AV ČR).




Obrázek 2. Průmět světelné dráhy bolidu v atmosféře na zemský povrch. Celková zaznamenaná dráha bolidu byla 115 km dlouhá a bolid jí uletěl za 5.6 sekundy (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).




Obrázek 3. Schematické znázornění dráhy meteoroidu ze 7. prosince 2021 ve Sluneční soustavě (červená dráha). Jedná se o průmět dráhy do roviny ekliptiky (dráhy planety Země). Jeden oběh kolem Slunce tomuto meteoroidu trval pouze 333 dní. (autor: Astronomický ústav AV ČR)





Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.

Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.