Významné bolidy

V pátek 17. prosince 2021 krátce po půl osmé večer středoevropského času proletěl na jihovýchod od našeho území jasný a velmi dlouhý meteor – bolid. Jeho jasnost byla natolik vysoká, že i přes značný svit Měsíce, který byl necelé dva dny před úplňkem a svítil právě nad jihovýchodním obzorem v souhvězdí Býka, se tento bolid na několik sekund stal nejnápadnějším objektem na obloze. Jelikož jeho atmosférická dráha celá ležela nad územím Maďarska, tak nejlépe byl viditelný z jihovýchodní části našeho území, jakož i jižního Slovenska a samozřejmě i Maďarska a východního Rakouska. A protože právě v těchto oblastech převažovalo jasné počasí, tak upoutal pozornost velkého počtu náhodných svědků, z nichž někteří nám nahlásili svá pozorování. Touto formou za zaslaná hlášení děkujeme, a protože se nám podařilo celý úkaz vlastními přístroji zaznamenat a analyzovat, podáváme zde vysvětlení, k čemu přesně v pátek večer 17. prosince došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.

Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo rozhodující, že byl zaznamenán speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na velkém území střední Evropy na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. I když na většině stanic bylo zataženo, tak díky jasné obloze právě nad stanicemi, které byly bolidu nejblíže, tedy na jižní Moravě a jižní části Slovenska, se ho podařilo velmi dobře zaznamenat. A to jak fotografickými kamerami, tak i pomocí videokamer. Celooblohové fotografické snímky byly pořízeny ze stanic Kuchařovice, Hurbanovo a Rimavská Sobota. Výřez z celooblohového snímku z automatické bolidové kamery umístěné na hvězdárně v Rimavské Sobotě je na obrázku 1. K této stanici byl bolid nejblíže na začátku (viz obrázek 2) a spolu se snímkem ze stanice Kuchařovice u Znojma zde bylo úplně jasno, takže na obou snímcích byla zachycená celá dráha letu bolidu. Jak je však zřejmé z obrázku 2, nejblíže většiny světelné dráhy bolidu však byla stanice Hurbanovo na jižním Slovensku, kde ovšem více jak první třetina dráhy bolidu byla zakryta oblačností. Tyto tři snímky nám tak poskytly nejpřesnější informace jak o jeho dráze, tak i o jeho rychlosti. Kromě těchto fotografických záznamů byla většina světelné dráhy bolidu (kromě začátku) zachycena i speciální videokamerou z Kuchařovic a naopak prvních 45 km jeho dráhy bylo zachycených další videokamerou z Rimavské Soboty. K těmto optickým záznamům máme zaznamenaný i přesný průběh svícení bolidu pomocí velmi rychlých fotometrů na nejbližších stanicích naší bolidové sítě. Tyto unikátní přístroje, které jsou taktéž součástí našich kamer, registrují světlo bolidů v jakémkoliv počasí. Jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu a slouží jednak k přesnému určení času přeletu bolidu, jeho jasnosti a k detailnímu modelování jeho fragmentace během průletu atmosférou. V tomto případě ale jsou tyto záznamy dosti nepříznivě ovlivněny velkým jasem Měsíce. Nicméně právě díky všem těmto výše zmíněným záznamům bylo možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě.

Co se tedy přesně v pátek večer 17. prosince 2021 nad Maďarskem odehrálo?

Přesně v 19 hodin, 30 minut a 44 sekund středoevropského času vstoupilo do zemské atmosféry pod velmi malým úhlem malé meziplanetární těleso, tzv. meteoroid, o hmotnosti necelého půl kilogramu. V důsledku tření s atmosférou se jeho povrch nahřál a začal svítit natolik, že byl detekovatelný našimi přístroji. Tento počáteční bod byl ve výšce necelých 105 km nad zemí nedaleko na západ od města Debrecen poblíž maďarsko-rumunské hranice (viz obrázek 2). Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 39 km/s a po dráze skloněné k zemskému povrchu pouhých 8 stupňů pokračovalo v téměř horizontálním letu přibližně západním směrem. Jeho jasnost rychle narůstala a po dobu asi 4 sekund dokonce dosahovala jasnosti jen o málo menší než je jasnost Měsíce v úplňku. Během letu bolid několikrát významně zjasnil a maximální jasnosti, dosáhl právě v jednom z těchto krátkých zjasnění, kdy těleso v atmosféře fragmentuje. Bylo to již v závěrečné fázi letu ve výšce 60 km nad zemí západně od města Veszprém. V této fázi letu se již také meteoroid v atmosféře významně brzdil a také se rozpadal. Celou světelnou dráhu dlouhou 384 km uletěl za 10.2 sekundy a pohasl vysoko v atmosféře ve výšce 52.6 km při rychlosti necelých 28 km/s nedaleko rakousko-maďarské hranice (viz obrázek 2). Během průletu atmosférou se celá původní hmota tohoto poměrně kompaktního meteoroidu spotřebovala, a tudíž žádný makroskopicky významný úlomek původního meteoroidu na zem nedopadl.

Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po dosti výstředné eliptické dráze skloněné necelých 32 stupňů k rovině zemské dráhy – viz obrázek 3. V přísluní se meteoroid dostával velmi blízko ke Slunci, tedy ještě významně dovnitř dráhy planety Merkur a v odsluní se pohyboval za drahou planety Mars s oblasti hlavního pásu planetek. Jedná se o poměrně neobvyklou dráhu tělesa ve Sluneční soustavě, kdy se těleso dostává v přísluní velmi blízko ke Slunci, v tomto případě pouhých 0.13 astronomické jednotky (1 astronomická jednotka je střední vzdálenost Země od Slunce, tedy přibližně 149.5 mil. km). Jeden oběh kolem Slunce tomuto malému meziplanetárnímu tělesu, pravděpodobně malému úlomku asteroidu, trval prakticky přesně dva pozemské roky.


RNDr. Pavel Spurný, CSc.
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz





Obrázek 1. Výřez z celooblohového snímku bolidu ze 17. prosince 2021 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou Evropské bolidové sítě na hvězdárně v Rimavské Sobotě. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu. (foto: Astronomický ústav AV ČR).




Obrázek 2. Průmět světelné dráhy bolidu v atmosféře na zemský povrch. Celková zaznamenaná dráha bolidu byla 383 km dlouhá a bolid jí uletěl za 10.2 sekundy (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).




Obrázek 3. Schematické znázornění dráhy meteoroidu ze 17. prosince 2021 ve Sluneční soustavě (červená dráha). Jedná se o průmět dráhy do roviny ekliptiky (dráhy planety Země). Jeden oběh kolem Slunce tomuto meteoroidu trval dva pozemské roky. (autor: Astronomický ústav AV ČR)





Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.

Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.