Významné bolidy

V sobotu 22. ledna 2022 večer krátce před dvacátou hodinou středoevropského času proletěl severně od našeho území velmi jasný meteor – bolid. Bohužel na velké většině našeho území a rovněž tak i celé střední Evropy bylo v tu dobu zataženo a tak nejen, že ho mělo možnost spatřit jen velmi málo náhodných svědků, ale i pro velkou většinu našich přístrojů, určených pro sledování bolidů, zůstal skrytý za mraky. Přesto se ho podařilo zaznamenat fotograficky na stanici Frýdlant v Čechách (viz obrázek 1), která byla k dráze bolidu z našich stanic nejblíže a dále pak ze vzdálené stanice Rimavská Sobota na Slovensku. Kromě fotografických snímků máme ještě jeho průlet natočený speciální videokamerou opět z Frýdlantu a také konec jeho dráhy z další naší videokamery umístěné na hvězdárně v Jičíně. K těmto optickým záznamům máme zaznamenaný i přesný průběh svícení bolidu pomocí velmi rychlých fotometrů ze všech blízkých stanic naší bolidové sítě, tedy v tomto případě i těch, kde bylo zataženo. Tyto unikátní přístroje, které jsou taktéž součástí našich kamer, registrují světlo bolidů v jakémkoliv počasí. Jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu a slouží jednak k přesnému určení času přeletu bolidu, jeho jasnosti a k detailnímu modelování jeho fragmentace během průletu atmosférou. Díky všem těmto záznamům bylo možné podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě.

Z podrobné analýzy těchto dat se navíc ukázalo, že bolid dosáhl téměř jasnosti Měsíce v úplňku (při pozorování ze standardní vzdálenosti 100 km) a že pronikl hluboko do atmosféry, což nasvědčuje tomu, že došlo k pádu meteoritů na zemský povrch. To samozřejmě významně zvyšuje jak důležitost jevu samotného, tak i nároky na co nejpřesnější určení polohy jeho dráhy v atmosféře pro výpočet a modelování pádové oblasti. Proto jsme hledali, zda existuje ještě nějaký další přístrojový záznam, který by mohl doplnit naše data. Zjistili jsme, že existuje jeden videozáznam ze systému AllSky7, který je také určený pro zaznamenávání přeletu meteorů. Vedoucí tohoto projektu Mike Hankey nám velmi ochotně tento záznam, který pořídil operátor Peter Lindner z německého města Hoyerswerda, zaslal a ukázalo se, že i když je zde část bolidu za mraky, tak je velmi dobře použitelný a významně zvýšil přesnost a váhu našich původních výsledků.

Co se tedy přesně v sobotu 22. ledna večer nad západním Polskem odehrálo?

Přesně v 18 hodin 48 minut a 57 sekund světového času vstoupilo do zemské atmosféry menší meziplanetární těleso, tzv. meteoroid, o velikosti basketbalového míče a hmotnosti přibližně 25 kg. V důsledku tření s atmosférou se jeho povrch nahřál a začal svítit natolik, že byl detekovatelný našimi přístroji. Tento počáteční bod byl ve výšce 90 km nad zemí severně od polského města Swiebodzin (viz obrázek 2). Těleso se v té době pohybovalo rychlostí necelých 17 km/s a po dráze skloněné k zemskému povrchu 49 stupňů pokračovalo v letu přibližně západním směrem. Jeho jasnost rychle narůstala a po dobu asi 2 sekund dokonce dosahovala téměř jasnosti Měsíce v úplňku. Během letu bolid několikrát zjasnil a maximální jasnosti dosáhl ve výšce 37 km nad zemí právě v jednom z těchto krátkých zjasnění, kdy těleso v atmosféře fragmentuje. V této fázi letu se již také meteoroid v atmosféře významně brzdil. Celou světelnou dráhu dlouhou téměř 92 km uletěl za 6.7 sekundy a pohasl velmi hluboko v atmosféře ve výšce 21 km při rychlosti jen o málo vyšší než 3 km/s nedaleko od německo-polské hranice poblíž polského města Kostrzyn (viz obrázek 2). K očekávanému pádu meteoritů došlo jižně od tohoto města (viz obrázek 3) a meteority mohou ležet na obou stranách hranice, kterou tvoří řeka Odra. Větší meteority, z nichž hlavní kus může mít váhu až jeden kilogram, se nachází v severozápadní části vyznačené oblasti na území Německa (viz obrázek 3). Menší meteority o hmotnostech pod 200 gramů dopadly již na území Polska v jihovýchodní části vyznačené oblasti. Celková hmotnost spadlých meteoritů se může pohybovat okolo dvou až tří kilogramů. Pokud by se meteority našly, zařadily by se do exkluzivní kategorie tzv. meteoritů s rodokmenem. Těch je z tisíců známých meteoritů jen asi 40.

Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po eliptické dráze s velmi malým sklonem. V přísluní se meteoroid dostával mezi dráhu planet Venuše a Země a v odsluní se pohyboval za dráhou planety Mars v oblasti hlavního pásu asteroidů. Jeden oběh kolem Slunce tomuto menšímu meziplanetárnímu tělesu, pravděpodobně malému úlomku asteroidu, trval 2.4 pozemských roků.

Závěrem bychom rádi podělovali Dr. Radmile Brožkové z Českého hydrometeorologického ústavu za data o výškovém větru potřebná k výpočtu pádové oblasti meteoritů.


RNDr. Pavel Spurný, CSc., RNDr. Jiří Borovička, CSc. a Mgr. Lukáš Shrbený, Ph.D.
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz





Obrázek 1. Výřez z celooblohového snímku bolidu z 22. ledna 2022 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou Evropské bolidové sítě na stanici Frýdlant v Čechách. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje určit rychlost bolidu (foto: Astronomický ústav AV ČR).




Obrázek 2. Průmět světelné dráhy bolidu z 22. ledna 2022 v atmosféře na zemský povrch (žlutá šipka). Stanice bolidové sítě, kde byl bolid zaznamenán (kromě slovenské stanice Rimavská Sobota), jsou na mapce znázorněny bílými čtverci s černým středem. Celková zaznamenaná dráha bolidu byla 92 km dlouhá a bolid jí uletěl za 6.7 sekundy (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).




Obrázek 3. Detail oblasti, kde by se mohly nacházet meteority (zvýrazněný pás). Vyznačena jsou teoretická místa dopadu meteoritů o daných hmotnostech, z čehož vyplývá, že hmotnosti meteoritů budou klesat a jejich počet vzrůstat směrem na jihovýchod. Meteority různých hmotností však mohou být částečně pomíchané a v případě pozdních rozpadů se mohou malé meteority vyskytovat i v oblasti větších kusů. Vyznačená pádová oblast byla mírně modifikovaná 2. února po obdržení přesného modelu výškového větru. (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).





Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.

Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.