Velmi jasný bolid časně zrána
25. ledna
2023 pravděpodobně skončil pádem meteoritů na západě Ukrajiny
aktualizováno 28. ledna 2023, 11h
Ve středu 25. ledna časně ráno proletěl nad úplným jihovýchodem
Slovenska a nejzápadnější částí Ukrajiny velmi jasný bolid, který však
pro většinu náhodných pozorovatelů z naší republiky, ale i severní
poloviny Slovenska nebo i většiny okolních států střední a východní
Evropy zůstal skrytý za hustou inverzní oblačností. Proto jsme dosud
neobdrželi ani jedno hlášení, i když se jednalo o velmi jasný a nápadný
úkaz, který především z východní poloviny našeho území by byl
velmi
dobře viditelný. O velikosti a délce tohoto mimořádného bolidu svědčil
i fakt, že byl zaznamenán citlivými fotometry, které jsou součástí
našich bolidových kamer na velké většině stanic ve východní polovině
Evropské bolidové sítě. Nejdůležitější ovšem bylo, že přece jen byla
místa s jasnou oblohou, dokonce právě i v relativně malé oblasti,
kde
bolid letěl, a že na 4 stanicích Evropské bolidové sítě ležících na
Slovensku a v ČR bylo jasno a na 3 z nich se také podařilo
speciálními
přístroji získat jak fotografické tak i video záznamy. Z velké
blízkosti máme bolid fotograficky zaznamenaný z Kolonice na samém
východě Slovenska (viz obrázek 1), ale také z větší dálky
z Rimavské
Soboty a rovněž tak i z Lysé hory z Beskyd. Kromě těchto
záznamů s vysokým rozlišením máme navíc z Kolonice i velmi
podrobné fotografické
spektrum bolidu a také videozáznam poslední čtvrtiny letu bolidu, kde
je s vysokým rozlišením zaznamenaná fragmentace tělesa
v atmosféře a
pohasnutí jednotlivých úlomků. Z těchto záznamů ze 3 míst jsme
určili s vysokou přesností všechny základní parametry průletu
bolidu atmosférou,
tedy mimo jiné kde a jak rychle letěl a odkud přiletěl. Ukázalo se, že
bolid dosáhl v maximu jasnosti Měsíce v úplňku (při
pozorování ze
standardní vzdálenosti 100 km) a pronikl relativně hluboko do
atmosféry, což nasvědčuje tomu, že velmi pravděpodobně došlo
k pádu
menšího počtu meteoritů na zemský povrch.
Co se tedy přesně odehrálo časně ráno ve středu 25. ledna 2023 nad
jihovýchodem Slovenska a západem Ukrajiny?
Přesně ve 4 hodiny 23 minut a 50 sekund středoevropského
času vstoupil
do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 11 kilogramů a
poprvé byl zaznamenán ve výšce 101 km nad obcí Oborín západně od
Velkých Kapušan na východě Slovenska. Těleso se v té době
pohybovalo
rychlostí necelých 29 km/s a po dráze skloněné pod úhlem 33.5°
k vodorovné rovině pokračovalo v letu přibližně
severovýchodním východním
směrem. Maximální jasnosti srovnatelné s jasností Měsíce
v úplňku
dosáhl bolid v nepříliš výrazném zjasnění ve výšce 46 km nad
zemí,
nicméně jen o málo menší jasnost si udržoval po dobu téměř
3 sekund.
Krátce po dosažení maximální jasnosti se meteoroid také začal výrazněji
rozpadat. Největší úlomek pak pohasl ve výšce 25.7 km nad zemí
v oblasti východních Karpat na západě Ukrajiny. Celou světelnou
dráhu
dlouhou téměř 137 km uletěl bolid za 6.1 sekund. Její průmět
na zemský
povrch je znázorněn na obrázku 2. I když převážná většina původní
hmoty
meteoroidu shořela v atmosféře, je velmi pravděpodobné, že několik
převážně menších meteoritů dopadlo až na zemský povrch. Největší
meteorit (hlavní kus) může mít kolem čtvrt kilogramu, další úlomek má
přibližně poloviční hmotnost a dále mohlo k zemi doletět ještě
několik
výrazně menších gramových až deseti gramových úlomků. Podle našich
výpočtů by se tyto meteority měly především nacházet v pásu
širokém
přibližně několik set metrů a dlouhém kolem 10 kilometrů táhnoucím
se
horským terénem od konce světelné dráhy poblíž vesnice Oryavchyk
(nejmenší několikagramové meteority) až do údolí k hlavní silnici
E471
jihovýchodně od obce Korostiv, kde by mohly být největší 2 meteority
100 a 250 gramů. Na obrázku 3 je mapa předběžně vypočtené
pádové
oblasti meteoritů založená na profilu výškového větru pořízeného na
stanici Poprad-Gánovce o půlnoci 25. 1. Finální pádovou oblast
ještě
upřesníme, až budeme znát profil větru pro dané místo a čas. Nález
meteoritů, navíc relativně malých a v malém počtu a ještě
k tomu ve
velmi odlehlé horské oblasti je málo pravděpodobný, nicméně pokud by se
meteority našly, zařadily by se do exkluzivní kategorie meteoritů
s rodokmenem. Těch je z tisíců známých meteoritů jen asi 40.
Před srážkou se Zemí tento meteoroid o průměru asi 20 cm obíhal
Slunce
po relativně protáhlé dráze, kdy se v přísluní dostával až
dovnitř dráhy planety Merkur, tedy poměrně blízko ke Slunci, a
v odsluní se pohyboval za dráhou planety Mars ve vnitřní části
hlavního
pásu planetek. Jeden oběh kolem Slunce mu trval 1.4 pozemských let.
Velmi pravděpodobně se jednalo původem o část asteroidu pocházejícího
z hlavního pásu planetek.
Závěrem bychom rádi podělovali kolegům z Astronomického ústavu SAV
v Tatranské Lomnici za spolupráci na provozu stanic bolidové sítě
na
Slovensku jakož i spolupracovníkům na hvězdárnách v Kolonici,
Rimavské
Sobotě a stanici ČHMÚ na Lysé hoře.
25. ledna 2023, 17h
Pavel Spurný, Jiří Borovička a Lukáš Shrbený
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz
telefon: 323 620 160 nebo 607 729 608 (jen v urgentních případech)
Obrázek 1
Výřez z celooblohového snímku bolidu z 25. ledna 2023
pořízeného
automatickou digitální bolidovou kamerou Evropské bolidové sítě na
stanovišti na hvězdárně v Kolonici na východním Slovensku.
Přerušování
světelné stopy (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a
umožňuje nám určit rychlost bolidu (foto: Astronomický ústav AV ČR
a
Astronomický ústav SAV).
Obrázek 2
Průmět zaznamenané dráhy bolidu na zemský povrch (žlutá šipka). Na mapě
jsou vyznačeny čtverci s černým středem polohy stanic Evropské
bolidové
sítě na Slovensku, přičemž bolid byl zaznamenán kamerami na stanicích
Kolonica a Rimavská Sobota, kde bylo v době jeho průletu jasno.
(grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).
Obrázek 3
Detail oblasti, kde by se mohly nacházet meteority. Vyznačena jsou
teoretická místa dopadu 2 hlavních meteoritů o hmotnostech přibližně
100 a 250 gramů (Main) a také možných menších úlomků o hmotnostech
kolem 10 gramů. Poloha pádové oblasti je založena na profilu
výškového
proudění pořízeného z nejbližší stanice ke dráze bolidu, kde se
takové
měření provádí, tedy ze stanice Poprad-Gánovce, která je od konce
bolidu vzdálená přes 200 km (pro čas 0h UT) a tudíž se může
lišit od
skutečných hodnot pro dané místo a čas. Počítáme tedy s tím, že až
budeme mít tato data k dispozici, tak polohu pádové oblasti upřesníme.
(grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).
Obrázek 4
Aktualizace pádové oblasti z 28. 1. 2023
Detail oblasti, kde by se mohly nacházet meteority. Vyznačena jsou
teoretická místa dopadu dvou hlavních meteoritů o hmotnostech přibližně
100 (F1) a 250 gramů (Main) a také jednoho menšího úlomku o hmotnosti
kolem 10 gramů (F2). Poloha pádové oblasti je nyní již založena na
komplexním modelu profilu výškového proudění pro dané místo a čas,
který pro tyto účely pro nás vypracovala Dr. R. Brožková
z ČHMÚ. Polohy
jednotlivě sledovaných úlomků se mírně odchylují od centrální linie,
což
je to způsobeno tím, že během jednotlivých rozpadů tělesa došlo
k mírné
změně směru letu toho kterého úlomku a tuto změnu pozorujeme přímo na
našich záznamech (IP kamera v Kolonici). Pokud nedošlo
k dalším
rozpadům těchto tří úlomků během temné fáze letu (tedy po jejich
pohasnutí) tak je velmi pravděpodobné, že tyto fragmenty leží
v červeně
ohraničených kruzích (vyznačená oblast odpovídá přibližně jedné
směrodatné odchylce). I když je tato možnost pravděpodobnější, tak ale
pokud by došlo k dalším rozpadům některého z větších úlomků (nebo obou)
během temné fáze letu, tak mohou meteority ležet víceméně kdekoliv ve
žlutě ohraničené oblasti. (grafika: Astronomický ústav AV ČR,
podkladová mapa: Google Earth).
Obrázky a data nejsou určeny
k dalšímu
šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo
kontaktujte autora.
Images and data are not intended for further dissemination and
publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.