Významné bolidy

Ve středu 8. února krátce po půlnoci středoevropského času proletěl severně od našeho území nad východem Německa velmi jasný bolid. Nad celou střední Evropou bylo v tu dobu jasno a tak si ho mohli všimnout náhodní svědci, z nichž někteří nám poslali svá pozorování. Avšak kvůli pozdním nočním hodinám a také velmi mrazivému počasí tentokrát těch hlášení bylo podstatně méně, než obvykle u takových bolidů bývá. Z hlediska popsání a objasnění tohoto vzácného přírodního úkazu je ovšem důležité, že byl zaznamenán všemi našimi přístroji, které jsou pro tento účel určené a jsou umístěné na stanicích Evropské bolidové sítě. V dosahu jeho viditelnosti bylo především celkem 11 stanic z České republiky a po jedné z Německa a Rakouska. Jelikož bolid letěl severně až severozápadně od naší republiky (viz obrázek 1, bolid je označen žlutou šipkou) tak nejdůležitější záznamy jsou ze stanic ležících v severozápadní části našeho území, tedy především ze Šindelové v Krušných horách (viz obrázek 2), Růžové u Hřenska a také z německé stanice v Tautenburgu. Nicméně i ze vzdálenějších stanic byla pořízena velmi cenná data. Díky tomu bylo možné velmi podrobně a velmi přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě a dokonce i složení a strukturu původního tělesa (meteoroidu). Jelikož bolid přestal svítit poměrně nízko nad zemským povrchem a i další okolnosti průletu nasvědčují tomu, že malá část jeho původní hmoty mohla průlet atmosférou přečkat, tak jsme také určili oblast, kde by měly zbytky původního meziplanetárního tělesa (meteoroidu), tedy meteority, na zemském povrchu ležet. Touto formou tedy podáváme vysvětlení, k čemu přesně v noci z 8. na 9. února došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.

Co se tedy přesně odehrálo v noci z 8. na 9. února 2023 nad Saskem?

Po půlnoci přesně ve 12 minut a 48 sekund středoevropského času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 16 kilogramů a poprvé byl zaznamenán ve výšce 81 km přibližně 20 km severně od Lipska. Těleso se v té době pohybovalo relativně malou rychlostí 12.5 km/s a po poměrně strmé dráze skloněné pod úhlem 65.4° k vodorovné rovině pokračovalo v letu přibližně východním směrem. Maximální jasnosti -11.4 magnitudy téměř dosahující jasnosti Měsíce v úplňku dosáhl bolid v celkem výrazném zjasnění ve výšce 36.8 km nad zemí. V této fázi letu se meteoroid také již výrazněji rozpadal a po několika dalších zjasněních pohasl ve výšce 26 km nad zemí. Celou světelnou dráhu dlouhou 60.6 km bolid uletěl za 5.3 sekundy. Její průmět na zemský povrch je znázorněn na obrázku 1. I když převážná většina původní hmoty meteoroidu shořela v atmosféře, je pravděpodobné, že nezanedbatelný počet převážně malých, řádově gramových maximálně však desetigramových meteoritů dopadl na zemský povrch. Podle našich výpočtů by se tyto meteority měly nacházet v obci Audenhain a jejím nejbližším okolí, jak je vyznačené na obrázku 3. Nález meteoritů, navíc relativně malých je sice málo pravděpodobný, nicméně pokud by se meteority našly, zařadily by se do exkluzivní kategorie meteoritů s rodokmenem. Těch je z tisíců známých meteoritů jen asi 40.

Před srážkou se Zemí tento meteoroid o průměru asi 20 cm obíhal Slunce po málo výstředné a jen mírně skloněné dráze, kdy se v přísluní dostával jen o málo blíž ke Slunci než Země a v odsluní se pohyboval nedaleko za dráhou planety Mars ve vnitřní části hlavního pásu planetek. Jeden oběh kolem Slunce mu trval 1.83 pozemských let. Velmi pravděpodobně se jednalo původem o část asteroidu pocházejícího právě z hlavního pásu planetek.

Závěrem bychom rádi podělovali všem svědkům za zaslané zprávy o tomto zajímavém bolidu a Dr. Radmile Brožkové z Českého hydrometeorologického ústavu za data o výškovém větru potřebná k výpočtu pádové oblasti meteoritů.


Pavel Spurný, Jiří Borovička a Lukáš Shrbený

Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz
telefon: 323 620 160 nebo 607 729 608 (jen v urgentních případech)




Obrázek 1
Výřez z celooblohového snímku bolidu z 8. února 2023 (dle světového času) pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou Evropské bolidové sítě na stanovišti v Šindelové v Krušných horách. Přerušování světelné stopy (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu (foto: Astronomický ústav AV ČR).




Obrázek 2
Průmět zaznamenané dráhy bolidu na zemský povrch (žlutá šipka). Na mapě jsou vyznačeny čtverci s černým středem polohy stanic Evropské bolidové sítě v SZ Čechách a v JV Německu, přičemž bolid byl zaznamenán nejlépe kamerami na stanicích Šindelová, Růžová a Tautenburg. (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).




Obrázek 3
Detail oblasti, kde by se mohly nacházet meteority. Vyznačen je rozsah pravděpodobných hmotností meteoritů, přičemž podstatně větší pravděpodobnost a také významně větší počet kusů předpokládáme v oblasti nejmenších 1-5 g meteoritů, tedy v levé (západní) části vyznačené pádové oblasti. Poloha pádové oblasti je založena na komplexním modelu profilu výškového proudění pro dané místo a čas, který pro tyto účely pro nás vypracovala Dr. R. Brožková z ČHMÚ. (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).





Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.

Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.