Jasný bolid jižně od Berlína zachycený
pozdě večer 12. května 2023 českou částí Evropské bolidové sítě
V pátek 12. května v noci krátce po čtvrt na dvanáct
středoevropského
letního času proletěl nad východem Německa velmi jasný bolid. I přes
převážně zataženou oblohu na většině našeho území si ho všiml větší
počet náhodných svědků, z nichž někteří nám poslali svá pozorování, za
což děkujeme. Podstatně lepší počasí však bylo jak v severní
polovině
Německa, tak i v Polsku a tak především tam upoutal tento bolid
mnohem
větší pozornost. Z hlediska popsání a objasnění tohoto vzácného
přírodního úkazu je ovšem důležité, že byl zaznamenán některými našimi
přístroji, které jsou pro tento účel určené a jsou umístěné na
stanicích Evropské bolidové sítě. Ukázalo se, že na třech stanicích
v severozápadní části naší bolidové sítě, tedy nejblíže
k dráze bolidu
(viz obrázek 1, bolid je označen žlutou šipkou), bylo aspoň
částečně
jasno a tak odtud máme nejdůležitější záznamy. Jedná se o stanice
Frýdlant v Čechách, Jičín (na obou stanicích byl bolid zaznamenán
jak
fotografickými tak video kamerami – součtový snímek z IP kamery
z Frýdlantu je na obrázku 2) a také Tautenburg v Německu
(Durynsko),
odtud máme kromě nultého řádu i fotografické spektrum a i nejsilnější
radiometrický záznam – viz obrázek 3. Radiometrické záznamy jsou
kromě
všech těchto 3 stanic ještě na několika dalších našich stanicích. Díky
všem těmto záznamům bylo možné podrobně a spolehlivě popsat jak
atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční
soustavě a dokonce i složení a strukturu původního tělesa (meteoroidu).
Není ani vyloučené, že velmi malá část původní hmoty tělesa mohla
přečkat průlet atmosférou a dopadnout až na zemský povrch, nicméně
systematické hledání v tomto případě nedává smysl, protože jak počet,
tak i hmotnost úlomků jsou velmi malé. Proto jsme tentokrát ani
neurčovali možnou pádovou oblast. Touto formou tedy podáváme
vysvětlení, k čemu v noci 12. května došlo,
co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.
Co se tedy přesně odehrálo v noci z 12. na 13. května 2023
jižně od
Berlína?
Přesně ve 23 hodin 15 minut a 55 sekund středoevropského letního času
vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 12
kilogramů a poprvé byl zaznamenán ve výšce 88.8 km jen necelých
25 km
JJZ od centra Berlína. Těleso se v té době pohybovalo relativně
malou
rychlostí 15.8 km/s a po poměrně strmé dráze skloněné pod úhlem
61.6° k vodorovné rovině pokračovalo v letu přibližně JJZ směrem.
Maximální
jasnosti -11.1 magnitudy, tedy o něco méně než je jasnost Měsíce
v úplňku, dosáhl bolid v nevýrazném zjasnění ve výšce
54.2 km
nad zemí
(viz obrázek 4). Od výšky 40 km se meteoroid již výrazněji
začal
rozpadat a nakonec pohasl ve výšce 28.5 km nad zemí. Celou
světelnou
dráhu dlouhou 68.6 km bolid uletěl za 5.1 sekundy. Její průmět na
zemský povrch je znázorněn detailněji na obrázku 5. Před srážkou
se
Zemí tento meteoroid o průměru asi 20 cm obíhal Slunce po málo
výstředné a jen mírně skloněné dráze, kdy se v přísluní dostával
ke
Slunci jen o velmi málo blíž než Země a v odsluní se pohyboval
nedaleko
za dráhou planety Mars ve vnitřní části hlavního pásu planetek – viz
obrázek 6. Jeden
oběh kolem Slunce mu trval 1.46 pozemských let. Velmi pravděpodobně se
jednalo původem o část asteroidu pocházejícího právě z vnitřní
části
hlavního pásu planetek.
Pavel Spurný
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz
Obrázek 1
Průmět zaznamenané dráhy bolidu na zemský povrch (žlutá šipka). Na mapě
jsou vyznačeny čtverci s černým středem polohy stanic Evropské
bolidové
sítě v SZ Čechách a v JV Německu, přičemž bolid byl
zaznamenán nejlépe
kamerami na stanicích Frýdlant, Jičín a Tautenburg. (grafika: Pavel
Spurný, Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).
Obrázek 2
Složený snímek bolidu EN120523_211555 z videozáznamu pořízeného
videokamerou na stanici Frýdlant v Čechách (foto: Astronomický
ústav AV ČR).
Obrázek 3
Průběh svícení bolidu EN120523_211555 v atmosféře zaznamenaný
citlivým
fotometrem na stanici Tautenburg, který je součástí každé automatické
bolidové stanice (Tautenburg byl bolidu nejblíže a proto je zde signál
největší). Tento záznam slouží k velmi přesnému určení času
přeletu
bolidu, jeho trvání a především však k detailnímu studiu svícení
bolidu
během jeho průletu atmosférou s velmi vysokým časovým rozlišení
(5000
vzorků za sekundu). (grafika: Pavel Spurný, Astronomický ústav
AV ČR).
Obrázek 4
Průběh svícení bolidu EN120523_211555 (jedná se o nejjasnější část)
v závislosti na výšce. Jasnost je v absolutních magnitudách,
tj.
přepočítaná na jednotkovou vzdálenost 100 km. V maximu dosáhl
bolid
jasnosti -11.1 magnitudy, tj. trochu méně než je jasnost Měsíce
v úplňku. (grafika: Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR).
Obrázek 5
Detailní průmět dráhy bolidu EN120523_211555 na zemský povrch.
(grafika: Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa:
Google Earth).
Obrázek 6
Dráha bolidu EN120523_211555 ve Sluneční soustavě. Jedná se o průmět
dráhy do roviny ekliptiky. (grafika: Pavel Spurný, Astronomický ústav
AV ČR).
Obrázky a data nejsou určeny
k dalšímu
šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo
kontaktujte autora.
Images and data are not intended for further dissemination and
publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.