|
Jasný bolid na odpolední obloze 24. července 2023 pravděpodobně skončil pádem meteoritů na Slovensku
V pondělí odpoledne 24. července jsme získali osobní svědectví o detonaci, která byla slyšet v okolí Rimavské Soboty přibližně v 15:23 letního času. Tou dobou bylo na většině našeho území oblačno až zataženo a na mnoha místech pršelo. To je zřejmě důvod, proč nám nepřišlo žádné hlášení o pozorování bolidu. Fotografické kamery bolidové sítě provozované naším ústavem přes den oblohu nefotí, nicméně na stanicích naší bolidové sítě máme instalované také doplňkové videokamery a ty jsou v provozu i ve dne. Bohužel, na všech kamerách, které míří předpokládaným směrem, bylo hodně oblačnosti a bolid se v pondělí dohledat nepodařilo. Další den nás kontaktoval pan Gucsik Bence z Maďarska, který spočítal dráhu tohoto bolidu ze záznamů dvou videokamer určených ke sledování počasí (jeho zpráva na Facebook.com). Oba záznamy byly nahrány z Budapešti, jsou tedy blízko od sebe a řešení není příliš jisté. Nabídl nám své záznamy, abychom je změřili a spočítali svými metodami a postupy. Během měření jsme zjistili, že pro přelet bolidu používal o 14 sekund posunutý čas a že souřadnice stanic, které poskytl, jsou o několik desítek metrů jinak. Po korekci času přeletu meteoru se nám podařilo dohledat část druhé poloviny bolidu vylétávajícího zpoza oblačnosti na jedné naší videokameře umístěné na Astronomickém ústavu SAV ve Staré Lesné (viz obrázek 1). Ta díky vzájemné geometrii bolidu a míst záznamu byla zásadní pro výpočet dráhy. Na základě zpřesnění času přeletu nám Gucsik Bence poslal ještě třetí záznam malé části bolidu z obce Mátra v Maďarsku. Jev se podařilo dohledat i na dvou stanicích sítě Allsky7 v Maďarsku (z Budapešti a z hvězdárny Bükk u obce Répáshuta), záznamy nám laskavě poskytnul pan Mike Hankey. Pro určení dráhy jsme použili geometricky vhodnější stanici na hvězdárně Bükk (AMS92, operátoři Zsolt Kereszty a Tibor Hegedus). Z těchto pěti stanic jsme s dostatečnou přesností a spolehlivostí určili všechny základní parametry průletu bolidu atmosférou, tedy mimo jiné kde a jak rychle letěl a odkud přiletěl. Ukázalo se, že bolid pronikl dostatečně hluboko do atmosféry, což spolu s dalšími údaji a okolnostmi nasvědčuje tomu, že došlo k pádu meteoritů na zemský povrch. Co se tedy přesně nad Slovenskem v pondělí 24. července 2023 odehrálo? Přesně v 15 hodin a 18 minut středoevropského letního času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti několika desítek kilogramů. Poprvé byl zaznamenán ve výšce 63 km jihovýchodně od Rimavské Soboty. Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 14 km/s a po dráze pod úhlem přibližně 50 stupňů k vodorovné rovině pokračovalo v letu severozápadním směrem. Maximální jasnosti dosáhl bolid ve zjasnění ve výšce 42 km nad zemí. V nižších výškách se meteoroid výrazně brzdil a dále rozpadal. Největší úlomek přestal být pozorovatelný ve výšce necelých 26 km nad zemí asi 5 km (průmět na povrch) jihovýchodně od vodní nádrže Málinec v okrese Poltár (obrázek 2). Celou světelnou dráhu dlouhou téměř 50 km uletěl bolid za necelé 4 sekundy. Je nutné vzít v úvahu, že se vše odehrálo za plného denního svitu a tak na noční obloze by především začátek bolidu, ale i jeho konec, byly viditelné podstatně dříve, respektive později. Tudíž i jeho světelná dráha jakož i trvání by byly výrazněji delší. I když většina původní hmoty shořela v atmosféře, je velmi pravděpodobné, že řada převážně menších meteoritů dopadla až na zemský povrch. Největší meteorit může mít hmotnost až 2 kilogramy (hlavní kus), menší meteority budou mít desítky až stovky gramů. Na obrázku 3 je mapa vypočtené pádové oblasti meteoritů. Vyznačena je nejpravděpodobnější oblast, která je přibližně 12 km dlouhá a necelý kilometr široká (sever je nahoře). Jedná se o hornaté zalesněné území v oblasti horního toku řeku Ipel’. Vyznačené body a jejich červená spojnice vyznačují linii největší pravděpodobnosti. Hlavní kus odpovídá poslednímu pozorovanému bodu na dráze bolidu a jeho teoretická poloha a hmotnost vychází z předpokladu, že nedošlo k jeho dalšímu rozpadu po pohasnutí bolidu. Z tohoto důvodu je jeho existence nejistá. Meteority různých hmotností navíc mohou být částečně pomíchané a v případě rozpadů po konci světelné dráhy se mohou malé meteority vyskytovat i v oblasti větších kusů. Velmi malé meteority se mohou nacházet i mimo vyznačenou oblast. Pokud by se meteority našly, zařadily by se do exkluzivní kategorie meteoritů s rodokmenem. Těch je z tisíců známých meteoritů jen asi 40. Před srážkou se Zemí tento meteoroid o průměru asi 20 cm obíhal Slunce po dráze typické pro asteroidy typu Apollo, která byla skloněna 4 stupně k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní se meteoroid dostával prakticky přesně k dráze Země (jen těsně křížil její dráhu) a v odsluní se dostal za dráhu planety Mars do oblasti hlavního pásu planetek. Jeden oběh kolem Slunce mu trval málo přes 4 pozemské roky. Velmi pravděpodobně se jednalo původem o část asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek. Závěrem bychom rádi podělovali všem svědkům zvukových projevů bolidu za jejich hlášení, Dr. Radmile Brožkové z Českého hydrometeorologického ústavu za data o výškovém větru potřebná k výpočtu pádové oblasti meteoritů, Astronomickému ústavu Slovenské akademie věd v Tatranské Lomnici, kde máme umístěny naše videokamery, Gucsikovi Bencemu za poskytnutí jeho video záznamů bolidu a také Miku Hankeymu z American Meteor Society za poskytnutí video záznamů bolidu sítě Allsky7. 28. července 2023 Pavel Spurný, Lukáš Shrbený a Jiří Borovička Oddělení meziplanetární hmoty Astronomický ústav AV ČR, Fričova 298 251 65 Ondřejov email: mph@asu.cas.cz Obrázek 1. Snímek složený z videa na stanici Stará Lesná. Bolid vylétá z mraku v pravé části zorného pole a křižuje sloup (foto: Astronomický ústav AV ČR). Obrázek 2. Průmět zaznamenané části dráhy bolidu na mapu (žlutá šipka). Ve skutečnosti byla dráha skloněná 50 stupňů k zemskému povrchu a byla dlouhá téměř 50 km. Čtverci s černým středem jsou označena místa, odkud byl bolid zaznamenán (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth). Obrázek 3. Detail oblasti, kde by se mohly nacházet meteority. Meteority různých hmotností lze očekávat v různých částech oblasti. Vyznačena jsou teoretická místa dopadu meteoritů o hmotnostech 2 kg až 10 g. Není však známo, jak přesně velké meteority a v jakém počtu ve skutečnosti na zem dopadly, nicméně z modelování dynamiky vychází, že největší meteorit by mohl mít hmotnost až kolem 2 kilogramů (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth). Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora. Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author. |