Významné bolidy

Ve čtvrtek 19. září 2024 krátce před tři čtvrtě na dvě ráno středoevropského letního času začal svítit nad středními Čechami jižně od Benešova jasný meteor - bolid. I když k tomuto úkazu došlo na velmi světlé obloze ozářené Měsícem vysoko na obloze krátce po úplňku, tak protože prakticky nad celou střední Evropou bylo jasno a dráha bolidu byla jak co se týče trvání, tak i délky světelné dráhy, velmi dlouhá a bolid dostatečně jasný, tak tento vzácný přírodní úkaz vidělo velké množství náhodných svědků z celé střední Evropy a zároveň také někteří z nich nám nahlásili svá pozorování. Touto formou tedy za zaslaná hlášení děkujeme a zároveň podáváme vysvětlení, k čemu přesně ve čtvrtek po půlnoci došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.

Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na velkém území střední Evropy na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Jelikož bolid letěl hluboko v noci, tak všechny naše přístroje, tedy fotografické i video kamery, přesné fotometry a i ostatní sledovací systémy byly v činnosti. Proto se nám podařilo pořídit velké množství záznamů a ty nejvhodnější, tj. především ty z největší blízkosti ke dráze bolidu, jsme použili pro jeho podrobný popis. Situace je znázorněná na obrázku 1, kde je průmět celé světelné dráhy bolidu a kde jsou vyznačeny i polohy stanic Evropské bolidové sítě v oblasti odkud byl bolid dobře pozorovatelný. Celkem jsme použili 13 optických záznamů (9 fotografických a 4 videa) a k tomu tři radiometrické světelné křivky popisující přesně svícení bolidu s vysokým časovým rozlišením. Nejdůležitější stanice podél dráhy letu bolidu byly Ondřejov, Kunžak, Kuchařovice, Churáňov a rakouský Martinsberg, kde však v druhé části letu bolidu významněji rušila oblačnost. Výřez z celooblohového snímku bolidu ze stanice Kuchařovice u Znojma je na obrázku 2. Kromě záznamů v přímém světle se nám podařilo získat i podrobné spektrální záznamy, což je důležité především pro určení složení tohoto meziplanetárního tělesa (meteoroidu). Díky všem těmto záznamům, bylo tedy možné podrobně a i velmi přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě a také jeho základní fyzikální parametry.

Co se tedy přesně odehrálo po půlnoci ve čtvrtek 19. září 2024 nad Střední Evropou?

Přesně v 1 hodinu 41 minut a 47 sekund středoevropského letního času (ve světovém čase, ve kterém se celosvětově čas přeletu bolidů udává, je to o 2 hodiny dříve, tedy ještě před půlnocí a proto je dále v textu i obrázcích bolid označován s datem 18. září, tedy EN180924_234147) vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 10 kilogramů a začal svítit ve výšce 93.0 km nad zemí jižně od Benešova ve středních Čechách (viz obrázek 1). Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 16.4 km/s (tedy z hlediska srážkových rychlostí těchto těles se Zemí relativně pomalu) a po dráze skloněné k zemskému povrchu pouhých 9.6 stupňů pokračovalo v letu jihojihovýchodním směrem (azimut 18.8 stupně na východ od jihu) a postupně zjasňovalo. Maximální jasnost -8.9 magnitudy bolid dosáhl v nevýrazném maximu ve výšce 49 km již nad územím Rakouska a poté pokračoval v letu přes nejzápadnější cíp Maďarska a skončil v nejseverovýchodnějším výběžku Slovinska. Ve druhé půlce světelné dráhy, převážně již nad rakouským územím, se meteoroid v atmosféře již také významněji brzdil a částečně se také rozpadal. Bolid pohasl relativně vysoko ve výšce 37.4 km severně od města Križevci. Celou mimořádně dlouhou světelnou dráhu 344.2 km uletěl za 24.3 sekundy. Během průletu atmosférou se drtivá většina původní hmoty tohoto malého meteoroidu o velikosti přibližně míče na házenou spotřebovala a není pravděpodobné, že by něco makroskopicky významného z něho mohlo doletět až na zem.

Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po typické asteroidální dráze, která byla mírně (14.4 stupně) skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní protínal dráhu planety Země a dostával se mezi zemskou dráhu a dráhu planety Venuše a v odsluní se nejdále dostal za dráhu planety Mars do vnitřní části hlavního pásu asteroidů (viz obrázek 3). Jeden oběh kolem Slunce tomuto malému meteoroidu o hmotnosti přibližně 10 kg trval téměř 2 roky. Tento charakter dráhy v kombinaci s fyzikálními vlastnostmi meteoroidu, které jsme zjistili z jeho průletu atmosférou, znamená, že se s největší pravděpodobností jednalo původem o malý úlomek asteroidu pocházejícího z vnitřní části hlavního pásu planetek.



25. září 2024, 14:00 SELČ

Pavel Spurný
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR,
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz




Obrázek 1. Průmět světelné dráhy bolidu EN180924_234147 v atmosféře na zemský povrch. Celková zaznamenaná dráha bolidu byla 344.2 km dlouhá a bolid jí uletěl za 24.3 sekundy (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).




Obrázek 2. Výřez z celooblohového snímku bolidu EN180924_234147 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou Evropské bolidové sítě na stanici ČHMÚ v Kuchařovicích u Znojma. Přerušování světelné stopy (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu (foto: Astronomický ústav AV ČR).




Obrázek 3. Schematické znázornění dráhy meteoroidu EN180924_234147 ve Sluneční soustavě. Jedná se o průmět dráhy do roviny ekliptiky. Jeden oběh kolem Slunce tomuto malému meteoroidu o hmotnosti přibližně 10 kg trval téměř 2 roky (autor: Astronomický ústav AV ČR).




Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.

Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.