Významné bolidy

V pondělí 11. 11. 2024 letěl před 13. hodinou SEČ (mezi 12:51:02 a 12:51:07 SEČ) jasný meteor - bolid, který byl po několika minutách doprovázen zvukovými projevy (hlasitou ránou následovanou vzdáleným duněním) v Lodžském vojvodství v Polsku. Většina území České republiky i Polska byla v tu dobu pokryta nízkou oblačností a bolid tak nemohl být z těchto míst vidět. I když většina severu Slovenska a část Jeseníků měla jasno (obrázek 1), neobdrželi jsme žádné hlášení o pozorování tohoto vzácného jevu. Zpráva o něm se k nám dostala v úterý 12. listopadu, kdy nám o něm napsal Marcin Hajvos, správce serveru www.cosmoartel.pl, a byla potvrzena další den, kdy nám předběžné výsledky založené na třech instrumentálních záznamech z Polska zaslal Mateusz Żmija, zakladatel polské sítě Skytinel určené k pozorování jasných meteorů. Síť Skytinel pořídila dva záznamy na stanicích SN01 a SN27 (jejich poloha je vyznačená na obrázku 1). Webová kamera umístěná na rozhledně na vrchu Kamionna v Polsku pak pořídila třetí záznam. Na základě těchto informací jsme dohledali videozáznam (obrázek 2) z jedné naší videokamery určené k pozorování bolidů, která je umístěna na budově Astronomického ústavu Slovenské akademie věd ve Staré Lesné (stanice Evropské bolidové sítě s označením EN23). Kvůli oblačnosti bolid nebyl zaznamenán na jiné naší stanici. Polské záznamy byly mezitím zveřejněny na internetu na stránkách skytinel.com a cosmoartel.pl. S polskými kolegy jsme se dohodli, že všechny čtyři známé záznamy změříme a zpracujeme našimi metodami.

Postup zpracování záznamů

Od čtvrtka 14. 11. 2024 jsme měřili záznamy bolidu a kalibrační záznamy hvězd pořízené stejnými kamerami. První výpočet 15. 11. 2024 ukázal nejednoznačnost řešení, která byla způsobena dvěma polskými záznamy. Během víkendu nám Mateusz Żmija zaslal další potřebné záznamy hvězd a upřesnil polohu kamery Kamionna. Při výpočtu atmosférické dráhy bolidu se ukázalo, že kamera na vrchu Kamionna mění během dne svou polohu díky pohybům věže. Záznam bolidu tak bylo potřeba kalibrovat i pomocí pozemních objektů. Jedna kamera sítě Skytinel nakonec nebyla pro finální řešení použita kvůli nekvalitnímu objektivu a záznamu bolidu na okraji zorného pole. Řešení nasvědčovalo tomu, že došlo k pádu meteoritů na zemský povrch. V pondělí 18. listopadu jsme získali od Dr. Radmily Brožkové z Českého hydrometeorologického ústavu výškový model větru pro místo a čas bolidu potřebný k výpočtu jejich pádové oblasti.

Popis bolidu a heliocentrická dráha

Pomocí známých videozáznamů lze bolid popsat následovně. Do zemské atmosféry vstoupil meteoroid o hmotnosti přibližně 200 až 300 kilogramů a na denní obloze začal být pozorovatelný ve 12:51:02 středoevropského času ve výšce 72 km. Těleso se v té době pohybovalo severním směrem rychlostí 18.7 km/s po dráze skloněné 30 stupňů k povrchu. Ve výškách mezi 44 a 35 km nad zemí došlo k několika zjasněním, během kterých se původní těleso rozpadalo. Bolid přestal být viditelný po 4.2 sekundách letu ve výšce 33 km asi 10 km západně od polského města Piotrków Trybunalski po té, co urazil téměř 78 km a jeho rychlost klesla na zhruba 10 km/s. Předpokládáme, že letěl dále, ale vzhledem k plnému dennímu světlu a velké vzdálenosti od kamer nebyla jeho závěrečná fáze na videích zaznamenána. Průmět zaznamenané atmosférické dráhy na povrch Země je znázorněn na obrázku 1 a pádová oblast meteoritů je na obrázku 3. Pádová oblast pro meteority o hmotnostech mezi 1 g a 1 kg se táhne od konce bolidu k severu až k městu Lodž a pádové pole je dlouhé přes 20 km. Vzhledem k chybějícímu záznamu konce bolidu si ale nemůžeme být jisti, jak velké meteority a v jakém množství na zem skutečně dopadly.

Před srážkou se Zemí tento meteoroid o průměru asi 50 cm obíhal Slunce po eliptické dráze, která byla jen 2 stupně skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní se meteoroid dostával ke Slunci téměř tak blízko, jako je dráha planety Venuše. V odsluní se meteoroid dostal do vnější části hlavního pásu planetek, tedy do oblasti mezi planetami Mars a Jupiter. Velmi pravděpodobně se jednalo původem o malou část asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.

Poděkování. Děkujeme Mateuszi Żmijovi a Marcinu Hajvosovi za poskytnutí videozáznamů z polských kamer, Dr. Radmile Brožkové z Českého hydrometeorologického ústavu za data o výškovém větru a Dr. Dušanu Tomkovi z Astronomického ústavu Slovenské akademie věd za spolupráci při provozu bolidových kamer na území Slovenska.



18. listopadu 2024, 14:00 SEČ

Lukáš Shrbený, Jiří Borovička a Pavel Spurný
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR,
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz




Obrázek 1. Satelitní snímek Střední Evropy pořízený 11. listopadu 2024 v 11:45 světového času. Projekce pozorované části atmosférické trajektorie je znázorněna bílou šipkou a umístění čtyř stanic, kde byly pořízeny videozáznamy bolidu, černými tečkami. Význam barev na obrázku: červená barva ukazuje vertikálně mohutnou oblačnost, tmavě modrá ukazuje řídké ciry, střední a nízké mraky jsou okrové, nejnižší mraky a mlha jsou žlutě a růžová barva znázorňuje povrch. (podkladový snímek: EUMETSAT and Český hydrometeorologický ústav)




Obrázek 2. Součtový snímek bolidu EN111124_115202 z videokamery ve Staré Lesné. Bolid zalétl za hřeben Vysokých Tater. (foto: Astronomický ústav AV ČR a Astronomický ústav SAV)




Obrázek 3. Nejpravděpodobnější pádová oblast pro různé hmotnosti meteoritů. V levé části je žlutou šipkou průmět konce atmosférické dráhy bolidu. Pravá část obrázku je o 45 stupňů otočena vůči severu. Upozorňujeme, že uvedené hmotnosti jsou pouze orientační, protože polohy meteoritů stejných hmotností z různých výšek fragmentace mohou být vůči sobě posunuty podél pádové oblasti a v případě pozdních rozpadů se mohou malé meteority vyskytovat i v oblasti větších kusů. Meteority se v důsledku rozpadů rozptýlí do šířky. Většina by se měla nacházet ve vyznačeném pásu, ale některé mohou být i mimo něj. V případě tohoto bolidu navíc nemáme žádný záznam, který by umožnil určit velikosti a počty meteoritů, proto není jisté, že se v pádové oblasti nachází meteority všech znázorněných hmotnostních skupin. (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth)



Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.

Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.