Na mnoha místech zde v Pulsu i v jiných tiskovinách již proběhlo značné množství zpráv o oslavách 900. výročí založení třebíčského benediktinského kláštera. Důvodem, proč tuto událost ze začátku minulého měsíce zmiňuji i v této rubrice, je ocenění našeho bohužel již nežijícího kolegy Zdeňka Kvíze, které se mu dostalo v sobotu 1. září 2001 při jmenování Osobností města Třebíče.
Jak již čtenáři zřejmě vědí, celkem bylo jmenováno 53 osobností, mezi nimi například Miroslav Donutil, Patrik Eliáš, Tomáš Zelenka. K naší velké radosti byl in memoriam jmenován také RNDr. Zdeněk Kvíz, CSc. (Třebíč 1932 Sydney 1993). Ocenění převzal RNDr. Jiří Grygar, CSc., který se společně s Ing. Karlem Pavlů z Brna jako Kvízovi osobní přátelé slavnostního večera zúčastnili. Z pera dr. Grygara pochází také Kvízův životopis, který přikládám:
Zdeněk Kvíz se narodil v Třebíči 4. března 1932 a zemřel v Sydney v Austrálii 21. srpna 1993. Po studiu na gymnáziu odešel na přírodovědeckou fakultu MU v Brně studovat fyziku a astronomii, kde promoval r. 1957. Po vysoké škole působil nejprve v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově v odd. vysoké atmosféry Země, kde též obhájil kandidátskou práci. Později učil fyziku na stavební fakultě ČVUT v Praze a rovněž na tehdejší pražské Univerzitě 17. listopadu. V r. 1969 dostal stipendium k dlouhodobému studijnímu pobytu na Australskou státní univerzitu v Sydney na pozváni prof. E. G. Bowena, s nímž již delší dobu spolupracoval na výzkumu vlivu meteorických rojů na dešťové srážky.
Po skončení stipendia se rozhodl i s rodinou k trvalému pobytu v zahraničí. Pracoval jako lektor fyziky na pobočce Univerzity v Sydney v Broken Hill a současně navázal spolupráci s řadou astronomických pracovišť, tj. australskou národní observatoří v Siding Spring, s Evropskou jižní observatoří v La Silla v Chile a s Hvězdárnou v Ženevě. Po převratu r. 1989 začal opět pravidelně navštěvovat Československo, kde měl řadu kolegů a přátel. V r. 1991 však vážně onemocněl a zemřel v Austrálii ve věku 61 let.
RNDr. Zdeněk Kvíz, CSc. se věnoval výzkumům meteorických rojů a dále
proměnných hvězd stejně jako popularizaci astronomie na přednáškách, v
článcích i v knize "Jak astronomové poznávají vesmír". Patřil k prvním
členům redakční rady členského věstníku České astronomické společnosti
"Kosmické rozhledy" a zasloužil se o založení tradice meteorických expedicí.
K uctění jeho památky zřídila Česká astronomická společnost Cenu
Zdeňka Kvíze, jež se od r. 1996 uděluje každý sudý rok mladému astronomovi,
jenž vynikl v některém z oborů, jež dr. Kvíz sám pěstoval. Po Z. Kvízovi
je též pojmenována planetka č. 8137.
Na závěr k této významné události minulého měsíce přidám jen stručně
informaci o tom, na se můžeme na obloze těšit v říjnu. Venuše je viditelná
na ranní obloze, Mars na obloze večerní. Dvě nejkrásnější planety Jupiter
a Saturn můžeme kromě večera pozorovat po celou noc. Rád bych upozornil
na blízké průchody planet kolem Měsíce. Měsíc se k Saturnu přiblíží v noci
ze 7. na 8. října, k Jupiteru v noci z 9. na 10. října. V obou případech
bude vzdálenost planety od Měsíce menší než dva měsíční průměry. A po dvou
týdnech Měsíc čeká další setkání, tentokrát s Marsem, ke kterému dojde
23. října večer. Nezbývá než doufat, aby v alespoň jednom z těchto tří
případů vyšlo počasí a my mohli být svědky krásné podívané, jakou bezesporu
jasná planeta v blízkosti půlměsíce je.