Nedá se nic dělat, ale jsi workoholik. Prohlásila to o mně nedávno moje dívka při jedné z příleľitostí, kdy jsem lítal jako smyslů zbavený po pokoji a naříkal, ľe zase nic nestíhám. Zatímco jsem se zoufale prohraboval stohy papírků plnými poznámek, co jsem komu kde nasliboval a dokdy ľe to má být hotové, spraľila mně chladnou poznámkou, ľe "to vlastně potřebuju k ľivotu ... neľít v takovém shonu, tak bych se asi nudil."

Nejdříve jsem se chtěl skoro urazit, protoľe označení končící na -holik obvykle nevěstí vůbec nic dobrého, ale pak jsem si uvědomil, ľe má částečně pravdu. Abych pravdu řekl, nedovedu si představit, ľe bych se třeba kaľdý večer posadil do křesla, rozvalil svou stále se zvětąující břiąní pneumatiku a tupě zíral na modrou záři televizní obrazovky, smál se nemastným a neslaným průpovídkám televizních bavičů vľdy, kdyľ k tomu dostanu pokyn ve formě smíchu z publika, mastnou rukou se přehraboval v pytlíku brambůrků a pil k tomu kolu (to já jo. pozn. redakce). Tomuto stylu ľivota jsem nikdy neholdoval a ľivot na koleji to jeątě posílil. I proto se domnívám, ľe kdyľ přijedu jednou za několik týdnů za rodiči domů, jsem v jejich očích zřejmě nespolečenský a samotářský typ (protoľe si dovedu představit jinak strávený sobotní večer, neľ u televize). Beru si tedy s sebou na víkend domů vľdy nějakou práci, abych se prostě nenudil...

Vąak si nemyslete. I tento úvodník píąu proto, abych si nekousal nehty nudou. Měl bych se sice učit na zkouąku (ale komu by se chtělo, ľe?), můľu se dívat na nějaký film nebo jen tak ledabyle surfovat po celosvětové pavučině; moje dívka je doma, tudíľ výčet moľných činností zde končí :-). Jenľe to mně nebaví. A vůbec -- venku svítí sluníčko, tak půjdu prostě ven. Takľe mě laskavě omluvte, jdu se nadýchat čerstvého vzduchu a dopřát vąem receptorům mrazivé slunečné odpoledne.

®eň objevů 2001 -- díl čtvrtý

Hvězdný vesmír, extrasolární planety a hnědí trpaslíci, prahvězdy, hvězdná astrofyzika, osamělé hvězdy, těsné dvojhvězdy, proměnné hvězdy, novy a kataklyzmické proměnné, fyzické proměnné, symbiotické hvězdy a chemicky pekuliární hvězdy, planetární mlhoviny, emisní objekty a bílí trpaslíci, neutronové hvězdy a hvězdné černé díry, supernovy a jejich pozůstatky, radiové pulsary, rentgenové dvojhvězdy a proměnné zdroje, zábleskové zdroje záření gama (GRB), mezihvězdná látka.

Překvapení bloudících částic

Jedním z nebezpečenstev, kterými nás obdařuje naąe Slunce, jsou vysoce energetické částice, jeľ jsou vyvrhovány v hojném mnoľství při jevech zvaných CME (coronal mass ejection -- výtrysk hmoty do koróny). Pohyb těchto částic je řízen předevąím slunečním magnetickým polem.

Satelity v plynném hávu

K ozdobám noční hvězdné oblohy patří bezesporu planety. Jsou ve větąině případů jasné a snadno je na obloze najdeme. Při pohledu dalekohledem mnohdy ľasneme nad detaily, které na nich můľeme pozorovat. Ovąem pozor! Nezapomínejme, ľe se větąinou díváme na jejich plynný obal -- atmosféru -- a nemůľeme zjistit, co se skrývá pod ním, na povrchu.

Jaký je pan Canon?

Přemýąlíte o koupi digitálního fotoaparátu k focení oblohy? Začněte ąetřit�

Světlo temného gama záblesku

Na konci minulého roku se podařilo pozorovat optický protějąek jednoho z mnoha gama záblesků. Z dosahu pozemských detektorů se ale ztatil po dvou hodinách. Co je na tom zajímavého?

Proměnná sluneční konstanta

Podíváme-li se na jasnou denní oblohu, působí na nás klidně svítící Slunce jako jedna z mála jistot, které ve svém ľivotě máme. Z hlediska běľného člověka je stále stejné a jeho zářivý výkon se nemění. I proto byla zavedena takzvaná sluneční konstanta, která udává, kolik energie projde jedním metrem čtverečným na Zemi za jednu sekundu. Na povrchu Země nabývá tato sluneční konstanta hodnoty 1340 wattů na metr čtverečný.

Černé divadlo

Pozoruhodnosti Kralomoce a jeho poddaných aneb domácí úkoly z astronomie a z pilnosti.

Připravit ke startu, pozor, TEĎ!

Píąe se jaro 2012 a v hlubinách Sluneční soustavy, daleko za pásem asteroidů, probíhá dlouho očekávané setkání. Malý, automatický vyslanec se přibliľuje k ohromnému meziplanetárnímu ledovci. Přesně podle deset roků staré předpovědi, ocitla se obě tělesa -- sonda Rosetta a kometa Wirtanen -- v jednom bodě.