Leonidy 2000

 aneb co přijde po loňském dešti


Obrázek - výřez z fotografie bolidu patřícího k loňským Leonidám [foto Jiří Kubánek, 18. 11. 1999, 3:51 SEČ]

Leonidy jsou meteorickým rojem, který je aktivní každý rok kolem 17. listopadu. Vždy po 33 letech nastává období, kdy se celkem nenápadný roj může změnit na meteorický déšť, při kterém je viditelných i více než tisíc meteorů za hodinu. Meteorické deště patří k nejkrásnějším přírodním úkazům. Ten, který nastal v roce 1833, vlastně odstartoval vědecké zkoumání meteorů. K dalšímu velkolepému divadlu došlo až v roce 1966, kdy meteorický déšť dosáhl nevídané intenzity. Loňský rok byl rovněž velmi nadějným a předpovědi se vskutku naplnily. Během maxima, které se podařilo předpovědět s přesností na minuty, bylo možno pozorovat několik meteorů za sekundu. V hodinách nejvyšší aktivity činil počet meteorů asi 3700 kusů za hodinu. V letošní roce se taková četnost meteorů nepředpokládá, ale přesto jsou Leonidy opět v centru zájmu odborné i laické veřejnosti.

Obsah:

Aktuální informace
Podrobnější přehledové informace o Leonidách
Kdy a jak se dívat?
Jak přispět odbornými pozorováními?
Profesionální výzkum Leonid v České republice
Plánovaný výzkum Leonid 1999 ve světě
Další informace o Leonidách


Aktuální informace

20.11. 11:00
Dr. David Asher, jeden z autorů předpovědi jednotlivých maxim aktivity Leonid, vyjadřuje v e-mailu potěšení nad našimi daty, která jsou v souladu právě s jeho předpovědí. I on si všímá časového rozdílu mezi vizuálními a radarovými meteory a domnívá se, že by budoucí model měl vzít v úvahu rozdíly v procesu vyvržení malých a velkých částic z kometárního jádra.

20.11. 10:00
Poslední vydání IMO Press release jen potvrzuje to, co už bylo řečeno. Okamžiky jednotlivých maxim zůstávají, jenom se trochu mění hodnoty ZHR, které jsou pro ně stanoveny. Autoři upozorňují na nezvykle velké rozdíly v odhadech ZHR jednotlivých pozorovatelů, což je z části přičítáno rušivému vlivu Měsíce kolem poslední čtvrti. Potvrzuje se rovněž, že další noc už byla aktivita poměrně nízká, neustále klesala bez jakékoliv výrazné změny až na hodnotu 10 +/- 5 meteorů 19.11. v 10 SEČ. Profil aktivity zde.

19.11.
Další opravené vydání IMO Press release uvádí, že druhé maximum z 18.11. bylo poměrně šikové a poněkud vyšší než to první. ZHR byla větší než 200 meteorů v intervalu od 6:00 do 9:30 SEČ, s maximem kolem 8:15 SEČ, kdy dosáhla hodnoty asi 450 meteorů. Zde je zajímavé srovnání vizuálních a radarových pozorování. Maximum radarem zachycených meteorů skutečně nastalo podle předpovědi, zatímco vizuální pozorovatelé jej hlásí už o půl hodiny dříve.

Noc 18./19. 11. byla v našich krajích velmi jasná a průzračná. Bohužel v této době již aktivita Leonid silně poklesla, takže jsme měli opět smůlu.

Zajímavé na této noci je, že bylo pozorováno poměrně velké množství meteorů patřících k Tauridám. Hovoří o tom jak zprávy z Čech (např. M. Gremec), tak i ze světa.

18.11 15:00
Slibované výsledky dnešního pozorování radaru jsou k dispozici. Pro názornost jsou uvedeny průměrné hodinové frekvence meteorů. Detailní pohled po jednotlivých minutách ukazuje na maxima v časech 4:38 a 8:45 SEČ, přičemž druhé maximum bylo poměrně ploché v intervalu 8:41 a 9:20 SEČ.

18.11 13:30
Citujeme z IMO Press release - předběžná data z předchozí noci z celého světa naznačují počátky aktivity kolem 23 SEČ a postupný nárust na ZHR = 200 v čase 2:30 SEČ a maximální ZHR = 300 kolem 4:45+/-0:10 SEČ. Poté následoval pokles. Toto maximum by mělo být spojeno s materiálem uvolněným v roce 1733 tak, jak předpověděli D. Asher a R. McNaught.
Potvzují to pozorování, která nám zaslal kolega Pavol Rapavý z Rimavské Soboty.

!!! Povedlo se !!!

18.11. 13:00
Podle informací Petra Přidala z ondřejovského radaru nastala skutečně obě předpovězená maxima. Charakter dnešní noci byl ale zcela odlišný od noci předchozí, tentokrát převládaly dlouhé a jasné meteory a maxima nebyla tak ostrá jako to včerejší. Záznam dnešního pozorování bude k dispozici později odpoledne.

18.11. 12:00
Pavel Spurný hlásí ze Španělska poměrně vysokou a stabilní aktivitu Leonid zhruba od 3 SEČ do svítaní, s četností kolem 500 ks/hod. bez výrazného maxima. Podrobnosti dodá později.

18.11. 0:00
Čerstvé informace ze Španělska jsou optimistické, P. Spurný hlásí jasnou oblohu. Jeho skupina se nachází poblíž Calar Alto, druhá pak o něco severněji. Pozorování bude zahájeno v 0:30 SEČ. Zde v Ondřejově prší, začíná opět pracovat radar. Zprávy z východu (Indie, Čína) nehovoří prozatím o žádné výrazné aktivitě.

17.11. 23:00
Ze souhrnu IMO pro minulou noc - jsou zde náznaky několika maxim, která je ale nutno přijímat s opatrností, protože ke každému z nich je přiřazeno jen několik pozorování. Z našeho hlediska je ale velmi zajímavé hlášení amerických pozorovatelů, kteří hlásí průměrnou aktivitu kolem 100 meteorů/hod. mezi 7:45 a 9:30 SEČ, s maximem v 9:10+/-0:10 SEČ a četností 150+/-20 meteorů/hod. Čas je ve velmi dobrém souladu s radarem v Ondřejově. Po 10:00 SEČ aktivita výrazně poklesla k 45 ks/hod.

17.11. 16:00
Graf z dnešního pozorovacího intervalu je k nahlédnutí zde. Ostré maximum viditelné na tomto grafu se ve skutečnosti skládá ze dvou lokálních maximu, která nastal v 9:02 a 9:15 SEČ.

17.11. 11:00
Počasí tady v Ondřejově, ale ani ve Španělsku neumožnilo tuto noc pozorovat meteorický roj. Expedice ve Španělsku se právě nachází u Granady a bude očekávat lepší počasí severně od Sierra Nevady. Předpověd je poměrně optimistická. Zprávy ze světa zatím ale stejně nehovoří o nějaké zvýšené aktivitě. Počty meteorů jsou pod 20 ks/hod.

17.11. 10:00
Ondřejovský meteorický radar skutečně zaznamenal maximum kolem deváté hodiny přesně jak bylo předpovězeno. Podle pozorovatele P. Přidala trvalo asi 50 minut a sestávalo se v naprosté většině ze slabých a krátkých stop. Pozorování probíhá i nadále, podrobnější informace přineseme po jeho skončení odpoledne.

17.11. 0:00
Radiant je sice nad obzorem, ale povětrnostní podmínky v České republice nejsou příznivé, tady na Ondřejově je téměř zcela zataženo. Začíná pozorovat alespoň radar. Poslední informace ze Španělska z doby kolem 21:30 hovoří též o nepříznivém počasí. Expedice se přesouvá více na jih, kde by podle předpovědi mělo být zítra lepší počasí.

16.11. 16:30
Máme tu první výsledky z meteorického radaru v Ondřejově. V noci 14./.15. XI bylo napozorováno popředí meteorické aktivity, během noci 15./16. XI už byl zaznamenám mírný nárust aktivity. Další noc potvrdí, zda se skutečně jedná o nástup meteorického roje. Poznamejme ještě, že graf ukazuje počty meteorů zaznamenané v desetiminutových intervalech a tyto počty nejsou dosud korigovány na žádné efekty.

16.11. 11:00
Expedice ve Španělsku se rozdělila na dvě části, které momentálně hledají vhodné lokality pro pozorování. První pozorovací noc bude ta dnešní 16./17. Nad Španělskem se momentálně nachází pás oblačnosti, který ale postupuje poměrně rychle k východu, takže je naděje, že do východu radiantu opustí španělské území. Už také přicházejí zprávy od vizuálních pozorovatelů ze světa, že byly spatřeny první meteory patřící k Leonidám. Zatím se ale jedná o jednotlivé meteory a jejich četnost nepřekročila 10 ks/hod.

15.11.
Naši lidé se ve Španělsku setkali s holandskými kolegy a převzali campery, ve kterých budou absolvovat expedici.
Ondřejovský meteorický radar zahájil pozorocí kampaň Leonid. První data budou následovat.

14.11.
Pracovníci z oddělení meziplanetární hmoty AsÚ AV ČR v Ondřejově odjíždí na expedici do Španělska, kde se je větší pravděpodobnost lepšího počasí než v našich končinách.

13.11.
Ať už máte v úmyslu pozorovat Leonidy odkudkoliv, jistě vás zajímá předpověď počasí. Podrobný přehled zdrojů připravil Casper ter Kuile (Dutch Meteor Society - DMS).

(poznámka - časové údaje na této stránce jsou uvedeny v SEČ)

Podrobnější přehledové informace o Leonidách

Tiskové prohlášeni České astronomické společnosti
The Moonlit Leonids 2000 (anglicky) - populární text NASA Space Science News
 

Kdy a jak se dívat?

Dnes víme, že meteorický proud není jednolitý, ale naopak se skládá z řady vláken, která vznikla při jednotlivých průchodech mateřské komety Tempel-Tuttle. V důsledku gravitačního rušení planet jsou tato vlákna navzájem posunuta a tudíž můžeme očekávat více maxim. Letos se naše planeta přiblíží ke třem z nich. Nejdříve nás čeká setkání s vláknem, které vzniklo při návratu komety v roce 1932. Země se s ním setká 17. listopadu kolem deváté hodiny ranní středoevropského času. Následovat bude setkání s vláknem z roku 1733, ke kterému dojde 18. listopadu v 5 hodin, a poté s vláknem z roku 1866 opět v 9 hodin. Jak je vidět, pouze jedno z maxim nastane v době, kdy je u nás noc. Ostatní dvě budou pozorovatelná pouze pomocí meteorického radaru. Pro všechna tři maxima jsou předpovězeny frekvence 100 až 800 meteorů za hodinu. Tyto předpovědi jsou ovšem nejisté, protože není přiliš dobře známa hustota částic v jednotlivých vláknech, na rozdíl od jejich polohy.

Dále je nutno vzít v úvahu, že tato čísla platí pro celou oblohu a pro ideální podmínky, které letos rozhodně nenastanou. Aktivita meteorického roje bude totiž rušena světlem Měsíce, ve kterém zaniknou slabé meteory. Při pozorování meteorického roje či jakéhokoliv jiného úkazu na noční obloze je vždy vhodné opustit města, kde je obloha přesvětlena pouličním osvětlení. I letos, navzdory svitu Měsíce se doporučuje sledovat Leonidy někde na venkově. Dále je nutno si uvědomit, že radiant meteorického roje - tedy místo na obloze, ze kterého meteory zdánlivě vyletují - vychází kolem 23. hodiny. Je tedy zbytečné pátrat po Leonidách dříve. A na závěr zbývá snad jenom doporučení teple se obléci a vybrat si vhodné a pohodlné místo k pozorování. Pohoda při takové činnosti je totiž velmi důležitým faktorem vedoucím k pěknému zážitku.
 

Jak přispět odbornými pozorováními?

Ti, kteří se nespokojí s pouhým kocháním, mají šanci získat data vhodná k dalšímu zpracování. Cenná mohou být vizuální i fotografická pozorování. Při vizuálních pozorováních jde zejména o počítání meteorů spatřených v jednotlivých časových intervalech, případně o určování jasností (hvězdných velikostí) meteorů. Tato pozorování u nás sbírá Společnost pro meziplanetární hmotu a celosvětově je potom zpracovává Mezinárodní meteorická organizace (IMO). Aby byla pozorování použitelná, je třeba řídit se pokyny IMO, zejména určit mezní hvězdnou velikost.

V České republice a v okolních zemích je v činnosti síť bolidových kamer. Ke zpracování jejich snímků můžete přispět, pokud zaznamenáte přesné časy přeletu (na 1 sekundu) a přibližnou polohu na obloze (souhvězdí nebo alespoň světovou stranu) bolidů, tj. meteorů jasnějších než planeta Venuše (-4 hvězdná velikost). Tyto údaje můžete zaslat na Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Ondřejov. Musíte samozřejmě udat polohu vašeho stanoviště.

K fotografickým pozorováním lze použít libovolný fotoaparát, který umožňuje manuální obsluhu a dlouhé (minutové) expozice. U fotoaparátů, které mají čas B, lze dlouhé expozice realizovat pomocí drátěné spouště. Nejvhodnější jsou černobílé nebo barevné filmy o citlivosti kolem 400 až 800 ASA (27 DIN až 30 DIN), běžné objektivy s ohniskovou vzdáleností 35 až 70 mm (úplně odclonit) a expoziční doby kolem 10 minut. Pro další zpracování je naprosto klíčové, aby čas začátku a konce expozice byl znám s přesností na jednu sekundu. Fotoaparát musí být umístěn na pevném stativu a během expozice se nesmí pohnout. Pozor na rosení objektivu, vhodná je rosnice. Zaznamenejte souřadnice pozorovacího místa (nebo si jeho polohu alespoň přesně zapamatujte), směr, kterým byl fotoaparát namířen (vhodná je výška nad obzorem kolem 45 stupňů), a pokud možno i časy přeletů jasných meteorů zorným polem. Vaše snímky mohou být cenné zvláště pokud na většině stanic bolidové sítě bude špatné počasí.
 

Profesionální výzkum Leonid v České republice

Profesionální pozorování a následné zpracování provádí Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Ondřejov. Na území České republiky jsou připraveny tyto experimenty: Vzhledem k velmi často nepříznivému počasí v našich krajích v době činnosti tohoto meteorického roje se čeští astronomové opět vydávají do oblastí s lepšími klimatickými podmínkami. Tři pracovníci Astronomickému ústavu se účastní společné holandsko-české expedice do Španělska. Jiří Borovička, Pavel Spurný a Rostislav Štork zde budou provádět dvojstaniční pozorování meteorického roje pomocí tří videokamer se zesilovači obrazu, z nichž jedna je navíc vybavena mřížkou k pořizování spekter meteorů. Pokud to podmínky umožní, budou pozorování provedena ze stanic Casa Nueva a Punto Alto, na kterých pracovala úspěšná loňská expedice. V opačném případě bude výprava dostatečně mobilní na to, aby se přesunula na jinou lokalitu kdekoliv ve Španělsku.
 

Plánovaný výzkum Leonid 2000 ve světě

Holandsko-česká expedice ve Španělsku
Plány účastníků loňské letecké expedice NASA
The Leonids, Live! - NASA opět vyšle balón do stratosféry, aby z výšky 32 m nad povrchem studoval Leonidy pomocí citlivé CCD videokamery. Start balónu 18. 11. 7:30 SEČ
Lunar Leonids 2000 - Měsíc bude blíže středu vlákna z roku 1932 než Země, proto se opět chystají pozorování dopadů Leonid na jeho povrch

Další informace o Leonidách


Předpověď na roky 1999 - 2006 - David Asher a Rob McNaught, kteří tak dobře předpověděli loňský déšť.

aktivita v minulých letech

Přímé zpravodajství o loňských Leonidách jsme provozovali na stránkách ČASu
Leonid MAC - letecká expedice NASA
Meteorický déšť pozorovaný ve Španělsku
Leonidy dopadají na povrch Měsíce
Leonidy 1999 ve Španělsku (špan.)
Leonidy 1999 - Americká meteorická společnost
Leonidy 1999 v Jordánku za přítomnosti účastníků mezinárodní konference o Leonidách
Leonids 1998 - Gary Kronk
Leonids 1998 -  R. Arlt, IMO
Leonidy 1998 v České republice: Reportáž Instantních astronomických novin
Leonidy v starověku a středověku podle Garyho Kronka
Historie meteorického roje Leonidy - sestavil Gary Kronk
 

obrázky

Galerie IMO
Déšť roku 1966
1998: Celooblohový snímek Modra
Obrázky z celého světa



ZPĚT
poslední úpravy 20.11.2000,  P. Koten, Jiří Borovička